Jan Simota

Prof. Jan Simota
Narození	19. září 1920 Bechyně Československo Československo
Úmrtí	13. března 2007 (ve věku 86 let) Praha Česko Česko
Národnost	česká
Povolání	pedagog, sochař, učitel, medailér, keramik a vysokoškolský učitel
Významná díla	viz Dílo
Ocenění	národní umělec (1982)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Simota (19. září 1920 Bechyně – 13. března 2007 Praha) byl český sochař, medailér a vysokoškolský pedagog.

Studia a kariéra

V roce 1937 dokončil Státní odbornou školu keramickou v Bechyni, obor hrnčířství. Poté studoval uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesorů Mařatky a Laudy, kde absolvoval v roce 1941. Na VŠUP následně působil jako asistent, od roku 1950 jako odborný asistent u profesora Jana Kavana v ateliéru užitého sochařství. Roku 1952 se stal profesorem (obor modelování pro architektonickou tvorbu a plošné obory), v roce 1963 byl jmenován docentem, poté prorektorem (1966–1972) a nakonec rektorem VŠUP (1972/1973–1985); období jeho vedení je někdy hodnoceno jako bezinvenční a formalistické.^[1]

V roce 1976 byl jmenován zasloužilým a následně roku 1982 národním umělcem.

Dílo

• Socha Jana Nerudy na pražském Petříně, odhalená 22. října 1970 – spolu s architektem Karlem Lapkou vytvořili muže starého, životem unaveného
• portréty Emy Destinnové,^[2] J. B. Foerstera a Jana Zrzavého (tato busta Jana Zrzavého se objevila také na československé známce 2 Kčs z roku 1982)
• Umění radosti a Umění boje v interiéru Nové scény Národního divadla
• alegorie husitství na stanici metra Želivského – bronzový, 3,5 m vysoký reliéf znázorňující (zprava) Jana Želivského, Jana Husa, Jana Žižku a ženu s chlapcem-práčetem)
• plastiky Milicionář a Antonín Zápotocký
• cyklus Lidice – pískovcové reliéfy v glorietu/amfitu lidického památníku^[3]
• společně s Janem Kavanem vytvořil bronzové dveře s plastickou výzdobou od Síně Sovětské armády v Národním památníku na Vítkově^[4]
• návrh pamětní stokoruny k 100. výročí narození Antonína Zápotockého (1984)^[5]
• komorní plastiky a medaile…
• busta Vítězslava Nezvala v Dalešicích^[6]

Galerie

• 
  Jan Neruda na Petříně v Seminářské zahradě
• 
  Busta Emy Destinnové na Kaiserštejnském paláci
• 
  Sádrový návrh sousoší bratří Čapků
• 
  Busta V. Nezvala

• 
  Alegorie husitství na stanici metra Želivského

Odkazy

Reference

Literatura

• Medailon, in: Bechyňský městský zpravodaj, září 2007, str. 2, dostupné on-line^{[nedostupný zdroj]} (formát PDF)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Simota na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Simota
• Jan Simota v informačním systému abART

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	AbARTP: 1267 NKC: jk01111337 GND: 118906070 ISNI: 0000 0000 8705 006X LCCN: n88212931 RKDartists: 321692 VIAF: 27870134 WorldCat Entities: E39PBJmHPFKMtVfpFXCrdxM9Dq