Guelfové a ghibellini

Guelfové a ghibellini
konflikt: Boj o investituru
Ilustrace znázorňující potyčku mezi milicemi ve městě Bologna ve 14. století, Kronika Giovanniho Sercambi z Luccy
Trvání	1125–1186 první fáze 1216–1392 druhá fáze
Místo	severní a střední Itálie, Apeninský poloostrov
Výsledek	první fáze: Kostnický mír (1186) druhá fáze: patová situace (1392) úpadek istalských svobodných komun a rozmach signorií, vymření štaufské dynastie, dobytí Sicílie Karlem z Anjou, oslabení císařské moci nad Itálií, interregnum po vládě Fridricha II. Štaufského, rozšíření morové nákazy.
Strany
guelfové: Svatý stolec (papež) 1125–1186: Milán Crema Crema Lombardská liga Papežský stát Papežský stát 1216–1392: Welfové z říše Lombardská liga Lombardská liga pro-anjouovská Sicílie Papežský stát florentští guelfové milánští della Torre milánští Viscontiové Janovská republika Sienská republika Bologna Bologna Lukánská republika Lukánská republika Ferrara guelfský Montferrat Republika Massa Republika Massa Anconská republika Akvilejský patriarchát Savojsko Cremona Cremona  Lodi  Perugia Mantova Orvieto Brescia Prato Prato guelfské Arezzo další italská města ghibellini: Svatá říše římská 1125–1186: Svatá říše římská Pavia Pavia Montferrat Cremona Cremona 1216–1392: Štaufové z říše pro-štaufská Sicílie Treviso florentští ghibellini milánští della Torre milánští Viscontiové Urbinské vévodství Sienská republika Pisánská republika Modena ghibellinský Montferrat Saluzzo Republika Massa Republika Massa Pavia Pavia Terni Terni Asti Asti Novara Novara  Pistoia  Como  Verona ghibellinské Arezzo  Vicenza Todi Santa Fiora další italská města Nikájské císařství Nikájské císařství
Velitelé
1125–1186: Guido da Landriano Alexandr III. 1216–1392: Ota IV. Brunšvický Řehoř IX. Celestýn IV. Jan XXII. Celestýn IV. Ottaviano degli Ubaldini Karel I. z Anjou Jan III. z Armagnacu Azzo VII. d'Este Vilém VII. z Montferratu 1125–1186 : Fridrich I. Barbarossa 1216–1392: Fridrich II. Štaufský Jindřich VII. Lucemburský Ludvík IV. Bavor Ezzelino III. da Romano Enzio Sardinský Manfréd Sicilský † Guido I. da Montefeltro
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guelfové a ghibellini byla dvě mocenská seskupení italských (i německých) šlechtických rodů a měst, která v době středověku bojovala mezi sebou o ovládnutí území střední a severní Itálie. Název ghibellini vznikl zkomolením jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů; guelfové je zase italský přepis jména rodu Welfů, kteří soupeřili se Štaufy a stranili papežům.

V době nástupu štaufské dynastie na císařský trůn (1138) se římsko-němečtí císaři snažili politicky i vojensky ovládnout území severní a střední Itálie, které formálně náleželo k Italskému království v Říši římské, avšak ve skutečnosti bylo pod silným vlivem papežů a severoitalské státy byly prakticky nezávislé. V roce 1157 císař Fridrich I. Barbarossa rozšiřuje název své říše o přídavné jméno „svatá“, tj. Svatá říše římská, což má demonstrovat jeho ambice vládnout nad územím Itálie a v Papežském státě.

Konflikt mezi guelfy a ghibelliny skončil v roce 1392, kdy se octl v patové situaci.

Guelfové

Guelfové je italský přepis jména rodu Welfů. Welfové byl německý rod soupeřící se Štaufy o císařský trůn a v Itálii naopak stranili papežům a Anjouovcům. Do bojů proti Štaufům a jejich ghibellinským stoupencům je podpořili italský rod Este a italská města a italské městské státy:

Ghibellini

Ghibellini je zkomolenina jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů. Štaufové byli mocným rodem vládnoucím ve Svaté říši římské a na Sicílii. Jako císaři a zároveň králové Itálie a Sicílie nemohli nečinně přihlížet osamostatňujícím se tendencím severoitalských měst a ani nárokům Anjouovců na Sicílii. Do bojů mezi nimi a papeži se k nim přidaly italské rody Gonzaga a Scala a dále jihoněmecká knížata, která je podporovala v boji o císařský trůn vůči Welfům. K této alianci patřila italská města a italské městské státy:

A připojila se některá další, jejichž podpora byla střídavá.

Města a městské státy proměnlivé oddanosti

Poznámky

Literatura

• Franco Cardini: Ghibellinen, Lexikon des Mittelalters, díl. 4, str. 1436–1438.
• Franco Cardini: Guelfen, Lexikon des Mittelalters, díl. 4, str. 1763–1765.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Guelfové a ghibellini na Wikimedia Commons
• Guelphs and Ghibellines

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	Biblio: 2a8f99b7-f228-4328-bff8-c9cb24110703, d6714ac3-2204-4531-9eb3-fbd2ba9611a5 BNF: cb121356619 (data) GND: 4157320-1, 4125386-3 LCCN: sh85057687 NLI: 987007543470805171 SUDOC: 029809401