Ferdinand Maria Chotek

Jeho knížecí Milost Ferdinand Maria Chotek
4. arcibiskup olomoucký
litografie Ferdinanda Maria Chotka jako olomouckého arcibiskupa
Období služby	1832–1836
Předchůdce	Rudolf Jan
Nástupce	Maxmilián Josef Sommerau-Beckh
Znak
Svěcení
Služby	biskup tarnovský (1831–1832)
Osobní údaje
Datum narození	8. září 1781
Místo narození	Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí	5. září 1836 (ve věku 54 let)
Místo úmrtí	Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Příbuzní	Jan Nepomuk Rudolf Chotek z Chotkova a Karel Chotek z Chotkova (sourozenci)
Povolání	Církevní heraldika Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Maria Chotek (8. září 1781 Vídeň – 5. září 1836 Praha) byl příslušník starého českého šlechtického rodu Chotků z Vojnína, biskup tarnovský (1831–1832) a čtvrtý arcibiskup olomoucký (1832–1836).

Životopis

Ferdinand Maria Chotek byl vysvěcen na kněze 29. prosince 1805 a 14. dubna 1817 byl jmenován pomocným biskupem olomouckým a titulárním biskupem ptolemájským. Vysvěcen byl 1. června téhož roku, svěcení provedli olomoucký arcibiskup Maria Tadeáš Trauttmansdorff a brněnský biskup Václav Urban Stuffler. V roce 1831 byl jmenován tarnovským biskupem, ale krátce poté zemřel olomoucký arcibiskup Rudolf Jan a Ferdinand Maria Chotek byl v roce 1832 jmenován jeho nástupcem. Zemřel v Praze na choleru.

Literatura

Cerman Ivo, Chotkové. Příběh úřednické šlechty, NLN, Praha 2008.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Maria Chotek z Chotkova na Wikimedia Commons
F. M. Ch. na catholic hierarchy

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

biskup tarnovský
Předchůdce: Grzegorz Tomasz Ziegler	1831–1832 Ferdinand Maria Chotek	Nástupce: Franciszek de Paula Pisztek

4. arcibiskup olomoucký
Předchůdce: Rudolf Jan	1832–1836 Ferdinand Maria Chotek	Nástupce: Maxmilián Josef Sommerau-Beckh

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů

BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ		Znak olomouckého arcibiskupství

Olomoučtí biskupové (1063–1776)	1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu

Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777)	1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské

ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ

Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777)	1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík

Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779)	1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler

^Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál

Chotkové z Chotkova a Vojnína

1702 stav svobodných pánů • 1723 český hraběcí titul • 1745 říšský hraběcí titul • 1755 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Horních Rakousích • 1765 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Dolních Rakousích • 1879 dědičný člen rakouské Panské sněmovny Říšské rady • 1970 vymřeli po meči		Rodový erb

1. generace	Otto († po 1400)

2. generace	Jan († po 1474)

3. generace	Jindřich († před 1500)

4. generace	Jakub († po 1500)

5. generace	Petr († před 1537)

6. generace	Mikuláš • Václav († před 1568)

7. generace	Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603)

8. generace	Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam

9. generace	Jiří († 1620) • Karel († 1638)

10. generace	Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674)

11. generace	Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754)

12. generace	Václav (1703–1725) • Jan Karel (1704–1787) • Rudolf (1706–1771)

13. generace	Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824)

14. generace	Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822)

15. generace	Jindřich (1802–1864) • Sidonie (1805–1890) • Hermína (1815–1882) • Otto (1816–1889) • Rudolf** (1822–1903) • Antonín* (1822–1883) • Emanuel* (1823–1843) • Bohuslav* (1829–1896)

16. generace	Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela (1868–1933) • Rudolf Otto (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964)

17. generace	Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939)

Sídla	Veltrusy • Kačina • Nové Dvory • Velké Březno • Chotkovský palác ve Vídni • Chotkovský palác v Praze • Dolná Krupá

Pohřebiště	Chotkovská hrobka (Nové Dvory) • Chotkovská hrobka (Valtířov) • Chotkovská hrobka (Dolná Krupá) • Kostel sv. Martina v Kozlech • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech • Městský hřbitov v Litoměřicích

* velkobřezenská větev, uherská větev, tučně** jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy

Autoritní data	Biblio: c368afc8-b876-4c2d-ae8e-a08bf6200aec NKC: jx20060117030 GND: 1062749871 ISNI: 0000 0000 5674 6603 VIAF: 84350943 WorldCat Identities: viaf-84350943

Portály: Křesťanství | Lidé | Morava

Zdroj dat	cs.wikipedia.org
Originál	cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Maria_Chotek

Ferdinand Maria Chotek

Životopis

Literatura

Externí odkazy

Kalkulačka - Výpočet

Banky a Bankomaty

Práce - Volná místa

Dávky a příspěvky

Investice

Drahé kovy

Podnikání

Další odkazy

English version