| MUDr. Josef Šíl | |
|---|---|
.png) | |
| poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1889 – 1901 | |
| poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1891 – 1896 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | mladočeská str. |
| Narození | 5. října 1850 Dvůr Králové nad Labem Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. února 1933 Kolín Československo  Československo |
| Alma mater | Karlo-Ferdinand. univ. |
| Profese | lékař a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Šíl, uváděn i jako Josef Šil (5. října 1850 Dvůr Králové nad Labem – 28. února 1933 Kolín), byl český lékař a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Biografie
Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a pak Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde roku 1875 získal titul doktora všeobecného lékařství. Od konce 70. let 19. století působil jako praktický lékař v Kolíně a stal se primářem tamní okresní nemocnice.[1]
V zemských volbách roku 1889 získal mandát poslance Českého zemského sněmu za mladočeskou stranu. Mandát obhájil v zemských volbách roku 1895.[2] Na zemském sněmu setrval do roku 1901.[1] Ve volbách roku 1891 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval městskou kurii, obvod Jičín, Sobotka atd. Poslanecký slib složil 13. dubna 1891.[3] Na mandát v Říšské radě rezignoval v listopadu 1896.[2]
Patřil k radikálnímu křídlu mladočeské strany.[1][2] Významně se projevoval během aféry okolo umístění reliéfu s podobiznou Jana Husa na budově nově stavěného Národního muzea v Praze. V listopadu 1889 Šíl na jednání zemského sněmu prosazoval umístění Husovy plakety na přední místo.[1] Střetl se v tomto tématu s představiteli konzervativních staročechů a konzervativní šlechty, jejíž představitel Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu naopak označil husity za „komunismus 15. století“ a prohlásil: „Mezi husity bylo na počátku onoho hnutí mnoho charakterů ctihodných, avšak husité bohužel zvrhli se brzy v tlupu lupičů a žhářů.“[4] Husova podobizna byla nakonec na muzeu instalována.[5]
Byl stoupencem českého státního práva a od roku 1892 podporoval radikální list Neodvislost,[1] který byl napojen na pokrokové hnutí. Šil po zákazu pokrokářského tisku vydával v Kolíně ve svém domě jako náhradu Nezávislé listy.[6] V roce 1896, když se mladočeská strana názorově rozdělila během projednávání takzvané Badeniho volební reformy na Říšské radě, patřil Šíl k vnitrostranické opozici, která odmítala tento návrh podpořit. Reforma sice výrazně rozšiřovala volební právo, ale zachovávala kuriový systém a tedy nerovnost voličských hlasů. Šil náležel mezi 15 mladočeských poslanců, kteří i ve finálním hlasování odmítli vládní předlohu podpořit.[7] V reakci na výsledek hlasování o volební reformě složil mandát v Říšské radě a opustil mladočeskou stranu.[8] Historik Jiří Malíř Šíla označuje za nepolepšitelného radikála.[9]
Až do pozdního věku pak byl aktivní jako funkcionář sokolského hnutí.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Šíl, Josef (1850-1933), Politiker und Arzt, s. 258. (německy)
- ↑ a b c NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Šíl Josef, Dr..
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 391. Dále jen: Česká společnost 1848-1918.
- ↑ in memoriam dr. Šila. Národní listy. Březen 1933, roč. 73, čís. 60, s. 4. Dostupné online.
- ↑ MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 319.
- ↑ Česká společnost 1848-1918. 450-451
- ↑ Česká společnost 1848-1918. 481
- ↑ MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 169.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Šíl |
