| John Bannister Goodenough | |
|---|---|
_(cropped).jpg) Goodenough v roce 2019 | |
| Narození | 25. července 1922 Jena |
| Úmrtí | 25. června 2023 (ve věku 100 let) Austin |
| Alma mater | Yaleova univerzita Chicagská univerzita |
| Pracoviště | United States Air National Guard (1942–1948) Oxfordská univerzita (1976–1986) Texaská univerzita v Austinu Massachusettský technologický institut |
| Obor | fyzika pevných látek |
| Ocenění | Stoletá cena (1975) Von Hippel Award (1989) Olin Palladium Award (1999) Japonská cena (2001) honorary doctorate of the University of Santiago de Compostela (2002) … více na Wikidatech |
| Rodiče | Erwin Ramsdell Goodenough |
| Příbuzní | Ward Goodenough (sourozenec) |
| Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
John Bannister Goodenough (25. července 1922 Jena, Německo[1] – 25. června 2023[2]) byl americký fyzik zabývající se zejména oblastí materiálů a fyzikou pevných látek, laureát Nobelovy ceny za chemii pro rok 2019 za vývoj lithium-iontových baterií.[3] (V době předávání ceny byl nejstarším člověkem, kterému byla Nobelova cena udělena). Byl profesorem strojního inženýrství a materiálových věd na Texaské univerzitě v Austinu. Kromě jeho podílu na vývoji lithium-iontových baterií jsou známá i tzv. Goodenough – Kanamoriho pravidla týkající se magnetických vlastností materiálů.
Život a kariéra
Narodil se v německé Jeně americkým rodičům, jeho otec Erwin Ramsdell Goodenough (1893–1965) se později stal profesorem historie náboženství na Yaleově univerzitě. Tam studoval i John, který během studia a po absolvování univerzity sloužil jako vojenský meteorolog ve druhé světové válce. Titul Ph.D. pak získal v roce 1952 na Chicagské univerzitě (jeho doktorským vedoucím byl Clarence Zener). Stal se vědeckým pracovníkem v Lincolnově laboratoři Massachusettského technologického institutu, kde působil 24 let; podílel se tu mj. na vývoji magnetických pamětí RAM.
Na konci sedmdesátých a na začátku osmdesátých let 20. století pokračoval ve své kariéře jako vedoucí laboratoře anorganické chemie na Oxfordské univerzitě. Významný byl jeho přínos pro vývoj lithium-iontových akumulátorů; v roce 1980 objevil způsob, jak zdvojnásobit jejich kapacitu (výsledky využila firma Sony v roce 1991).
Od roku 1986 byl John Goodenough profesorem na Texaské univerzitě v Austinu. V roce 2017 (ve věku 94 let) představil se svým týmem koncept nové baterie, která místo kapalných elektrolytů používá skleněné elektrolyty a nahrazuje lithium mnohem levnějším a dostupnějším sodíkem.
Jeho publikační činnost zahrnovala více než 800 prací. Obdržel také řadu ocenění a je po něm pojmenována Cena Johna B. Goodenougha za vědu o materiálech. V roce 2019 mu byla spolu s Michaelem Stanleyem Whittinghamem a Akirou Jošino udělena Nobelova cena za chemii.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků John B. Goodenough na anglické Wikipedii a John B. Goodenough na německé Wikipedii.
- ↑ John B. Goodenough [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Goodenough, Nobel laureate who gave the world Li-ion batteries, passes away [online]. June 26, 2023 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ a b The Nobel Prize in Chemistry 2019. NobelPrize.org [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu John Bannister Goodenough na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/John_B._Goodenough |
