Konfederované státy americké

Konfederované státy americké Confederate States of America ↓ 1861–1865 ↓ vlajka znak
Hymna „God Save the South“ (de facto–neoficiální), „The Bonnie Blue Flag“ (vojenská), Dixie (lidová)
Motto Deo vindice
Geografie Konfederační státy v roce 1862:      státy plně pod kontrolou konfederační vlády      státy ohlašující odtržení od Unie a připojení ke Konfederaci
Hlavní město	Montgomery, Alabama (do 29. 5. 1861) Richmond, Virginie (29. 5. 1861 – 2. 4. 1865) Danville, Virginie (od 3. 4. 1865)
Rozloha	1 995 392 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	9 103 332 3 521 110 otroků
Národnostní složení	Američané, Afroameričané
Jazyky	angličtina
Státní útvar
Státní zřízení	konfederativní prezidentská republika
Měna	Konfederační dolar
prezident	Jefferson Davis
Vznik	odtržením jižanských států od Unie
Zánik	porážka v Americké občanské válce a znovupřipojením konfederálních států k Unii
Státní útvary a území
Předcházející Jižní Karolína Mississippi Florida Alabama Georgie Louisiana Texas Virginie Arkansas Severní Karolína Tennessee Arizonské teritorium Následující Západní Virginie Tennessee Arkansas Florida Alabama Louisiana Severní Karolína Jižní Karolína Virginie Mississippi Texas Georgie Arizonské teritorium

Konfederované státy americké (anglicky Confederate States of America – zkráceně CSA), nazývané též Konfederace, Dixie nebo Konfederační státy, byla vláda formovaná jedenácti jižními státy Spojených států amerických, mezi lety 1861 a 1865.

Sedm států vyhlásilo svou nezávislost na Spojených státech předtím, než byl Abraham Lincoln inaugurován jako prezident, další čtyři státy tak učinily poté, co začala Americká občanská válka bitvou u Fort Sumter. Spojené státy americké („Státy Unie“) považovaly odštěpení těchto států za nezákonné a odmítaly Konfederaci uznat. Ačkoliv žádná evropská mocnost CSA oficiálně neuznala, Velká Británie tam měla své obchodní zájmy a pomáhala státům Konfederace prolomit blokádu. Jediným prezidentem Konfederovaných států amerických se v únoru 1861 stal Jefferson Davis.

Rozpad CSA nastal, když se Robert E. Lee a další generálové Konfederace v dubnu 1865 vzdali. Poslední schůze konfederační vlády se konala v květnu a téměř všechny vojenské síly se vzdaly do konce června.

Historie

Příčiny odtržení

Historici uvádějí, že příčinou odtržení byla hrozba omezení nebo zrušení otroctví Republikány, případně omezení práv vlastnit otroky, což u jižních států bylo důvodem pro vystoupení z Unie. Abraham Lincoln však sám pronesl: "Mým prvořadým cílem je boj o záchranu Unie. Nejde mi o obranu ani o likvidaci otroctví."^[1] Někteří jižanští duchovní se ve svých kázáních zabývali odtržením. Benjamin M. Palmer (1818–1902), pastor První Presbytariánské církve v New Orleans, bouřlivě podporoval odtržení ve svém kázání na Den díkůvzdání v roce 1860, zatímco argumentoval, že bílí Jižané mají právo a povinnost zachovat otroctví vedle ekonomické a sociální sebezáchovy, působit jako „strážci oddaných a loajálních bezmocných“ černochů, střežit globální ekonomické zájmy a obhajovat víru proti „ateistickému“ abolitionismu.^[2] Jeho kázání bylo rozšiřováno po celém regionu.

Odštěpené státy

Sedm států odštěpených v únoru 1861:

• Jižní Karolína (20. prosince 1860)^[3]
• Mississippi (9. ledna 1861)^[4]
• Florida (10. ledna 1861)^[5]
• Alabama (11. ledna 1861)^[6]
• Georgie (19. ledna 1861)^[7]
• Louisiana (26. ledna 1861)^[8]
• Texas (1. února 1861)^[9]

Potom, co Lincoln vyhlásil válku, se přidaly další čtyři státy:

• Virginie (17. dubna 1861)^[10][11]
• Arkansas (6. května 1861)^[12]
• Severní Karolína (20. května 1861)^[13]
• Tennessee (8. června 1861)^[14][15]

Další dva státy měly znesvářené vlády. Konfederace je přijala, ale tyto státy nebyly nikdy ovládány prokonfederační vládou, sídlící v exilu:

• Missouri – stát se nikdy neoddělil, ale odpadlíky z vlády bylo vyhlášeno odtržení od USA (31. října 1861).^[16][17]
• Kentucky – stát se neoddělil, ale část nezvolené vlády vyhlásila odtržení od USA (20. listopadu 1861).^[18][19]

Oba státy povolovaly otroctví a v obou byly unionistické i konfederační okresy, někteří otrokáři byli dokonce Unionisty, což bývá dodnes předmětem diskuzí.

Vlajka

• 
  „Stars and Bars“ byla první státní vlajka s původně sedmi hvězdami podle států odštěpených v únoru 1861, poté byly přidávány další hvězdy (dohromady 9, 11 a nakonec 13)
• 
  „Stainless Banner“ byla druhá státní vlajka užívaná od 1. 5. 1863 – 4. 4. 1865
• 
  „Blood-Stained Banner“ (Zkrvavený prapor) byla třetí státní vlajka Konfederace, užívaná jen krátce po 3. březnu 1865.

Ekonomika

Konfederace měla agrárně zaměřenou ekonomiku s exportem na světové trhy. Hlavním artiklem byla bavlna, v menší míře tabák a cukrová třtina. Místně bylo pěstováno obilí a zelenina, hovězí a vepřový dobytek. Všech 11 států produkovalo v roce 1860 průmyslové zboží v hodnotě 155 milionů dolarů, a to především v závodech na zpracování zrna a řeziva, zpracování tabáku, bavlněného zboží a potřeb pro námořnictvo jako terpentýn apod. Státy Konfederace přijaly nízké sazby cla ve výši 15 %, ale uplatnily je na všechny importy ze zbytku Spojených států.^[20] Tarify však nebyly mnoho platné, protože Konfederační přístavy byly pod Unionistickou blokádou a pouze pár lidí platilo daně ze zboží propašovaného z Unie. Vláda vybrala kolem 3,5 milionu dolarů daní od začátku války proti Unii do konce roku 1864. Nedostatek odpovídajících finančních zdrojů donutil Konfederaci k vydávání peněz, což vedlo k vysoké inflaci.

Ozbrojené síly

Ozbrojené síly Konfederace se skládaly ze tří armád:

• Armáda Konfederace
• Námořnictvo Konfederace
• Důstojnický sbor námořnictva Konfederace

Konfederační vojenské velení se skládalo z mnoha veteránů Armády Spojených států a Námořnictva Spojených států, kteří rezignovali na svá postavení ve federálních komisích a získali vyšší postavení v Konfederačních ozbrojených silách. Mnozí z nich se účastnili Mexicko-americké války (včetně Roberta E. Leea a Jeffersona Davise), ale ostatní měli málo vojenských zkušeností (jako Leonidas Polk, který navštěvoval vojenskou akademii ve West Point, kterou nedokončil). Konfederační velitelský sbor byl složen jednak z mladých mužů pocházejících z rodin vlastnících otroky, ale byli v něm i muži z rodin obyčejných. Konfederace sbor vybírala ze zkušených i nezkušených důstojníků volbou ze všech hodností.

Sbor Konfederační armády byl tvořen z bílých mužů ve věku mezi 16 a 28 lety. Tisíce otroků sloužily jako dělníci, kuchaři, zvědové a v ostatních nebojových funkcích. Konfederace provedla odvody v roce 1862. Oslabena ztrátami, trpěla armáda nedostatkem lidských sil. Po agitaci ze strany armády a na žádost generála Leea, byli na jaře 1865 do bojových jednotek nabíráni a cvičeni i otroci s příslibem emancipace. Válka však záhy skončila a tak neměli příležitost zúčastnit se přímého boje.^[21]

Vojenští vůdci

Vůdci Konfederace (se státem narození a nejvyšší dosaženou hodností):

• Robert E. Lee (Virginie) – generál a vrchní velitel (1861–1865)
• Albert Sidney Johnston (Kentucky) – generál
• Joseph E. Johnston (Virginie) – generál
• Braxton Bragg (Severní Karolína) – generál
• P.G.T. Beauregard (Louisiana) – generál
• Richard Stoddert Ewell (Virginie) – generálporučík
• Samuel Cooper (New York) – generál
• James Longstreet (Jižní Karolína) – generálporučík
• Thomas Jonathan Jackson (Virginie) – generálporučík
• John Hunt Morgan (Kentucky) – brigádní generál
• A.P. Hill (Virginie) – generálporučík
• John Bell Hood (Texas) – generálporučík
• Wade Hampton III (Jižní Karolína) – generálporučík
• Nathan Bedford Forrest (Tennessee) – generálporučík
• John Singleton Mosby, tzv. „Šedý duch Konfederace“ (Virginie) – poručík
• J.E.B. Stuart (Virginie) – generálmajor
• Edward Porter Alexander (Georgie) – brigádní generál
• Franklin Buchanan (Maryland) – admirál
• Raphael Semmes (Maryland) – týlový admirál
• Josiah Tattnall (Georgie) – velitel loďstva
• Stand Watie (Indiánské teritorium, dnes Oklahoma) – brigádní generál (vzdal se jako poslední)
• Leonidas Polk (Severní Karolína) – generálporučík
• Sterling Price (Virginie) – generálmajor
• Jubal Anderson Early (Virginie) – generálporučík
• Richard Taylor (Kentucky) – generálporučík (syn amerického prezidenta Zachary Taylora)
• Lloyd J. Beall (Jižní Karolína) – poručík – velitel Konfederačních námořních sil
• Stephen Dodson Ramseur (Severní Karolína) – generálmajor
• Camille Armand Jules Marie, Prince de Polignac (Francie) – generálmajor
• John Austin Wharton (Tennessee) – generálmajor
• Thomas L. Rosser (Virginie) – generálmajor
• Patrick Cleburne (Irsko) – brigádní generál
• Albert Pike (Massachusetts) – brigádní generál

Tabulka států Konfederace

Stát	Vlajka	Datum odtržení	Připojení k C.S.A.	Rok převládnutí vlivu Unie	Znovupřipojení k Unii
Jižní Karolína		20. prosince 1860	8. února 1861	1865	9. července 1868
Mississippi		9. ledna 1861	8. února 1861	1863	23. února 1870
Florida		10. ledna 1861	8. února 1861	1865	25. června 1868
Alabama		11. ledna 1861	8. února 1861	1865	13. července 1868
Georgie		19. ledna 1861	8. února 1861	1865	první datum 21. července 1868; druhé datum 15. července 1870
Louisiana		26. ledna 1861	8. února 1861	1863	9. července 1868
Texas		1. února 1861	2. března 1861	1865	30. března 1870
Virginie		17. dubna 1861	7. května 1861	1865; (1861 v Západní Virginii)	26. ledna 1870
Arkansas		6. května 1861	18. května 1861	1864	22. června 1868
Severní Karolína		20. května 1861	21. května 1861	1865	4. července 1868
Tennessee		8. června 1861	2. července 1861	1863	24. července 1866
Missouri		31. října 1861	28. listopadu 1861	1861	Nezvolená pro-Unionistická vláda od roku 1861.
Kentucky (Russellvillská dohoda)		20. listopad 1861	10. prosinec 1861	1861	Pro-Unionistická a C.S.A. vláda od roku 1861.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Confederate States of America na anglické Wikipedii.

Související články

• Americká občanská válka
• Unie (americká občanská válka)
• Dějiny Spojených států amerických

Literatura

• Current, Richard N., ed. Encyclopedia of the Confederacy (4 vol), 1993. 1900 pages, articles by scholars.
• Faust, Patricia L. ed, Historical Times Illustrated Encyclopedia of the Civil War, 1986.
• Heidler, David S., et al. Encyclopedia of the American Civil War : A Political, Social, and Military History, 2002. 2400 pages (ISBN 0-393-04758-X)
• Steven E. Woodworth, ed. The American Civil War: A Handbook of Literature and Research, 1996. 750 pages of historiography and bibliography

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Konfederované státy americké na Wikimedia Commons
• Galerie Konfederované státy americké na Wikimedia Commons
• The McGavock Confederate Cemetery at Franklin, TN
• Confederate offices Index of Politicians by Office Held or Sought
• Civil War Research & Discussion Group -*Confederate States of Am. Army and Navy Uniforms Archivováno 6. 12. 2008 na Wayback Machine., 1861
• The Countryman, 1862-1866 Archivováno 6. 12. 2008 na Wayback Machine., published weekly by Turnwold, Ga., edited by J.A. Turner
• The Federal and the Confederate Constitution Compared Archivováno 11. 1. 2009 na Wayback Machine.
• The Making of the Confederate Constitution Archivováno 12. 1. 2009 na Wayback Machine., by A. L. Hull, 1905.
• Photographs of the original Confederate Constitution Archivováno 3. 3. 2012 na Wayback Machine. and other Civil War documents owned by the Hargrett Rare Book and Manuscript Library Archivováno 29. 4. 2012 na Wayback Machine. at the University of Georgia Libraries.
• Photographic History of the Civil War, 10 vols., 1912. Archivováno 6. 12. 2008 na Wayback Machine.
• DocSouth: Documenting the American South - numerous online text, image, and audio collections.
• Confederate States of America: A Register of Its Records in the Library of Congress

Autoritní data	NKC: ge997476 GND: 4078674-2 LCCN: n79063906 NARA: 10046706 NLI: 987007564353905171 SELIBR: 232801 SUDOC: 027380211 Trove: 803385, 803384 VIAF: 149514026 WorldCat Entities: E39PBJkp6jP6PQk66hgv7xGyh3