| Karel Emanuel Macan | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Narození | 25. prosince 1858 Pardubice Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 6. února 1925 (ve věku 66 let) Praha Československo  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Žánry | klasická hudba, duchovní hudba a vokální hudba |
| Povolání | esperantista, hudební skladatel a učitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Emanuel Macan (25. prosince 1858 Pardubice – 6. února 1925 Praha[1]) byl nevidomý hudební skladatel, zakladatel slepecké knihovny a tiskárny v Praze, propagátor esperanta mezi nevidomými, vydavatel slepeckého časopisu Zora (v češtině) a Auroro (v esperantu), které vycházejí dodnes, učitel hudby v pražském Klárově ústavu nevidomých a autor první slepecké české knihy Jitřenka.
Život
Narodil se v Pardubicích v rodině železničního stavitele. Po otci byl italského původu. Jako dvanáctiletý začal ztrácet zrak, během studií na pražské technice postupně oslepl. Dostat se z deprese mu pomohla hudba – začal studovat na Varhanické škole v Praze u Františka Skuherského. Absolvoval Klavírním triem A-dur. Dále pak studoval skladbu u Zdeňka Fibicha. Obdržel státní stipendium a absolvoval ve Vídni kurz pro učitele slepců.
Po návratu do Prahy se v roce 1891 stal učitelem v Klárově ústavu slepců v Praze. Měl mimořádné zásluhy o rehabilitaci osleplých českých vojáků za první světové války, kteří byli za tím účelem umísťováni do Klarova ústavu. Učil je číst a psát Braillovým písmem. Nabízené místo ředitele ústavu nepřijal. Redigoval měsíčník pro slepce Zora, založil společnost Český slepecký tisk a mezi slepci propagoval esperanto a rozhlas. Vylepšil hudební notaci v Braillově písmu. Rozšířil knihovnu ústavu tak, že se později stala základem veřejné knihovny pro nevidomé. V roce 1921 uskutečnil v Praze vůbec první mezinárodní sjezd nevidomých esperantistů.
V roce 1896 se oženil s Libuší Heidelbergovou, dcerou sochaře. Zemřel v Praze 6. února 1925 a je pochován na Vyšehradském hřbitově[2].
Dílo
Komponoval hudbu komorní i symfonickou a chrámovou. Nejvíce se však znám svou tvorbou písňovou. Jeho písně měl na repertoáru mimo jiné i slavný český pěvec Karel Burian. Úplný soupis Macanova díla zpracovala Dagmar Hutlová ve své diplomové práci (viz Literatura).
Písně
- Pět písní (1888)
- 15 písní (1898)
- 12 dětských písní (1898)
- 5 nových písní (1900)
- Jarní (1900)
- Veselý zpěváček (1903)
- Smutná láska (1903)
- Mladá láska (1906)
- V rozpuku (1914)
- Rudé západy
Sbory
- 5 ženských sborů čtyřhlasých (1898)
- Kozácký pochod (1893)
- Když nad zemí se shluknou mraky tmavé (slova Svatopluk Čech)
- Ó, Praho (slova Jaroslav Vrchlický)
Komorní skladby
- Klavírní trio A-dur (1884)
- Smyčcový kvartet f-moll (1899)
- Dumka pro housle (1919)
- Benátskou nocí (barkarola pro housle, 1919)
Jiné skladby
- Amarus (melodram 1892)
- 2 mše
- řada drobnějších klavírních skladeb
Odkazy
Související články
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (A–L), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s.18
- Josef Bohuslav Foerster: Poutník. Leopold Mazáč, 1942
- Dagmar Hutlová: Pardubický rodák, skladatel, Karel Emanuel Macan. Pedagogická fakulta v Hradci Králové, katedra hudební výchovy (diplomová práce), Hradec Králové 1973
Reference
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Košíře, sign. KOŠ Z6, s. 100
- ↑ hrob Karla Emanuela Macana na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-30.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Emanuel Macan na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Emanuel Macan
- Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana
- Volně přístupné partitury děl od Karel Emanuel Macan v projektu IMSLP
- Životopis
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Macan, Karel E (*1858)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Emanuel_Macan |
