| Johan Svendsen | |
|---|---|
_(34133117716)_(cropped).jpg) | |
| Narození | 30. září 1840 Oslo |
| Úmrtí | 14. června 1911 (ve věku 70 let) Kodaň |
| Místo pohřbení | hřbitov Vår Frelsers |
| Alma mater | Vysoká škola hudební a divadelní v Lipsku |
| Povolání | dirigent, hudební skladatel, akademický hudebník, muzikolog a houslista |
| Děti | Eyvind Johan-Svendsen |
| Příbuzní | Elise Svendsen (sourozenec) |
| Významná díla | To mannskorsanger |
| Ocenění | Litteris et Artibus (1871) rytíř Řádu svatého Olafa (1881) komandér Řádu Dannebrog (1892) Medal of Merit in Gold (1908) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johan Severin Svendsen (30. září 1840 – 14. červen 1911) byl norský skladatel, dirigent a houslista.
Život
Johan Severin Svendsen se narodil v Oslu, většinu života strávil v Kodani. Jeho otec byl učitelem hudby, Johan se v dětství učil hrát na housle a na klarinet. Po dokončení školy se živil jako hráč v orchestru. Svá studia dokončil v Lipsku v roce 1867, kdy získal první cenu za skladbu. Jeho prvním publikovaným dílem byl smyčcový kvartet a moll opus 1 (1865). Poté dirigoval v Paříži (1868-70) a Lipsku (1870-72), následně jako dirigent cestoval po Americe, Německu, Itálii, Anglii a Francii. V roce 1871 se v New Yorku oženil.
Od roku 1883 byl hlavním dirigentem orchestru královského divadla v Kodani, kde žil až do své smrti. V roce 1884 se se svou ženou rozešli, ona dále žila v Paříži. Jejich vztah byl velmi komplikovaný, zejména poté, co v roce 1883 v hněvu spálila jedinou kopii Svendsenovy třetí symfonie. V roce 1901 se rozvedli, několik dní potom si ale vzal Juliettu Haaseovou, s níž žil celý život a měl s ní tři děti, jedním z nich byl slavný herec Eyvind Johan Svendsen. Mimoto měl ještě jednoho nemanželského syna z doby studií.
Za svého života byl v Dánsku a Norsku velmi úspěšný jako dirigent i jako skladatel, přesto ale nedosáhl mezinárodního úspěchu a jeho skladby se nikdy nestaly součástí mezinárodního repertoáru klasické hudby. Psal převážně orchestrání skladby, byl proslulý pro své umění orchestrace a harmonie. Nejslavnějším Svendsenovým dílem je romance pro housle a orchestr opus 26 z roku 1881. K dalším jeho významným dílům řada čtyř tzv. norských rapsódií (1867 – 1877, opusy 17, 19, 21, 22), tři symfonie (jedna se nedochovala) a mnoho programních skladeb, symfonických básní a převážně houslových koncertů. Za studií psal také komorní skladby, které sice byly velmi ceněny a byl díky nim pokládán za velmi talentovaného studenta, v kontextu jeho díla ale nemají velký význam. V pozdějším životě nepsal komorní hudbu vůbec.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johan Svendsen na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johan Svendsen na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Johan_Svendsen |
