| Karel Feistmantel | |
|---|---|
 Karel Feistmantel (kreslil jeho syn Otakar Feistmantel) | |
| Narození | 14. února 1819 Praha Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 29. září 1885 (ve věku 66 let) Praha-Smíchov Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | geolog a paleontolog |
| Děti | Otakar Feistmantel[1] |
| Funkce | poslanec Moravského zemského sněmu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Feistmantel (14. února 1819 Praha – 29. září 1885 Praha-Smíchov[2]) byl český geolog a paleontolog, zaměřený především na průzkum uhelných pánví středních a západních Čech.
Život
Byl synem herce Karla Františka Feistmantela. Studoval na akademickém gymnáziu staroměstském i novoměstském a v roce 1834 byl přijat na pražskou polytechniku. Největší vliv tam na něj měl mineralog profesor Franz Xaver Maxmilian Zippe. Po absolvování nastoupil na panství průmyslníka a mecenáše vědy Karla Egona Fürstenberga. Stal se ředitelem jeho hutí v obcích Stará Huť, Nová Huť, Nový Jáchymov u Berouna, Roztoky u Křivoklátu a Břasy. Byl uznávaný a oblíbený pro své odborné znalosti, poctivost i slušné jednání s podřízenými. Ve vedení fürstenberských závodů působil čtyřicet let. Roku 1878 odešel do důchodu, aby měl více času na vědeckou práci.
První geologický výzkum prováděl v roce 1850 na Krušné hoře v Křivoklátské vrchovině. Nalezl zde zkamenělinu kmene ramenonožců (Brachiopoda), kterou nazval Lingula Feistmanteli. Během pobytu v Břasech zkoumal porfyry silurského útvaru a uhelné pánve u Radnic. V letech 1849 – 50 psal i odborné technické články.
Roku 1878 opustil zaměstnání a plně se soustředil na výzkum. Podnikal vycházky do uhelných pánví, Brd, Kladské kotliny i jiných geologicky zajímavých oblastí. Postupně objevil další zkameněliny, které po něm získaly jméno: Graminites Feistmanteli, Palingenia Feistmanteli (pravěká jepice), Sphaerites Feistmanteli (mikroskopická houba) a Sigillairaestrobus Feistmanteli. O svých výzkumech napsal během života celkem 66 vědeckých článků, ilustrovaných pečlivě provedenými výkresy. Otištěny byly například v časopisech Lotos, Zprávy a pojednání Královské české společnosti nauk i jinde. Stal se mimo jiné korespondentem c. k. geologického ústavu ve Vídni (1861), korespondentem Královské české společnosti nauk (1868) a členem Společnosti Muzea Království českého (1883).
Od roku 1848 do roku 1849 zasedal jistý Karel Feistmantel jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků.[3]
Zemřel roku 1885 a byl pohřben na hřbitově na Malvazinkách.
Jeho syn Otakar Feistmantel se proslavil geologickým výzkumem v Indii.
Reference
- ↑ Dostupné online. [cit. 2023-12-05].
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253.
Literatura
- Karel Feistmantel. Světozor. 12. 1885, roč. 19, čís. 51, s. 812–813. Dostupné online.
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Feistmantel
- Životopis a ukázky díla na stránkách České geologické služby
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Feistmantel |
