Gyula Horn

Horn Gyula


3. premiér Maďarské republiky
Ve funkci: 15. červenec 1994 – 6. červenec 1998
Prezident	Árpád Göncz
Předchůdce	Péter Boross
Nástupce	Viktor Orbán


2. předseda MSZP
Ve funkci: 27. květen 1990 – 5. září 1998
Předchůdce	Rezső Nyers
Nástupce	László Kovács


Ministr zahraničí MLR
Ve funkci: 10. květen 1989 – 23. květen 1990
Předchůdce	Péter Várkonyi
Nástupce	Géza Jeszenszky


Stranická příslušnost
Členství	MDP (1954-1956) MSZMP (1956-1989) MSZP (1989-2013)


Rodné jméno	Horn Gyula János
Narození	5. července 1932 Budapešť, Maďarské království
Úmrtí	19. června 2013 (ve věku 80 let) Budapešť, Maďarsko
Místo pohřbení	Hřbitov Kerepesi
Národnost	maďarská
Choť	Anna Király
Příbuzní	Szófia Havasová (neteř)
Alma mater	Rostovská státní ekonomická univerzita (do 1954)
Profese	politik, ekonom
Ocenění	Pamětní medaile dělnicko-rolnické vlády (1957) Cena Karla Velikého (1990) Humanitární cena (1992) velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (2005) Cena kuráže (2005) … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Gyula Horn
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gyula Horn (5. července 1932 Budapešť – 19. června 2013 tamtéž) byl maďarský politik a ekonom, poslední ministr zahraničí Maďarské lidové republiky a jedna z osobností pádu komunismu v Maďarsku. V letech 1994–1998 zastával úřad třetího premiéra Maďarské republiky.

Biografie

Roku 1954 se stal členem tehdejší vládnoucí komunistické strany Magyar Dolgozók Pártja a od roku 1956 její pokračovatelky přetransformované Magyar Szocialista Munkáspárt, jejímž členem byl až do pádu komunismu v roce 1989.

Během protikomunistického povstání v roce 1956 se připojil k takzvaným brigádám „Pufajkások“ (někdy také nazývané Kádárovi husaři), což byla komunistická polovojenská organizace, jejímž cílem bylo po boku sovětské intervenční armády bojovat proti revolucionářům a upevnit pozici Jánose Kádára, jako nového vůdce porevolučního komunistického lidového Maďarska. Působil zde až do června 1957.^[1]^[2]^[3]

Pracoval jako zpravodaj ministerstva financí, poté se věnoval diplomatické oblasti v jugoslávském Bělehradu a bulharské Sofii.

Dne 10. května 1989 byl jmenován ministrem zahraničí MLR, během jeho úřadování došlo k Panevropskému pikniku. Ve funkci byl až do 23. května 1990.

Po prvních svobodných volbách roku 1990 usednul v parlamentu jako předseda levicové MSZP. Ve stejném roce mu byla udělena Karlova cena. Po čtyřech letech v opozici drtivě zvítězil se svou stranou v parlamentních volbách 1994 a stal se v pořadí třetím premiérem Maďarské republiky. Jeho koaliční vláda MSZP-SZDSZ díky stabilní většině v parlamentu vydržela po celé volební období, avšak v následujících parlamentních volbách byla MSZP poražena středo-pravicovým Fideszem a novým premiérem se stal Viktor Orbán. Na říjnovém sjezdu se Gyula Horn vzdal vedení své strany a novým předsedou byl zvolen László Kovács. Poslancem parlamentu byl Horn nepřetržitě až do roku 2010.

Roku 2007 byl Gyula Horn tehdejším premiérem Ferencem Gyurcsányem (MSZP) navržen na ocenění Magyar Köztársaság Érdemrendjének Polgári Tagozata. Tehdejší prezident republiky László Sólyom mu však odmítnul ocenění udělit, s poukázáním na skutečnost, že Gyula Horn během protikomunistického povstání v roce 1956 bojoval spolu se sovětskými vojsky proti maďarským revolucionářům, což je v rozporu s ústavními hodnotami současné Maďarské republiky.^[4]

Knihy

Cölöpök (1991)
Azok a kilencvenes évek… (1999)

Ferenc Kubinyi: Vaskorona. (Edition Litfas, 1995)
Szabolcs Szerdahelyi: Hiányzó cölöpök – Ami a Horn Gyula életrajzból kimaradt. (Kairosz Kiadó, 2002)

Odkazy

Reference

↑ Heti Válasz dokumentumai Horn Gyuláról. hetivalasz.hu [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-09.
↑ Horn Gyula önéletrajza. hetivalasz.hu [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-08.
↑ Heti Válasz Online. www.hetivalasz.hu [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-27.
↑ [1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horn Gyula na maďarské Wikipedii.

Literatura

KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gyula Horn na Wikimedia Commons

(maďarsky) MSZP - Horn Gyula
(maďarsky) Parlament.hu - Horn Gyula

{{{co}}}
Předchůdce: Rezső Nyers	27. květen 1990 – 5. září 1998 Gyula Horn	Nástupce: László Kovács

Předchůdce:
Péter Boross

Premiér Maďarské republiky
1994 – 1998

Nástupce:
Viktor Orbán

Autoritní data	BNF: cb12517154d (data) CiNii: DA09745418 GND: 119002337 ISNI: 0000 0000 8113 529X LCCN: n91104829 NTA: 245958673 PLWABN: 9811494335905606 SUDOC: 034413529 VIAF: 34565790 WorldCat Entities: E39PBJbMbXCMjpPMPG6HHq7PwC

[1] Heti Válasz dokumentumai Horn Gyuláról. hetivalasz.hu [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-09.

[2] Horn Gyula önéletrajza. hetivalasz.hu [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-08.

[3] Heti Válasz Online. www.hetivalasz.hu [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-27.

[4] [1]

[1]

[2]

[3]

[4]

Premiéři Maďarska

Uhersko během Revoluce 1848–1849	Lajos Batthyány (1848) • Ádám Récsey (1848) • Lajos Kossuth (1848–1849) • Bertalan Szemere (1849)

Uhersko v rámci Rakouska-Uherska	Gyula Andrássy (1867–1871) • Menyhért Lónyay (1871–1872) • József Szlávy (1872–1874) • István Bittó (1874–1875) • Béla Wenkheim (1875) • Kálmán Tisza (1875–1890) • Gyula Szapáry (1890–1892) • Sándor Wekerle (1892–1895) • Dezső Bánffy (1895–1899) • Kálmán Széll (1899–1903) • Károly Khuen-Héderváry (1903) • István Tisza (1903–1905) • Géza Fejérváry (1905–1906) • Sándor Wekerle (1906–1910) • Károly Khuen-Héderváry (1910–1912) • László Lukács (1912–1913) • István Tisza (1913–1917) • Móric Esterházy (1917) • Sándor Wekerle (1917–1918) • János Hadik (1918)

První Maďarská republika	Mihály Károlyi (1918–1919) • Dénes Berinkey (1919)

Maďarská republika rad	Sándor Garbai (1919) • Gyula Peidl (1919) • (Protirevoluční vláda: Gyula Károlyi (1919) • Dezső Pattantyús-Ábrahám (1919)

Maďarské království	István Friedrich (1919) • Károly Huszár (1919–1920) • Sándor Simonyi-Semadam (1920) • Pál Teleki (1920–1921) • István Bethlen (1921–1931) • Gyula Károlyi (1931–1932) • Gyula Gömbös (1932–1936) • Kálmán Darányi (1936–1938) • Béla Imrédy (1938–1939) • Pál Teleki (1939–1941) • László Bárdossy (1941–1942) • Miklós Kállay (1942–1944) • Döme Sztójay (1944) • Géza Lakatos (1944) • Ferenc Szálasi (1944–1945) • Béla Miklós (1945)

Druhá Maďarská republika	Zoltán Tildy (1945–1946) • Ferenc Nagy (1946–1947) • Lajos Dinnyés (1947–1948)

Maďarská lidová republika	István Dobi (1948–1952) • Mátyás Rákosi (1952–1953) • Imre Nagy (1953–1955) • András Hegedűs (1955–1956) • Imre Nagy (1956) • János Kádár (1956–1958) • Ferenc Münnich (1958–1961) • János Kádár (1961–1965) • Gyula Kállai (1965–1967) • Jenő Fock (1967–1975) • György Lázár (1975–1987) • Károly Grósz (1987–1988) • Miklós Németh (1988–1989)

Třetí Maďarská republika	József Antall (1990–1993) • Péter Boross (1993–1994) • Gyula Horn (1994–1998) • Viktor Orbán (1998–2002) • Péter Medgyessy (2002–2004) • Ferenc Gyurcsány (2004–2009) • Gordon Bajnai (2009–2010) • Viktor Orbán (od 2010)

Zdroj dat	cs.wikipedia.org
Originál	cs.wikipedia.org/wiki/Gyula_Horn

Gyula Horn

Biografie

Knihy

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Externí odkazy

Kalkulačka - Výpočet

Banky a Bankomaty

Práce - Volná místa

Dávky a příspěvky

Investice

Drahé kovy

Podnikání

Další odkazy

English version