Bulharistika je vědní disciplína, která studuje bulharské objekty a problémy. Je zaměřena především na humanitní obory, které pokrývají problematiku bulharského jazyka, bulharské literatury, bulharské historie a archeologie, Cyrilometodějského výzkumu, bulharského umění, bulharské tradiční duchovní a hmotné kultury.[1]
Bulharistika je úzce provázána se slavistikou, paleoslovenistikou, byzantskými studiemi a balkanologií. O její vznik se zasloužil Josef Dobrovský, který, zmatený nedostatkem bulharštiny ve Srovnávacím slovníku všech jazyků a dialektů, vytištěném v Petrohradě v letech 1787–1789, považoval slavenosrbský jazyk za bulharský. V roce 1792 August Ludwig von Schlözer kritizoval oddělování bulharského jazyka od slavenosrbského jazyka.[2]
K bulharistice a obnově bulharské státnosti přispěli i Češi. Například Konstantin Jireček (1854–1918) byl bulharským ministrem školství, poté ředitelem Národní knihovny svatého Cyrila a Metoděje v Sofii.
Reference
- ↑ Съвет по българистика. old.cl.bas.bg [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Изследвания по кирилометодиевистика; Възникване, развой и съвременно състояние на научния интерес към делото на Кирил и Методий. [s.l.]: Наука и изкуство, 1985. S. 16. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Bulharistika |
