| Jérôme Pétion de Villeneuve | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. ledna 1756 Chartres |
| Úmrtí | 18. června 1794 (ve věku 38 let) Saint-Magne-de-Castillon nebo Saint-Émilion |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Povolání | politik a advokát |
| Předchůdce | Ludvík XVI. |
| Následovník | Jean-François Delacroix |
| Politická strana | Girondisté |
| Funkce | poslanec francouzského Národního shromáždění (1789–1791) starosta Paříže (1791–1792) předseda Národního konventu (1792) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jerôme Pétion de Villeneuve (3. ledna 1756 Chartres – polovina června 1794 Bordeaux) byl francouzský právník a politik v době Velké francouzské revoluce.
Život
Narodil se roku 1756. Pracoval nejprve jako advokát v Chartres, stal se stal poslancem na zasedání generálních stavů za třetí stav. Tak tedy roku 1789 přijel do Paříže a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník Mirabeaua a stal se široce známým svými útoky proti králi Ludvíku XVI. a hlavně jeho ženě královně Marii Antoinettě. V prosinci 1790 byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci 1791 se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku.
Dne 16. listopadu 1791 byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl Lafayette; funkci vykonával do 15. října 1792, s přestávkou od 6. července do 13. července 1792, kdy tuto funkci vykonával Philibert Borie. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září 1792, které znamenaly konec monarchie ve Francii. V Národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal ke girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu.
Poté, co byla odhalena zrada generála Dumourieze, využil této události Robespierre jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května 1793 byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem Francoisem-Nicolasem Buzotem do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. Český výbor z jeho a Louvetových pamětí vyšel v překladu A. Gottwalda v Praze roku 1913.
Fotogalerie
-
Jérôme Petion de Villeneuve -
Jérôme Pétion de Villeneuve -
Jérôme Pétion de Villeneuve -
Jérôme Pétion de Villeneuve -
Jérôme Pétion de Villeneuve (busta ve Versailles)
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Petion v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jérôme Pétion de Villeneuve na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jérôme Pétion de Villeneuve
| Starosta Paříže | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jean Sylvain Bailly |
Jérôme Pétion de Villeneuve 1791–1792 |
Nástupce: Philibert Borie |
| Philibert Borie | 1792 | Antoine René Boucher |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jérôme_Pétion_de_Villeneuve |
