| Corpus iuris civilis | |
|---|---|
 Codex Iustinianus, Lyon 1556 | |
| Autor | Justinián I. Byzantský a Tribonianus |
| Původní název | Corpus Iuris Civilis |
| Jazyk | latina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Corpus iuris civilis představuje kodifikaci římského práva provedenou na podnět byzantského císaře Justiniána I. v 6. století. Jedná se o významný právní počin, který provedla komise v čele s vynikajícím právníkem Tribonianem.
Obsah právního kodexu
Občanský zákoník, později nazývaný Corpus iuris civilis se skládal ze čtyř částí.
- Jako první byl zveřejněn Codex Iustinianus roku 529, soubor dosud platných císařských nařízení a zákonů od doby císaře Hadriána (76 –138 n. l.). Tento spis měl nahradit starší právní sbírky, například Codex Theodosianus z roku 438.
- Druhou součástí byla Digesta (řecky Pandektai), sbírka spisů antických římských právníků.
- Následovaly Institutiones, stručná rukověť římského práva.
- Rozsáhlé právní dílo dovršily Narai (latinsky Novellae), aktuální císařská nařízení vydaná v letech 534–569.
Na rozdíl od předchozích latinských spisů byla jazykem novel už většinou řečtina. To svědčí o převládnutí řečtiny na byzantském dvoře.
Corpus iuris civilis uzákonil současné normy společenského života. Podle jeho ustanovení se v osobě císaře pojila neomezená moc světská i duchovní (tento systém se nazýval caesaropapismus). Oficiálním náboženstvím bylo křesťanství v ortodoxní podobě. Justinián se snažil jak vymýtit staré pohanské kulty (v roce 529, kdy byl poprvé zveřejněn Codex Iustinianus, dal například uzavřít starou antickou akademii v Athénách, centrum novoplatonismu), tak také zabránit šíření herezí, především monofyzitismu, jež mělo sociální i politický podtext.
Prostřednictvím svých zákoníků císař Justinián I. usiloval o upevnění práv staré otrokářské aristokracie a podporu hospodářství založeného na práci otroků a kolonů. Tento hospodářský systém se však již začal přežívat, jak dokazuje možnost propouštět otroky na svobodu, která byla uzákoněna v Novelách.
Corpus iuris civilis a jeho význam ve středověku
Corpus iuris civilis platil po řadu staletí. Postupně si však změny ve společnosti směřující k feudalizaci vynutily jak revizi jeho ustanovení, kterou nechali pod názvem Basilika provést císaři Basileios I. a Leon VI., tak vydání nových zákoníků.
V 11. století se Justiniánovy zákoníky začaly studovat na právnických školách v Itálii, zvláště na boloňské univerzitě, a staly se základem přijetí římského práva ve středověku a jeho dalšího šíření.
Odkazy
Literatura
- MOMMSEN, Theodor. Digesta Iustiniani. Olomouc: Nugis Finem Publishing, 2018. 887 s. ISBN 978-80-906685-7-7. (latina)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Corpus iuris civilis na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Corpus iuris civilis v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- (latinsky) Corpus iuris civilis. Ed. Mommsen, Krueger, Schoell & Kroll Archivováno 31. 8. 2012 na Wayback Machine. The Roman Law Library
- (anglicky) Anglický překlad CIC
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Corpus_iuris_civilis |
