Jan Štěpán

Jan Štěpán (11. května 1932 Praha – 15. března 2017, Praha^[1]) byl český přírodovědec, botanik, územní projektant, ministerský úředník, vysokoškolský pedagog, archivář a historik.

V letech 1957–1959 byl odborným asistentem na katedře biologie Vysoké školy pedagogické, odkud byl vyloučen pro své náboženské přesvědčení. Následně byl zaměstnán ve Státním ústavu pro územní plánování – Terplan Praha, kde mj. pořádal mezioborové přednáškové a diskusní semináře zaměřené na problematiku ochrany a tvorby životního prostředí v územním plánování, na kterých se scházeli přírodovědci, lesníci, komunální hygienici, vodní hospodáři, urbanisté, ekonomové, zemědělci apod. Později byl vedoucím oddělení životního prostředí v odboru územního plánování, stavebního řádu a životního prostředí na ministerstvu výstavby a techniky ČSR a na nástupci ministerstva – České komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj (ČKVTIR). Uvedené orgány byly v těsném kontaktu s Radou pro životní prostředí vlády, což byl meziresortní koordinační orgán, jehož předsedou byl ministr výstavby a techniky. Po zrušení ČKVTIR v roce 1988 Jan Štěpán přešel na odbor životního prostředí na ministerstvu vnitra a životního prostředí ČR. Pak nakrátko odešel do soukromé podnikatelské sféry. Ač politický nestraník (ovšem pod přímým dohledem agenta StB, též nestraníka)^[zdroj?] se na MVT a ČKVTIR organizačně zasloužil o vymezení postižených oblastí (Terplan Praha), o vypracování metodiky navrhování územních systémů ekologické stability (ÚSES, ing. Igor Míchal, CSc. a pracovníci Geografického ústavu ČSAV Brno) a o zavedení ÚSES do praxe ochrany přírody a do územního plánování. V jím řízeném oddělení se v 80. letech organizačně zajišťovalo i vypracování metodiky ochrany před hlukem v územním plánování (Ing. Miloš Liberko, Výzkumný ústav výstavby a architektury Praha - VÚVA). V letech 1991–1993 působil na Fakultě životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, kde zastával funkci proděkana pro vědu a zahraniční styky.

Věnoval se též církevním dějinám, zejména vývoji Církve bratrské, působil také jako historik a archivář rady Církve bratrské. Roku 1971 ve VÚVA Praha publikoval spolu s B. Dvořákem práci Systém pojmů aktuálních z hlediska komplexního návrhu na systém řízení péče o životní prostředí - Návrh pracovní terminologie pro komplexní návrh systému péče o životní prostředí. Byl spoluautorem (vedle ing. arch. Zdeňka Šamana, CSc. a ing. arch. Oldřicha Koláře a spolupracovníků) příručky Úloha krajiny a územního plánování v životním prostředí (neprodejné Informační publikace Rady pro životní při vládě ČSR č. 1/1979, stran 177), kde je mj. vysvětlena i prosazovaná středisková koncepce osídlení ČSR. Působil v Nadaci Přemysla Pittra a Olgy Fierzové, pro kterou spolu s Marií Šimsovou připravil k vydání knihu Nad vřavou nenávisti – vzpomínky a svědectví Přemysla Pittra a Olgy Fierzové a tuto knihu, která vyšla roku 1996 v nakladatelství Kalich, redigoval. V letech 1995 - 2006 byl redaktorem sborníku Nadačního fondu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové Hovory. Spolu s Josefem Smolíkem je autorem knihy T. G. Masaryk ve třech stoletích: Rozhovor generací o Masarykových náboženských názorech (kniha byla vydána roku 2001). Je autorem knihy Babylonské zajetí církve, kterou roku 2015 vydal vlastním nákladem.

Reference

Literatura

Pitter, Přemysl - Fierzová, Olga: Nad vřavou nenávisti - vzpomínky a svědectví Přemysla Pittra a Olgy Fierzové, Kalich 1996

Hovory 1 - 12, Sborník Nadačního fondu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové, 1995 - 2006

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Štěpán

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	Biblio: 8e01f9e3-eb89-49c5-b749-535e65dbf390 NKC: js20030512004 GND: 1233991558 ISNI: 0000 0000 5722 4022 LCCN: n91064240 VIAF: 84228819 WorldCat Entities: E39PBJgmRQWwKbTRBqPPPCrDv3