| Ferdinand IV. | |
|---|---|
| Římský, český a uherský král | |
 Ferdinand IV., král český a uherský, autorem obrazu je Franz Luyckx. | |
| Korunovace | králem českým 1646, uherským (1647) a římským (1653) |
| Narození | 8. září 1633 Vídeň, Habsburská monarchie  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 9. červenec 1654 (20 let) Vídeň, Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
| Předchůdce | Ferdinand III. |
| Nástupce | zemřel za vlády Ferdinanda III., jeho nástupcem byl Leopold I. |
| Rod | Habsburkové |
| Otec | Ferdinand III. |
| Matka | Marie Anna Španělská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand IV. (8. září 1633, Vídeň – 9. červenec 1654, Vídeň) byl korunovaný král římský, český a uherský, který se ale pro svou předčasnou smrt nikdy neujal samostatné vlády.[1]
Český a uherský král
Narodil se jako prvorozený syn císaře Ferdinanda III. a jeho první manželky, španělské princezny Marie Anny. Jeho mladšími sourozenci byli Marie Anna a Leopold I. Ferdinand byl vychováván jako následník trůnu a připravován na tuto úlohu. Jeho otec ho ještě za svého života nechal korunovat českým (5. srpna 1646) a uherským (16. června 1647) králem. Hlavním cílem otce bylo zajistit pro syna nástupnictví i na císařském trůně. To však okolnosti související s úpadkem císařské moci v říši po třicetileté válce a narůstající suverenitou říšských knížat Ferdinandovi dost komplikovaly.
Korunovace na římského krále a smrt
Díky diplomatickým jednáním se Ferdinandovi podařilo získal rozhodující podporu a jeho prvorozenec byl dne 31. května 1653 v Augsburgu zvolen římským králem (jako budoucí císař) a korunován 18. června téhož roku v Řezně.
Plánovala se i Ferdinandova svatba se španělskou princeznou Marií Terezií, starší dcerou krále Filipa IV. K tomuto sňatku, stejně jako k samostatné vládě Ferdinanda IV., však nikdy nedošlo. Zemřel předčasně na pravé neštovice ve 20 letech, dříve než jeho otec. Pochován byl v rodinné hrobce Habsburků v kapucínské kryptě ve Vídni.
Další dva synové Ferdinanda III. zemřeli ještě v dětském věku, následníkem trůnu se tak nakonec stal čtvrtý syn Leopold, který se původně připravoval na církevní kariéru. Nejmladší syn (opět Ferdinand) se narodil dva měsíce před otcovou smrtí. Ferdinand III. se tak nedožil jeho předčasného úmrtí o rok později.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura
- Biografický slovník českých zemí : 16. sešit : Ep–Fe. Praha : Academia ; Historický ústav AV ČR, 2013. 136 s. ISBN 978-80-200-2292-9 (Academia) ; ISBN 978-80-7286-215-3 (Historický ústav AV ČR). S. 125.
- BAUER, J. Vládci českých zemí. Beta : Praha, 2004. ISBN 80-7306-168-6.
- BĚLINA, P. a kol. Dějiny zemí Koruny české II. 9. vyd. Paseka : Praha, Litomyšl, 2003. ISBN 80-7185-606-1.
- ČORNEJOVÁ, Ivana; MIKULEC, Jiří; VLNAS, Vít, a kol. Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618-1683. Praha: Paseka, 2008. 800 s. ISBN 978-80-7185-947-5.
- ČORNEJOVÁ, Ivana; RAK, Jiří; VLNAS, Vít. Ve stínu tvých křídel. Habsburkové v českých dějinách. Praha: Grafoprint-Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80-85785-20-X.
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
| Předchůdce: Ferdinand III. |
.svg)
|
Římskoněmecký král 1653–1654 |
|
Nástupce: Leopold I. |
| Předchůdce: Ferdinand III. |
|
Český král spolu s Ferdinandem III. 1646–1654 |
|
Nástupce: Ferdinand III. |
| Předchůdce: Ferdinand III. |
|
Chorvatský a slavonský král 1647–1654 |
|
Nástupce: Ferdinand III. |
| Předchůdce: Ferdinand III. |
|
Uherský král 1647–1654 |
|
Nástupce: Ferdinand III. |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand IV. Habsburský na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_IV._Habsburský |
