Jiří Plachý starší

Jiří Plachý starší
Jiří Plachý (foto před rokem 1945)
Narození	29. července 1899 Železný Brod Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. prosince 1952 (ve věku 53 let) Praha Československo Československo
Choť	Dr. Jitka Gollerová
Děti	syn Jiří Plachý mladší
Příbuzní	Vojtěch Plachý-Tůma (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Plachý starší (29. července 1899, Železný Brod^[1] – 2. prosince 1952, Praha) byl český herec, režisér a divadelní pedagog, otec herce Jiřího Plachého mladšího a bratr herce Vojtěcha Plachého-Tůmy.

Mládí, studium

Pocházel z úřednické rodiny. Otec Josef byl podúředníkem c. a k.  okresních soudů, matka Marie (roz. Tůmová) v domácnosti. Měl čtyři sourozence, staršího Josefa a mladší Lidku, Vojtu a Karla ^[2]. Po obecné škole v Pardubičkách vystudoval strojní průmyslovku (1918) a poté pracoval jako konstruktér u firmy Hübner a Opitz v jejich továrně na mlýnské stroje v Pardubicích. Měl v úmyslu studovat strojní inženýrství na ČVUT v Praze, nicméně už od studentských let hrál a režíroval ochotnicky divadlo v pardubickém „Studentském divadelním sdružení“.

Divadlo

Docházel také do pardubické hudební školy, kde se učil zpěvu, hře na klavír a na housle. V roce 1922 ^[3] se nejprve krátce stal hereckým elévem Národního divadla a zde se seznámil poprvé s režijní činností Karla Hugo Hilara. Od července 1922 se pak stal na pozvání režiséra Jana Bora řadovým činoherním hercem smíchovského Švandova divadla. V sezóně 1927/1928 zahájila činnost Plachého vlastní divadelní společnost „Česká komorní scéna“. Po dvou letech však soubor v důsledku hospodářské krize na konci 20. let ukončil svoji činnost. Plachého angažoval následně Jan Bor do Divadla na Vinohradech. Od roku 1929 až do roku 1948 tedy Plachý hrál a režíroval (režisérem byl jmenován v roce 1937 ^[4]) v Divadle na Vinohradech. Od roku 1948 až do své smrti v roce 1952 působil v pražském Národním divadle.

Jednalo se o výborného herce s vynikající mimikou, výborným hlasovým projevem i osobitým intelektuálně laděným hereckým stylem, který byl také úspěšným rozhlasovým i dabingovým hercem. Od prosince 1935 vyučoval herectví na dramatickém oddělení pražské konzervatoře, od října 1949 působil jako lektor herectví i na pražské DAMU. K jeho žákům patřili např. Vítězslav Vejražka, Václav Voska, František Hanus, Josef Pehr, Dana Medřická a Irena Kačírková ^[5].

Film

Ve filmu vytvořil řadu celkem 40 rolí, některé z nich jsou dodnes velice známé, patrně nejznámější je jeho role magistra Edvarda Kelleyho ve filmu Císařův pekař – Pekařův císař, za nejhodnotnější je považována jeho vůbec poslední role ve snímku Měsíc nad řekou.

Rodina

V roce 1934 se oženil s Dr. Jitkou Gollerovou, dcerou Felixe Gollera, člena správního výboru Divadla na Vinohradech a místopředsedy Spojeného družstva Národního divadla ^[6]. V září 1946 se jim narodil syn Jiří Plachý mladší, který se stal také hercem, působil od r. 1970 v pražském Vinohradském divadle.

Smrt

V roce 1952 získala Státní bezpečnost od bývalého spolupracovníka nacistické zpravodajské služby (SD) záznam ve věci jednání o propuštění Plachého bratra plk. Josefa Plachého, důstojníka čs.armády, který byl za války zatčen gestapem a hrozila mu smrt. Vyjednávání tehdy vedlo k tomu, že nebyl souzen stanným soudem, ale poslán do koncentračního tábora.^[7]

Toto svědectví se později stalo záminkou k výslechům StB a nátlaku na Jiřího Plachého s hrozbou odebrání jeho tehdy pětiletého syna. Vše skončilo Plachého tragickou smrtí pod okny jeho bytu v Chrudimské ulici č. 5 na Vinohradech dne 2. prosince 1952. Smrt byla označena za sebevraždu. Přesné okolnosti konce jeho života však nebyly zcela objasněny.^[8][9] Jiří Plachý starší byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Citát

Divadelní role, výběr

• 1922 Karel Čapek, Josef Čapek: Ze života hmyzu, III. mravenec–voják (j. h. – elév ND), Národní divadlo, režie Karel Hugo Hilar
• 1923 Vildgans: Láska, Martin, Švandovo divadlo, režie Jan Bor
• 1929 R. C. Sheriff: Konec cesty, Osborne, Vinohradské divadlo, režie Josef Kodíček
• 1930 Jaroslav Hilbert: Jejich štěstí, Karel, Komorní divadlo, režie Jan Bor
• 1931 Maxim Gorkij: Na dně, Herec, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor
• 1931 L. Stroupežnický: Naši furianti, Bušek, Vinohradské div., režie Fr.Salzer
• 1931 F. M. Dostojevskij, Jan Bor: Bratři Karamazovi, Ivan, Vinohradské div., režie Jan Bor
• 1932 Jiří Mahen: Janošík, Ilčík, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor
• 1933 J. J. Kolár: Pražský žid, Mydlář, Vinohradské div., režie Bohuš Stejskal
• 1934 František Langer: Manželství s r. o., Šidlík, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor
• 1934 Vítězslav Nezval: Tři mušketýři, Athos, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor
• 1934 F. M. Dostojevskij, Jan Bor: Idiot, Rogožin, Vinohradské div., režie Jan Bor
• 1935 Michail Šolochov: Rozrušená země, Nagulnov, , Vinohradské divadlo, režie Jan Bor
• 1935 L. N. Tolstoj: Anna Karenina, Karenin, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor
• 1935 Jan Port, Bohuš Stejskal: České pašije, Jéžíš, Vinohradské divadlo, režie Bohuš Stejskal
• 1935 S. Kingsley: Muži v bílém, Dr.Fergusson, Vinohradské div., režie Bohuš Stejskal
• 1935 Michail Šolochov: Rozrušená země, Nagulnov, Vinohradské div., režie Jan Bor
• 1935 Ivo Vojnovič: Lazarovo vzkříšení, Spasitel, Vinohradské div., režie Gabriel Hart
• 1936 Fr. Zavřel: Jan Žižka z Trocnova, Jan Hus, Vinohradské div., režie Fr.Salzer
• 1936 A.Strindberg: Tanec smrti, Edgar, Komorní div., režie Gabriel Hart
• 1936 Luigi Pirandello: Jakou ty mne chceš, Karel Salter, Vinohradské div., režie Bohuš Stejskal
• 1938 G. B. Shaw: Ženění a vdávání, Biskup, Komorní divadlo, režie Jan Bor
• 1938 Viktor Dyk: Veliký mág, titul. role, Komorní div., režie Bohuš Stejskal
• 1939 Jiří Mahen: Mrtvé moře, Havelka, Vinohradské divadlo, režie Bohuš Stejskal
• 1940 G.Hauptmann: Bobří kožich, pán z Wehrhahnu, Vinohradské div., režie Fr.Salzer
• 1940 František Götz: Soupeři, Kolár, Vinohradské divadlo, režie Gabriel Hart
• 1942 L.Stroupežnický: V panském čeledníku, Talácko, režie Bohuš Stejskal
• 1943 Henrik Ibsen: Stavitel Solness, Solness, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart
• 1944 J. K. Tyl: Pražský flamendr, Sýkora, Divadlo J. K. Tyla, režie K.Konstantin
• 1945 Arnošt Dvořák: Husité, Zikmund, Městské lidové divadlo Karlín, režie Fr.Salzer
• 1945 Romain Rolland: 14. červenec, Vintimille, Vinohradské div., režie Jiří Frejka
• 1946 G. B. Shaw: Domy pana Sartoria, titul. role, Komorní div., režie Bohuš Stejskal
• 1947 A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu, Famusov, Vinohradské div., režie Jiří Frejka
• 1947 Karel Čapek: Věc Makropulos, Prus, Komorní div., režie Bohuš Stejskal
• 1947 K. A. Treněv: Vojevůdce Kutuzov, titul.role, Vinohradské div., režie Gabriel Hart
• 1948 G. B. Shaw: Svatá Jana, Warwick, Vinohradské divadlo, režie Jiří Frejka
• 1950 Alois Jirásek: Jan Žižka, Sigmund, Národní divadlo, režie Antonín Dvořák
• 1952 A. N. Ostrovskij: Pozdní láska, G. P. Margaritov, Tylovo divadlo, režie František Salzer

Divadelní režie, výběr

• 1935 Eugene O´Neill: Pramen věčného mládí, Juan Ponce de León, Vinohradské div.
• 1938 R. Jesenská: Devátá louka, Komorní divadlo
• 1939 A. Pacovská: Chudí lidé vaří z vody, Vinohradské divadlo, současně vystupoval v roli Kováře
• 1941 Aristofanes: Ženský sněm, Divadlo Na poříčí, 24 repríz
• 1941 A. Pacovská: Vdovin groš, Vinohradské divadlo
• 1942 Zdena Lipanská: Kateřina, Komorní div., 58 repríz
• 1943 J. Vrchlický, Z.Fibich: Námluvy Pelopovy, Vinohradské divadlo, současně vystupoval v roli Oinomaose
• 1944 J. Vrchlický, Z.Fibich: Smír Tantalův, Vinohradské divadlo, 26 repríz
• 1944 J. Vrchlický, Z.Fibich: Smrt Hippodamie, Divadlo J.K.Tyla v Karlíně, 11 repríz
• 1946 A. P. Čechov: Višňový sad, Vinohradské divadlo
• 1950 M. Gorkij: Měšťáci, Městské oblastní divadlo Mladá Boleslav, (j. h.)

Filmografie, výběr

• 1925 Z českých mlýnů
• 1934 Pokušení paní Antonie
• 1935 Jedna z milionu (advokát dr. Zeman)
• 1937 Jan Výrava
• 1938 Zborov
• 1938 Druhé mládí
• 1947 Čapkovy povídky
• 1948 Krakatit
• 1949 Němá barikáda (uhlíř)
• 1951 Císařův pekař – Pekařův císař (magistr Kelley)
• 1952 Plavecký mariáš (Šindelář)
• 1953 Měsíc nad řekou
• 1953 Jestřáb kontra Hrdlička (kořistník Jestřáb – nedokončeno)

Odkazy

Reference

Literatura

• Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 21, 26, 28–9, 31–5, 55, 81, 84, 164
• Bohumil Bezouška: Jak jsem proskotačil život, Lunarion, Praha, 1993, str. 165, 246, ISBN 80-85774-08-9
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 217–8, 221, 229, 230, 234, 252, 258, 274, 299
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 65, 112, 117, 119, 409
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 36, 80, 123, 157, 166, 206, 208, 247–8, 283–4, 290, 305–7, 339, 359, 382, 492, ISBN 978-80-200-1502-0
• Antonín Dvořák: Jiří Plachý, Orbis, Praha, 1964
• Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 222, 388–9, ISBN 80-207-0419-1
• Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 55, 87
• Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 79, 80, 99, 101–3, 114, 122, 127, 140–1, 154, 156, 159, 160, 164
• Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 6, 13, 26–7, 31, 33, 35, 39, 41, 43, 45–6
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 373–4
• Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 63
• Adina Mandlová: Dneska už se tomu směju, vyd. Čs. filmový ústav, 1990, str. 85, 101, 118–9, 128
• Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 123, 190, 258
• Alfréd Radok: O Jiřím Plachém?, In: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 118, 119
• Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 45, 50–5, 57, 61–2, 65–8, 71, 73, 76, 79, 177–9, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
• Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 157, ISBN 80-85837-35-8
• Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str. 305, 325–6
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 130–3, 144, 308, ISBN 80-207-0485-X
• Jaroslav Vostrý, Zuzana Sílová a kol.: Sláva a bída herectví, KANT, Praha, 2013, str. 76–100, ISBN 978-80-7437-109-7
• Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 154, 157, 175, 179, 191, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Plachý starší na Wikimedia Commons
• Jiří Plachý starší v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jiří Plachý starší na Kinoboxu

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	AbARTP: 3015 Biblio: 5efa65df-c83a-41a1-b5d3-4015f8c01125 NKC: xx0034076 GND: 1038118190 ISNI: 0000 0000 5675 9658 VIAF: 85511087 WorldCat Identities: viaf-85511087