František Pavlíček

František Pavlíček
Narození	20. listopadu 1923 Lukov Československo Československo
Úmrtí	29. září 2004 (ve věku 80 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	dramaturg, scenárista, dramatik, překladatel, spisovatel, filmový scenárista, televizní scenárista, filmový dramaturg a rozhlasový dramaturg
Ocenění	Medaile Za zásluhy 2. stupeň 2002
Politická strana	Komunistická strana Československa
Choť	Eva Košlerová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Pavlíček (20. listopadu 1923 Lukov – 29. září 2004 Praha^[1]) byl český dramatik a scenárista.

Život

František Pavlíček vystudoval slavistiku a estetiku na Filosofické fakultě UK. Od roku 1950 působil jako redaktor Československého rozhlasu, později i jako dramaturg ve Filmovém studiu Barrandov. Roku 1965 se stal uměleckým ředitelem Divadla na Vinohradech, kterým byl až do roku 1970.^[2] Po roce 1970 byl pro svou angažovanost v roce 1968 (byl vysoce postavený komunista, v letech 1968–1969 byl členem ÚV KSČ) nucen opustit veškerá místa v kultuře a stal se zakázaným autorem. Od té doby až do roku 1989 pracoval v několika dělnických profesích. V tomto období byly jeho hry hrány pod různými pseudonymy či jmény jeho přátel.

Roku 1977 podepsal Chartu 77.

Roku 1990 byl jmenován ústředním ředitelem Československého rozhlasu, kterým byl až do svého odchodu do důchodu v roce 1991.

Dne 18. října 2002 obdržel čestné občanství v rodné obci Lukov.

Dílo

Literární tvorba

• Konec patriarchátu: z mé lukovské kroniky, 1987 v samizdatu; oficiálně: Archa 1992, Academia 1998 a 2003. V roce 1990 zpracováno v Československém rozhlasu jako osmidílný rozhlasový seriál. Pro rozhlas upravil Jaroslav Pour, v režii Vladimíra Tomeše četl Josef Somr.^[3]

Divadelní hry

• Dávno již tomu, psáno 1949, uveřejněno 1990
• Chtěl bych se vrátit, 1956; hra o české emigraci po roce 1948, hra je tendenční a vyloženě protiemigrační
• Labyrint srdce, 1958 protiemigrační tendenční hra
• Zápas s andělem, 1961; téma české emigrace zde vidí poněkud komplikovaněji než v předešlých hrách, přesto je hra silně protiemigrační, objevuje se tu střet ideálů s běžným životem
• Nanebevstoupení Sašky Krista, 1967
• Život a dílo skladatele Foltýna, 1969; dramatizace Čapkova románu
• Dávno, dávno již tomu aneb Zpráva o pohřbívání v Čechách, 1979 je to jakýsi monolog Boženy Němcové o pohřbu K. H. Borovského^[4]
• Chvála prostopášnosti, drama o Mikuláši Dačickém z Heslova

Rozhlasové hry

V tomto oboru se staly známější jeho dramatizace jiných autorů, než jeho vlastní hry.

• Trosečník, 1944
• Ahasver, 1947
• Aristofanes píše tragédii, 1947
• Leonidas žije, 1952
• Podivné přátelství herce Jesenia, 1948 dramatizace I. Olbrachta
• Muži v ofsajdu, 1964, dramatizace K. Poláčka
• Život a dílo skladatele Foltýna, 1963
• Pohádka loupežnická, 1963 (na motivy Karla Čapka)
• O princezně Jasněnce a ševci, který létal, na motivy pohádky Jana Drdy napsal František Pavlíček, hudba Petr Skoumal, dramaturgie Eva Košlerová, režie Maria Křepelková. Hráli: Magdalena Reifová, Jan Šťastný, Vladimír Brabec, Vladimír Dlouhý, Věra Galatíková, Ladislav Trojan, Petr Štěpánek, Sylva Turbová a Eduard Cupák. Český rozhlas, 1993^[5]
• Odysseus třídílná rozhlasová hra, napsal František Pavlíček
  • 1. díl Danajský dar, Hudba Petr Mandel. Dramaturg Ivan Hejna. Režie Karel Weinlich. Účinkují: Jan Kanyza, Miroslav Moravec, Petr Pelzer, Radoslav Brzobohatý, Jiří Klem, Karel Pospíšil, Vladimír Marek, Vladimír Ráž, Miroslav Středa, Luděk Nešleha, Antonín Hardt, Eliška Balzerová, Radovan Lukavský a Pavel Soukup. Natočeno v roce 1994
• Walter Scott: Rytíř Ivanhoe, v roce 1997 zpracováno v Českém rozhlasu jako čtyřdílná dramatizace na motivy románu Waltra Scotta, překlad Jaroslav Kraus, rozhasová úprava napsal František Pavlíček, hudba Petr Mandel, dramaturg Ivan Hubač, režie Karel Weinlich. Hráli: Ivan Trojan, František Němec, Boris Rösner, Josef Somr, Petr Pelzer, Barbara Kodetová, Alois Švehlík, Jaroslava Adamová, Tomáš Töpfer, Ladislav Mrkvička, Magdalena Chrzová, Jiří Langmajer, Rudolf Pellar, Veronika Duchková, Jana Durčáková, Veronika Koloušková, Petr Pěknic, Ivo Theimer, Ilona Jirotková, Hana Brothánková, Růžena Preisslerová, Miloš Rozhoň a Václav Kotva. jednotlivé díly: 1. Turnaj v Ashby, 2. Na život a na smrt, 3. Pohřeb na Coningsburghu, 4. Boží soud.^[6]
• 2001 Svatojánské vřesy, původní rozhlasová hra o složitosti a křehkosti lidských vztahů. Hudba Vladimír Rejlek, dramaturgie Jana Weberová, režie Ludmila Engelová. Hrají: Josef Somr, Daniela Kolářová, Lenka Krobotová, Vladimír Brabec, Ladislav Mrkvička, Johanna Tesařová, Václav Vydra, Jaromír Meduna a Radovan Lukavský.^[7]

Filmové scénáře

• Horoucí srdce, (1962, režie Otakar Vávra)
• Marketa Lazarová, (1967, režie František Vláčil)
• Tony, tobě přeskočilo, (1969, režie Věra Plívová-Šimková)
• Lišáci, Myšáci a Šibeničák, (1970, režie Věra Plívová-Šimková)
• Babička, (1971, dvoudílný TV film, režie Antonín Moskalyk)
• Princ Bajaja, (1971, režie Antonín Kachlík)
• Tři oříšky pro Popelku, (1973, režie Václav Vorlíček)^[8]
• Velké trápení, (1974, režie Jiří Hanibal)
• Ostrov stříbrných volavek, (1976, režie Jaromil Jireš)
• Královský slib, (2001, režie Kryštof Hanzlík)

Dramaturgie

• Malý Bobeš, 1961
• Zázračný hlavolam, 1967
• Když má svátek Dominika, 1967

Hry pro děti

• Tři volavčí pera, 1954
• Bajaja, 1955 hra, později zfilmováno
• Slavík, 1957
• Kníže Bruncvík
• Raubíř a jeho dítě aneb Postaru se krást nedá
• Zlatovláska z Chlumce, 1973
• Tři zlaté vlasy děda vševěda
• Císařovy nové šaty, rozhlasová hra na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena, 1990. Překlad: Gustav Pallas, dramaturgie: Eva Košlerová, režie: Karel Weinlich, hrají: Jiří Sovák, Petr Nárožný, Karel Heřmánek, Jiří Samek, Antonín Hardt, Viktor Preiss, Jiří Langmajer, Jakub Zdeněk, Jana Drbohlavová^[9]

• Malá mořská víla, 1992
• Nejkrásnější nevěsta, 1982 (na motivy italské pohádky), režie Karel Weinlich^[10]

Odkazy

Reference

Literatura

• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 429, 470, ISBN 978-80-200-1502-0
• Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 95, 97–8, 100, 103, 105, 107, 115, 123, 182, 185, 189, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
• Slovník české literatury[1]
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 249, ISBN 80-207-0485-X
• Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 80, 116, 165, ISBN 80-7243-121-8
• Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 223, 234, 335, 352–3, 355–6, ISBN 80-85625-19-9
• Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 136–7, 139, 140, 142, 157, 175, ISBN 978-80-239-9603-6

Související články

• Seznam českých spisovatelů

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Pavlíček
• František Pavlíček na Kinoboxu
• Video z udělení čestného občanství na YouTube

Autoritní data	AbARTP: 20439 Biblio: 4f0e3577-2f2a-4dc2-bac8-172c2c1c97fd NKC: jk01092088 BNE: XX6250838 BNF: cb162495310 (data) CiNii: DA14462252 GND: 1033777986 ISNI: 0000 0001 0919 5009 LCCN: no92005595 NLK: KAC2020Q0380 NTA: 100003303 PLWABN: 9810684262005606 SUDOC: 142601683 VIAF: 79514728 WorldCat Entities: E39PBJfrHFV7RJfgwRcGVrjXBP