| Gertruda Babenberská | |
|---|---|
| Česká kněžna | |
 | |
| Narození | 1120 nebo 1118 |
| Úmrtí | 8. dubna 1150 Praha |
| Pohřbena | Strahovský klášter |
| Předchůdce | Adléta Arpádovna |
| Nástupce | Judita Durynská |
| Manžel | Vladislav II. |
| Potomci | Bedřich Vojtěch III. Salcburský Anežka Přemyslovna Svatopluk |
| Dynastie | Babenberkové |
| Otec | Leopold III. Babenberský |
| Matka | Anežka Sálská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gertruda Babenberská (1118? – 4. srpna 1150 Praha) byla česká kněžna, první manželka Vladislava II.
Život
Byla dcerou rakouského vévody Leopolda III., později svatořečeného, a jeho manželky Anežky Sálské. Z matčiny strany měla nevlastního bratra římskoněmeckého krále Konráda III., kterého měla Anežka s prvním manželem Fridrichem. Gertruda byla také vnučkou císaře Jindřicha IV., který byl otcem Anežky. Dalšími jejími bratry byli rakouští vévodové Leopold IV. Babenberský a Jindřich II. Babenberský. Gertrudina sestra Anežka se provdala za polského knížete Vladislava II. Vyhnance.
Za českého knížete Vladislava II. se provdala v roce 1140. V době obležení Prahy v roce 1142 uhájila se švagrem Děpoltem Pražský hrad před Konrádem II. Znojemským, zatímco Vladislav žádal o pomoc Konráda III. Často bývala přítomna Vladislavově zakladatelské činnosti.
Byla to prý právě Gertruda, díky komu Vladislav pozval do země nové církevní řády – premonstráty a cisterciáky, později i johanity. Pro ně Vladislav vybudoval nové kláštery, (např. Strahovský klášter, klášter Plasy, klášter Pomuk, Želivský klášter, klášter Doksany). Roku 1144 se Gertruda podílela na vzniku ženské premonstrátské kanonie v Doksanech. Manželovi porodila čtyři děti, zemřela po deseti letech manželství ve věku asi 30 let.
| „ | Téhož roku dne 4. srpna nastoupila cestu všeho těla paní Kedruta kněžna, která šlechetností mravů ještě nad svůj královský původ vynikala, a jest pochována jak si byla přála, v tomtéž klášteře Strahovském, jemuž byla mnoho statků darovala... | “ |
| — Vincentius[1] | ||
Nejdříve byla pohřbena ve Strahovském klášteře a později byly její ostatky přeneseny do kláštera v Doksanech. V Doksanech, v klášterním refektáři je Gertrudina postava na barokní fresce „Založení doksanského kláštera" od Josefa Redelmayerea a je i součástí mariánského sousoší na druhém nádvoří.[2]
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ Fontes Rerum Bohemicarum. Příprava vydání Josef Emler; překlad Václav Vladivoj Tomek. Svazek II. Praha: Museum Království českého, 1874. 571 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-24. Kapitola Letopis Vincenciův, s. 420. (latinsky) Dále jen Letopis Vincenciův. Archivováno 24. 5. 2011 na Wayback Machine.
- ↑ www.ceskestredohori.cz
Literatura
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gertruda Babenberská na Wikimedia Commons
| Česká kněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Adleyta Arpádovna |
1140–1150 Gertruda Babenberská (1150) |
Nástupce: Judita Durynská |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Gertruda_Babenberská_(1150) |
