František Bohumír Zvěřina

František Bohumír Zvěřina
Frantisek Zverina 1897 Mulac a František Zvěřina (foto Jan Mulač 1897)
Narození	4. února 1835 Hrotovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	27. prosince 1908 (ve věku 73 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, kreslíř, učitel, ilustrátor a prozaik
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Bohumír Zvěřina (4. února 1835 Hrotovice^[1] – 27. prosince 1908 Vídeň^[2]) byl český malíř.

Život

František Bohumír Zvěřina se narodil 4. února 1835 v Hrotovicích v rodině obročního Františka Zvěřiny a jeho ženy Františky, rozené Kriehuberové, jako desátý z jejich dvanácti dětí.^[3] Vztah k umění a kreslířské schopnosti byly v rodině z obou stran. Všichni sourozenci rádi a dobře kreslili a věnovali se i hudbě, František se chodil učit na housle do sousedních Rouchovan.^[4] Dětství prožil v rodných Hrotovicích. V roce 1845 odešel do Znojma na reálku a roku 1849 přešel na vyšší reálku do Prahy. Po ukončení školy nastoupil roku 1852 na malířskou akademii do krajinářské školy Maxe Haushofera. Už po dvou letech studia byly jeho obrazy vystavovány. Roku 1859 byl pro své panslovanské postoje donucen akademii opustit (vystavoval jen obrazy se slovanskými motivy).

Poté přijal místo suplujícího učitele kreslení na vyšší reálce v Kutné Hoře, kde se 15. července 1863 oženil s Jindřiškou Janečkovou. Po dvou letech byl přeložen do Gorice a po pěti letech do Mariboru. 1871 se vrátil do Brna a od roku 1876 žil nepřetržitě až do své smrti ve Vídni, kde vyučoval na nejslavnější rakouské reálce.^[5]

Zvěřina zemřel 27. prosince 1908 ve Vídni. Pochován byl na vídeňském ústředním hřbitově.

Tvorba

Zvěřina byl obvykle zařazován k romantikům. Témata svých kreseb čerpal především ze svého pobytu v Mariboru a Gorici a z cest balkánských a jihoslovanských zemích. Jeho kresby byly vydávány v mnoha ilustrovaných časopisech té doby. Publikoval jak doma, tak v cizině. Za svého života uspořádal řadu výstav v Praze, Brně, Budapešti, Vídni, Krakově a jinde.

Na Moravě maloval zejména v Podyjí, ale mimo ně i kupříkladu v Moravském krasu. Ze Zvěřinova rodného kraje jsou známy jeho obrazy a kresby Kostel v Jaroměřicích, Dub u Jaroměřic, Židovská synagoga v Třebíči. V okolí též prováděl restaurátorské práce na kostelních obrazech.^[6]

Galerie

• 
  Selská chalupa
• 
  Grad Predjama
• 
  Motiv z Hrotovic
• 
  Die Gartenlaube (1874)
• 
  U studně před tvrzí
• 
  Cikánský tábor
• 
  Dalmatská květinářka

Odkazy

Reference

Literatura

• ZVĚŘINA F. B. Vlastní životopis. Zlatá Praha 1909, č.16 s. 189–190, č. 17 s. 199-200 online
• NĚMCOVÁ – ZVĚŘINOVÁ M. Malíř F. B. Zvěřina, Morava-Čechy-Slovensko, Karpaty a Rusko. Adamov 1971
• NĚMCOVÁ – ZVĚŘINOVÁ M. Cesty F. B: Zvěřiny po Balkáně. Hrotovice 1974
• MIKULÁŠEK, B. František Bohumír Zvěřina – velký rodák jihozápadní Moravy, rukopis 1998
• KUSÁKOVÁ, H. František Bohumír Zvěřina. 1. vyd. Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1959. 76 s.;
• ZEJDA, R., HEDBÁVNÝ, M., JINDRA, P., BENDA, P., RICHTER, K. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč : Akcent, 2000. ISBN 80-7268-104-4. Str. 218–221.
• ZEJDA R. František Bohumír Zvěřina - Život a dílo, MÚ Hrotovice 2005, str. 48, ISBN 80-7268-324-1
• DLÁBKOVá M., CHROBÁK O. F. B. Zvěřina 1835-1908, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě 2008, str. 237, ISBN 978-80-86250-21-2

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Bohumír Zvěřina na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Bohumír Zvěřina
• František Bohumír Zvěřina v informačním systému abART

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	AbARTP: 37994, 55470 Biblio: 1cd77794-a439-4792-b402-2acf67431815 NKC: jk01152892 GND: 14090963X ISNI: 0000 0000 7737 3076 LCCN: no2016142237 PLWABN: 9810536445805606 RKDartists: 461641 SUDOC: 14301000X ULAN: 500092653 VIAF: 83977063 WorldCat Entities: E39PBJpJfcPP6mQhPwTK73V6Kd