Jaromír Pečírka (lékař)

Jaromír Pečírka
MUDr. Jaromír Pečírka
Narození	19. dubna 1864 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	13. března 1933 (ve věku 68 let) Dubí Československo Československo
Děti	Ivan Pečírka
Vojenská kariéra
Hodnost	Generál zdravotnictva IV. hodnostní třídy
Doba služby	1888-1923
Sloužil	Rakousko-uherská armáda Československá armáda
Války	První světová válka
multimediální obsah na Commons

Jaromír Pečírka (19. dubna 1864 Praha – 13. března 1933 Dubí^{[1][p 1]}), byl český vojenský lékař, generál rakousko-uherské i československé armády. Od roku 1888 působil ve vojenské zdravotní službě. S rakouským námořnictvem uskutečnil cestu kolem světa. V roce 1912 byl povýšen na šéflékaře, od roku 1916 na generálního štábního lékaře. Po vzniku ČSR se podílel na budování československého vojenského zdravotnictví jako generál zdravotnictví a šéf odboru na Ministerstvu národní obrany. Měl široké zájmy: zabýval se také entomologií (zejména výzkumem kovaříkovitých) a botanikou, sbíral obrazy, věnoval se lyžování a horolezectví.

Život

Mládí a vojenská kariéra

Narodil se 19. dubna 1864 v Praze. Po absolvování pražské lékařské fakulty^[2] vstoupil do služeb rakouského vojenského námořnictva. Uskutečnil s ním cestu kolem světa. Poté byl přeložen k zeměbraně.^[3] Roku 1912 byl jmenován šéflékařem vojenské zdravotní služby^[4] a v roce 1916 generálním štábním lékařem.^[3] Během války byl určitou dobu velitelem posádkové nemocnice v Praze.^[3]

Po vzniku Československa se zapojil do budování vojenského zdravotnictví jako generál a šéf odboru na Ministerstvu národní obrany. Roku 1923 odešel do důchodu.^[3]

Vědecké, kulturní a sportovní aktivity

Pečírka měl široké vědecké a kulturní zájmy. Během cesty kolem světa s vojenským námořnictvem se z něj stal nadšený botanik a reportáže z navštívených míst posílal do časopisu Zlatá Praha. Později, jako plukovní lékař v Českých Budějovicích, se věnoval entomologii. Zkoumal hmyz na Šumavě a specializoval se na čeleď kovaříkovitých; deset druhů po něm dostalo příponu Pečirkai. Spolu s profesorem Františkem Klapálkem zakládal Českou společnost entomologickou a dlouhodobě v ní působil jako místopředseda. Rozsáhlou sbírku tisíců druhů brouků v desetitisících exemplářích věnoval ještě před válkou Národnímu muzeu.^[3]

Byl také znalcem umění. V domácí sbírce měl několik cenných obrazů.^[3]

V oblasti sportu se angažoval v lyžování a alpinismu. Vystoupil na několik exotických hor, například na Jávě a v Kordillerách, přičemž některé vrcholy byly i přes 5000 m nad mořem. Uskutečnil také výstupy v Dolomitech a Alpách. Patřil mezi zakladatele Klubu alpistů československých (KAČS) a od roku 1924 tomuto spolku předsedal.^[5] Určitou dobu byl rovněž prvním místopředsedou Svazu lyžařů RČS.^[4]

Závěr života

Poslední léta života pro něj byla těžká. 18. září 1927 mu zemřela manželka^[6] a roku 1931 i syn Ivan Pečírka.^[7] Jaromír Pečírka onemocněl v lednu 1933 chřipkou, k níž se přidalo onemocnění ledvin. 25. února odjel na léčení do Teplic, jeho stav se ale zhoršil^[3] a podle matriky 13. března téhož roku zemřel v Dubí u Teplic.^[1] (Nekrolog v Lidových novinách uvádí místo úmrtí Teplice, autoritní databáze NK ČR a portál valka.cz Prahu).^[8][9] Pohřben byl 17. března ve Všenorech do rodinné hrobky.^[1][10]

Rodina a příbuzenstvo

• Otec MUDr. Josef Pečírka (1818–1870) byl lékař, středoškolský profesor, spisovatel a překladatel populární lidové četby.^[11]
• Matka Marianna Pečírková (1838–1904) pokračovala po smrti manžela ve vydávání jím založeného Pečírkova Národního kalendáře.^[12]
• Bratr Ferdinand Pečírka (1859–1922) byl lékař, profesor dermatologie a venerologie na pražské univerzitě. Založil a řadu let vedl český spolek pro komorní hudbu.^[13] Jeho syn Jaromír Pečírka mladší (1891–1966) byl historikem umění.^[14]
• Manželka Božena Pečírková († 1927) byla dcerou Jana Nolče, bývalého zemského poslance.^[6]
• Syn Ivan Pečírka (1894–1931) byl rovněž lékař. Pracoval jako první asistent chirurgické kliniky, ve volném čase se věnoval lyžování a horolezectví.^[7][15]

Vyznamenání

	Válečná medaile 1873
	Jubilejní pamětní medaile 1898
	Vojenský jubilejní kříž
	Řád Františka Josefa, rytíř
	Zlatý záslužný kříž s korunou
	Vojenská záslužná medaile, bronzová
	Řád Františka Josefa, důstojník
	Řád železné koruny, III. třídy – rytíř
	Vojenská záslužná medaile, stříbrná
	Karlův vojenský kříž
	Řád Františka Josefa, komtur

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• MAŠÁT, Martin. Hřebeny a okolí : horolezecký průvodce s útržky historie. 1. vyd. [s.l.]: Martin Mašát, 2020. 180 s. ISBN 978-80-270-6849-4. Kapitola Generál MUDr. Jaromír Pečírka, s. 147–154. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Pečírka na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Pečírka (lékař)
• Podrobný přehled Pečírkovy vojenské kariéry v datech (valka.cz)
• Antonín Schier: Generál MUDr. Jaromír Pečírka

Autoritní data	AbARTP: 151036 Biblio: 9e691efb-be00-436f-a63f-750b287080f8 NKC: jk01092260 ISNI: 0000 0001 1000 7917 SNK: 201181 VIAF: 100378594