| François-Joseph Talma | |
|---|---|
 François-Joseph Talma jako Nero (autor Eugène Delacroix) | |
| Narození | 15. ledna 1763 Paříž |
| Úmrtí | 19. října 1826 (ve věku 63 let) Rue de la Tour-des-Dames |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′39″ s. š., 2°23′34″ v. d.) Grave of Talma |
| Povolání | zubní lékař, divadelní herec, spisovatel a stomatolog |
| Manžel(ka) | Julie Talma (od 1791) Caroline Vanhove (od 1802) |
| Děti | Alphonse-Alexandre Bazile-Talma Marie Péan |
| Příbuzní | Auguste François Talma (synovec) Aline-Alexandrine-Bazile Talma (vnučka) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
François-Joseph Talma (15. ledna 1763, Paříž – 19. října 1826, Paříž) byl francouzský herec, největší divadelní interpret kontinentální Evropy konce 18. a začátku 19. století.
Jeho divadelní kariéra začíná v dubnu 1787 v Theatre Francais rolí Seida ve Votairově Mahometovi a o 2 roky později se stal spolumajitelem divadla. Později zakládá Theatre de la Republique, ve kterém slaví své největší úspěchy. Hostuje však též na venkovských scénách a též v Londýně a Belgii, což přispělo jeho proslulosti. Pravdivost jeho vystoupení, přirozenost gest a pohybů a věrnost používaných historických kostýmů založily novou epochu dramatického umění Francie. Jeho nejdůležitěšjší role jsou mimo Seida Orest, Vendome, Hamlet, Karel IX. a Sulla. Patřil k oblíbencům Napoleona I. a často se zdržoval v jeho okolí. Napoleon využíval jeho umění i při reprezentativních příležitostech (1808 Erfurt, 1812 Drážďany). Roku 1812 byla prozrazena jeho milostná aféra s Napoleonovou sestrou Paulinou Borghese. Talmovou druhou ženou se stala roku 1802 nejznámější herečka tehdejší Francie Caroline Vanhove, která pak vystupovala pod jménem Caroline Talma. V roce 1825 vydává Talma Reflexions sur Lekain et sur l'art theatral. Dílo je dokladem jeho velkého rozhledu a hlubokých znalostí pronikajících až k samé podstatě hereckého umění. Jeho Memoires byly vydány Moreauem ( Paříž 1826) a poté Alexandrem Dumasem roku 1843-1850 ve 4 svazcích.
Jeho socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu François-Joseph Talma na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/François-Joseph_Talma |
