Jan II. Portugalský

Jan II. Portugalský, portugalsky João II de Portugal (3. května 1455 – 25. října 1495) byl třináctý portugalský král. Někdy je uváděný s přídomkem Dokonalý (portugalsky O Príncipe Perfeito) nebo Přísný. Narodil se v Lisabonu jako syn Alfonsa V. a jeho manželky Isabely z Coimbry. Jan II. nastoupil na portugalský trůn již roku 1477, poté co jeho otec odstoupil a stáhl se do kláštera, korunován však byl až po otcově smrti v roce 1481.

Život

V mládí doprovázel svého otce při africkém tažení, během něhož byl pasován na rytíře. V mládí nebyl mezi svými vrstevníky z řad portugalské šlechty příliš oblíbený pro své strohé a autoritářské chování. Po Janově nástupu na trůn se šlechta právem obávala, že bude chtít okleštit její pravomoci a utužit svou osobní moc. Pod vedením vévody Fernanda II. z Braganzy proto začala vyjednávat s Kastilií připravovat povstání. Rozhodný a nemilosrdný Jan však spiklence předešel a naložil se svými skutečnými i domnělými odpůrci mimořádně tvrdě: již roku 1483 nechal setnout v Évoře vévodu z Braganzy Fernanda II. za konspiraci ve prospěch Isabely Kastilské a jeho rodinu poslat do vyhnanství, poté vlastnoručně probodl svého bratrance vévodu Diega z Viseu, který byl současně bratrem Janovy manželky eleonory, a nechal otrávit ve vězení évorského biskupa Garcíu de Menezes. Obou se zbavil pod záminkou, že plánovali jeho zavraždění. Potrestáno bylo celkem asi 80 šlechticů, z toho mnozí smrtí. Ostatní byli uvězněni nebo vypovězeni ze země.

Království na pokraji bankrotu zachránil daňovou reformou a velmi mu v tom pomohly i příjmy ze zámoří, především zlato z Guiney. Dobývání afrického pobřeží se stává politickou a ekonomickou prioritou. Roku 1484 je objevena řeka Kongo a o čtyři roky později Bartolomeo Diaz obeplouvá Mys dobré naděje. Portugalci dosahují Etiopie a v roce 1498 Indie. Jejich cesty byly zapisovány do tzv. roteiros, přesných lodních záznamů dokumentujících plavbu. Po vleklých jednáních přistupuje Jan II. na rozdělení sfér vlivu mezi Portugalsko a Katolická Veličenstva (Isabela Kastilská a Ferdinand II. Aragonský) smlouvou z Tordesillas.

Dobré vztahy s Katolickými Veličenstvy byly stvrzeny roku 1490 svatbou jediného Janova syna Alfonsa s nejstarší dcerou Katolických Veličenstev Isabelou; Alfonso se tak stal v pořadí druhým dědicem Kastilie a Aragonie po princi Juanovi, synovi Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského). Nedlouho po svatbě, roku 1491, však zemřel při nehodě (po pádu z koně), ze které jsou podle konspirativních teorií někdy obviňována Katolická Veličenstva.

Po nešťastné smrti jediného milovaného syna se král stáhl do ústraní, celé týdny se uzavíral v izolaci ve vzdálených sídlech a do hlavního města téměř nejezdil. Jeho zdraví začalo slábnout. Na podzim roku 1495 se vypravil léčit k minerálním pramenům, cestou však zemřel.

Vzhledem k tomu, že po sobě nezůstavil následníka, nastoupil na portugalský trůn jeho bratranec (a švagr) Manuel.

Potomci

Jan II. uzavřel jediné manželství. Roku 1471 se oženil se svou sestřenicí (dcerou mladšího bratra Janova otce Alfonse V. Fernanda, vévody z Viseu), portugalskou princeznou a vnučkou krále Eduarda I., Eleonorou (1458–1525). Eleonora mu porodila dva syny, mladší z nich však po narození zemřel:

• Alfons (18. května 1475 – 13. července 1491), ⚭ 1490 Isabela (2. října 1470 – 23. srpna 1498), španělská infantka
• Jan (*/† 1483)

Nemanželští potomci

• Jiří z Lancasteru, 3. vévoda z Coimbry (21. srpna 1481 – 22. července 1550)
• Brites Anes de Santarém (1485)

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John II of Portugal na anglické Wikipedii.

Literatura

CASTRO, João de: Roteiro de Lisboa a Goa. Lisboa: Academia Real das Sciencias, 1882.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan II. Portugalský na Wikimedia Commons
• https://web.archive.org/web/20150506004545/http://www.vidaslusofonas.pt//d_joao_ii.htm
• http://thepeerage.com/p11348.htm#i113478

Předchůdce: Alfons V.

Portugalský král 1481–1495

Nástupce: Manuel I.

Portugalští králové
Burgundská dynastie (1139–1383)	Jindřich (hrabě) • Alfons I. • Sancho I. • Alfons II. • Sancho II. • Alfons III. Portugalský • Dinis I. • Alfons IV. • Petr I. • Ferdinand I. • Beatrix Portugalská
Avizové (1385–1580)	Jan I. • Eduard I. • Alfons V. • Jan II.• Manuel I. • Jan III. • Sebastián I. • Jindřich I. • Antonín I.
Habsburkové (1581–1640)	Filip I. • Filip II. • Filip III.
Braganzové (1640–1853)	Jan IV. • Alfons VI. • Petr II. • Jan V. • Josef I. • Marie I. (s Petrem III.) • Jan VI. • Petr IV. • Marie II. • Michal I. • Marie II. (s Ferdinandem II.) •
Braganza-Koburg (1853–1910)	Petr V. • Ludvík I. • Karel I. • Manuel II.
diskutabilní nebo sporní panovníci jsou kurzívou

Autoritní data	Biblio: a9ba2730-2be9-462a-ae94-b2facc04649a NKC: jo2017972891 BIBSYS: 90752251 BNF: cb124260031 (data) GND: 118712314 ICCU: UM1V030233 ISNI: 0000 0000 8169 9001 LCCN: n82219910 NLI: 987007273122905171 NLP: a0000003778988 NTA: 071412514 PLWABN: 9810698807905606 SNAC: w6c84v2r SUDOC: 033389470 VcBA: 495/166046 VIAF: 100444480 WorldCat Entities: E39PBJmTpXP7vVgX7jbc7qmyBP