| František Salesius Frabša | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. února 1887 Unhošť Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. června 1956 (ve věku 69 let) Liberec Československo  Československo |
| Pseudonym | František Pravda |
| Povolání | spisovatel, novinář, překladatel, politik a básník |
| Politická příslušnost | Česká strana národně sociální |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Salesius Frabša (4. února 1887 Unhošť[1] - 10. června 1956 Liberec)[2] byl český politik (Česká strana národně sociální), novinář, redaktor, spisovatel a překladatel z ukrajinštiny.
Život
Vystudoval reálku. Po roce 1904 zakládal různé knižnice a časopisy. Tyto pokusy ale neměly delšího trvání. Redigoval tisk národně sociální strany a různé odborové listy (Hlasy z tabákových továren, Posázavský kraj, Železniční listy a jiné). V letech 1918-1924 byl jedním z redaktorů Českého slova. Za Českou stranu národně sociální byl v letech 1921-1926 přísedícím Zemského správního výboru, ze strany po její výzvě vystoupil v červenci 1926.[3] V roce 1924 působil též v intendanční radě Národního divadla.
Byl ženat s Helenou, rozenou Malinovou (1888—??), se kterou měl syna Františka (1908—??)[4]
Po roce 1945 žil v Liberci.
Dílo
Vedle své vlastní tvorby vydal několik popularizačních brožur a knih. Nejznámější je slovník Čeští spisovatelé dnešní doby (1923), který byl sestaven z dotazníků samotných autorů. Slovníku je vytýkáno, že Frabša dodané informace nijak neověřoval ani redakčně neupravoval.[5] Časopis Moderní revue se vyjádřil, že "...je to věc chatrná, poněvadž se drží jediné toho, čím mu kdo vyplnil dotazníky...".[6] Přesto je publikace cenná otištěnými portréty a základními daty povětšinou pozapomenutých spisovatelů.
Spisy
Básně
- Při hudbě vodotrysků, 1905
- Co srdce vyprávělo, 1906
- Zamlklé parky, 1909
- Na zlatých strunách, Třebenice : Václav Pařík, 1909
- Já a můj žal, Praha : Fr. Jiroušek, 1916
- Síla touhy, Praha : Lidová tribuna, 1920 - výbor
- V české lyře, Liberec : vlastní náklad, 1948
Próza
- Byla kdysi krásná ..., Praha : Štorch, 1905 - románová studie
Literární studie
- Arnošt Czech z Czechenherzu. Sv. I., Praha : Stivín, 1906
- Kovářův syn, Třebenice : Václav Pařík - o F. S. Procházkovi, 1909
- Josef Svatopluk Machar, Třebenice : Václav Pařík, 1910
- Michail Petrovič Arcybašev, Praha : Švejda, 1912
- Eliška Krásnohorská, Praha : Švejda, 1917
- Švec básníkem : život a literární prace J.V. Pokorného-Pikulíka, Praha : Národní knihovna, 1918
- Čeští spisovatelé dnešní doby, Praha : Lidová tribuna, Rosendorf, 1923
- Mladoboleslavští spisovatelé, kulturní a veřejní pracovníci, Praha : František S. Frabša, 1938
- Jičínští, libánští a sobotečtí spisovatelé a kulturní pracovníci, Jičín : Knihovna jičínského a soboteckého světa, 1939
- Táborští spisovatelé slovem i obrazem, Praha : Vydavatelství díla Čeští spisovatelé dnešní doby, 1940
- Prácheňští spisovatelé slovem i obrazem, Písek : Knihovna Prácheňského světa, 1940
- Berounští spisovatelé slovem i obrazem, Beroun : Knihovna berounského světa, 1941
Politické spisy
- Mistr Jan Hus a jeho význam pro člověka XX. věku, Praha : Volné sdružení socialistů : V komisi knihkupectví Marie Srdcové, 1907
- Pod červenobílým praporem, Praha : Lidová Tribuna, 1920
- Persekuce čs. strany národně socialistické za prvé a druhé světové války, Liberec : Hraničářská osvěta, 1946
- 40 let čs. strany národně socialistické v Liberci : 1906-1946, Liberec : Ústřední škola dělnická, 1946
Redakční práce
Redigoval následující noviny a časopisy:
- Letáky (1904)
- Volná tribuna (1904)
- Svítání (1905)[7]
- Hlasy z tabákových továren (1912-1913)
- České Slovo (1918-1924)
- Lidová správa (1919)
- Lidová tribuna (1920)
- Lucerna (1921)
- Obrana venkova (1921)
- Korespondence Jednoty československých malozemědělců, domkářů a živnostníků (1921-1923)
- Ve stínu lípy (1922)
- Literární listy (1923-1924)
- Týdeník Obrana
- Rozhledy Venkova
- Otázky dne
Dále redigoval řadu almanachů a knižnic.
Překlady
- Mychajlo Hruševskyj: Ukrajina a Ukrajinci, Praha : Fr.Švejda, 1918
Pseudonym
- František Pravda
Zajímavosti
- V roce 1905 vystoupil František Frabša z církve.[1] Proti zájmům církve jednal aktivně, když např. v roce 1919 na veřejné schůzi vystoupil proti stavbě druhého kostela na Královských Vinohradech (dnes kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad).[8]
- Podle tiskové zprávy byl v roce 1933 stíhán z inzertních podvodů a na vlastní žádost nastoupil léčení na psychiatrické klinice[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola František Sal. Frabša, s. 734–735.
- ↑ Z Kutné hory. Národní listy. 4. 8. 1926, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Frabša Franz
- ↑ Národní listy, 28.9.1923, s.1, Miroslav Rutte: Černá a bílá
- ↑ Moderní revue pro literaturu, umění a život, 1924 - 1925, s.118 (dostupné online v NK ČR)
- ↑ Národní politika. 26. 8. 1905, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Veřejná schůze. Národní politika. 21. 5. 1919, s. 3. Dostupné online.
- ↑ F. S. Frabša je choromyslný. Národní listy. 18. 11. 1933, s. 3. Dostupné online.
Literatura
- FORST, Vladimír et al. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola „František Sal. Frabša" (autorka Eva Taxová), s. 734–735.
- heslo František S. Frabša. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek II/1. S. 658.
- František Salesius Frabša: Čeští spisovatelé dnešní doby, Praha, Lidová tribuna, Rosendorf, 1923
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Salesius Frabša
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Salesius Frabša na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/František_Salesius_Frabša |
