| Johannes Janda | |
|---|---|
 Johannes Janda | |
| Narození | 3. ledna 1827 Darkovičky Prusko  Prusko |
| Úmrtí | 14. listopadu 1875 (ve věku 48 let) Berlín Německá říše  Německá říše |
| Povolání | sochař |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johannes Janda (3. ledna 1827 Darkovičky[1] – 14. listopadu 1875, Berlín) byl slezsko-německý sochař a řezbář klasicismu a historismu. Jedním z jeho děl je i nový náhrobek Arnošta z Pardubic v Kladsku.
Život
Patnáctiletého Jandu podporoval v jeho zájmu o dřevořezbu, dbal o jeho všeobecné i jazykové vzdělání a sám vyučoval kreslení tehdejší majitel hlučínského panství MUDr. Viktor Wichura, a později také majitel hlučínského zámku, baron Salomon Mayer Rothschild. V roce 1845 se Janda odstěhoval do Vratislavi ke studiu na umělecké škole a dále se vzdělával. Dále studoval na Umělecké akademii v Drážďanech. Janda se uchytil v ateliéru slavného berlínského sochaře Christiana Raucha, od roku 1864 měl v Berlíně vlastní uměleckou dílnu. V roce 1867 získal už jako renomovaný umělec státní stipendium na studijní cestu do Itálie.
Dílo
Za pobytu v Římě modeloval podobizny papeže Pia IX. Jedna z byst tohoto papeže pak ozdobila prostory Říšského sněmu v Berlíně. Jandova samostatná tvorba v Prusku a ve Slezsku spadá do let 1852–1875:
- sochy světců v kostele sv. Michaela Archanděla v Berlíně (1856)
- zinková socha sv. Jenovéfy se srnkou, Rudy/Polsko (1869)
- bronzová socha sv. Huberta s jelenem (1864), v loveckém zámku Promnice u Pštiny (dnes Polsko)
- Náhrobek prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku (dnes rovněž Polsko) (1870)
- Růžencová madona se sv. Dominikem pro kostel sv. Pavla v Berlíně-Moabitu
- figurální výzdoba domu rodiny Eckardsteinovy v Berlíně
- socha Germánie (čtyři odlitky v městech Wittmund, Oberhausen, Bünde a Eschwede)
- mariánský sloup v Szombierkach u Bytomi/Polsko
- Díla, která Janda věnoval Hlučínu a Darkovičkám:
- Reliéf Růžencová slavnost pro někdejší farní kostel v Hlučíně.
- Socha Panny Marie Neposkvrněného početí – na návsi u školy v Hlučíně-Darkovičkách, vysvětil ji hlučínský děkan Richter 16. srpna 1863 za přítomnosti autora a lidu.
Galerie
-
Náhrobek Arnošta z Pardubic v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku
Odkazy
Reference
Literatura
- Biografický Slovník Slezska a severní Moravy, sešit 3, Opava-Ostrava 1995, s. 57–58.
- Popularna Encyklopedia Ziemi Kłodzkiej, pod red. J. Laski i M. Kowalcze, t. 1, KTO, Kłodzko 2009.
- Dehio-Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen Schlesien. München·Berlin 2005. ISBN 3-422-03109-X, S. 456
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johannes Janda na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Johannes_Janda |
