| Buchlovice | |
|---|---|
 Pohled na městys z hradu Buchlov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Uherské Hradiště |
| Obec s rozšířenou působností | Uherské Hradiště (správní obvod) |
| Okres | Uherské Hradiště |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°5′11″ s. š., 17°20′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 420 (2024)[1] |
| Rozloha | 31,96 km²[2] |
| Katastrální území | Buchlovice |
| Nadmořská výška | 234 m n. m. |
| PSČ | 687 08 |
| Počet domů | 803 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | náměstí Svobody 800 687 08 Buchlovice mestys@buchlovice.cz |
| Starostka | Pavla Večeřová |
| Oficiální web: www | |
  Buchlovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 592102 |
| Kód části obce | 15628 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Buchlovice (německy Buchlowitz) jsou městys v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží devět kilometrů západně od Uherského Hradiště na úpatí Chřibů. Městysem protéká Buchlovický potok a Dlouhá řeka. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.
Buchlovice spolu s dalšími 14 obcemi patří do mikroregionu Buchlov. Městys žije bohatým kulturním, hlavně folklórním, životem.
Název
Buchlowiz (1270), Buchlowicz (1359), v Buchlovicích (1513), Buchlovice (1611).
Historie
První písemná zmínka o městečku se nachází v listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1207. Ovšem archeologické nálezy dokazují existenci osídlení již v době paleolitu a neolitu. Na počátku byly Buchlovice nezávislým, dědičným lenním statkem. První obyvatelé stavěli své domy v místech dnešního náměstí,na Suchém řádku (pojmenován podle toho, že v době povodní sem voda z Buchlovického potoka už nedosahovala) a v okolí kostela. Z roku 1270 již známe první konkrétní jména, a to bratry Jeronýma a Ondřeje z Buchlovic. Od roku 1540 se Buchlovice staly trvalou součástí buchlovského hradního panství, jehož majiteli byli i vladykové ze Zástřizl, baroni Petřvaldové a hrabata Berchtoldové. V době držení Zástřizlů byla rozšířena tzv. spodní tvrz, později Reichova palírna, která byla v polovině 70. let zbourána. Stála v místě dnešního obecního úřadu a zdravotního střediska. Horní tvrz stojí dodnes v ulici Helštýnská, později přestavěna na vodní mlýn, nyní přestavěna na obytný dům. Ve sklepě domu dodnes pozůstatky zařízení mlýna.
V době předbělohorské byla obec evangelická. Jako svatostánek byla používaná kaple sv. Alžběty, dnes smuteční obřadní síň. Kostel sv. Martina byl dostavěn v roce 1644. V roce 1611 žilo v Buchlovicích 111 obyvatel. V roce 1699 zahajuje Jan Dětřich Petřvaldský stavbu zámku. Dostavěn v roce 1707. V roce 1800 přešlo buchlovské panství do držení rodu Berchtoldů. Rozvoji Buchlovic v 18. a 19. století pomohla skutečnost, že byly střediskem panství a do roku 1848 sídlem vrchnostenských úřadů. Roku 1862 postavena první dvojtřídní škola, 1888 škola na Lhotce, 1924 Měšťanská škola v ulici Komenského. Ještě v první polovině 20. století byl v provozu pivovar. Zanikl v roce 1910.
Dne 20. května 1805 byly Buchlovice povýšeny císařem Františkem I. na městečko.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 007 | 2 171 | 2 322 | 2 231 | 2 306 | 2 244 | 2 081 | 1 889 | 2 226 | 2 139 | 2 403 | 2 369 | 2 448 | 2 496 | 2 406 |
| Počet domů | 436 | 460 | 460 | 452 | 468 | 476 | 488 | 569 | 547 | 570 | 604 | 777 | 740 | 781 | 803 |
Správa městyse
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]
Symboly městyse
Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 2. září 1994.[7]
- Znak: stříbrno-červeně šikmo dělený štít. Nahoře zelená dubová ratolest o třech listech a třech žaludech. Dole stříbrná lilie.
- Prapor: červený list s kosým bílým pruhem vycházejícím ze dvou pětin žerďového okraje a sahajícím do dvou pětin vlajícího okraje. Do bílého pruhu jsou položeny dva zelené pruhy v celkovém vzájemném poměru 1:1:2:1:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Pamětihodnosti
- Zámek Buchlovice s parkem
- Hrad Buchlov
- Kostel svatého Martina – farní kostel, první zmínka pochází z roku 1398. V letech 1640–3 byl na místě původního gotického kostela postaven raně barokní kostel.
- Kaple svaté Alžběty
- Kaple svaté Barbory (tzv. Barborka) na kopci Modla
- Kaple svatého Vendelína
- Kaplička svatého Kříže
- Boží muka
- Pamětní kámen v lese
- Mariánský sloup na náměstí
- sochy sv. Cyrila a sv. Metoděje sochaře Ondřeje Zahnera
- Hradiště na Holém kopci, archeologické naleziště
- Fara
- Smraďavka – zvaná také Leopoldov, osada se sirnatými prameny a zámečkem
Osobnosti
- Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic (1781–1876), šlechtic, lékař, botanik a cestovatel
- Leopold I. Berchtold (1759–1809), šlechtic, lékař, cestovatel a filantrop
- Zikmund Berchtold z Uherčic (1834–1900), šlechtic a politik
- Jiří Hanák (1938–2020), novinář, signatář Charty 77, nositel Ceny Ferdinanda Peroutky
- Jiří Štokman (1920–1981), voják, příslušník výsadku Clay
- Karel Žádník (1847–1923), malíř
Kultura
Kulturní akce
- Buchlovské hudební léto
- Buchlovská svíca
- Den vína
- Hody s právem
- Festival česneku
- Kuličkiáda
- Kosecké písně
Spolky
- Asociace 8. historického pluku francouzské řadové pěchoty
- Folklorní studio Buchlovice s cimbálovou muzikou Rubáš
- Sbor dobrovolných hasičů
- Spolek podporovatelů historie Buchlovic
- Spolek pro rozvoj cestovního ruchu městyse Buchlovice
- Divadelní spolek J.K. Tyla Buchlovice
- Studio M
- Petanque klub Stříbrné kule Buchlovice
- Buchlovjánek
- Dechová hudba Buchlovjané
- Divadelní společnost J. K. Tyla
- HB Collegium
- Junák Buchlovice
- TK Buchlovice (Tenis Klub Buchlovice)
- Děcka z Buchlovic
- TJ Buchlovice (fotbalový tým)
Pověsti
- Pověst o Cerberovi: Cerberus byl pes, který měl nosit korespondenci mezi Janem Dětřichem (Buchlovice) a Marií Annou, hraběnkou Nosticovou (Chotoviny v Čechách poblíž Tábora). Jako vzpomínku na tento romantický poměr je na hradě dodnes chován obraz černého psa Cerbera.
- Pověst o lípě nevinny
- Pověst o černé paní Buchlovské
Ostatní
Buchlovský zpravodaj – vychází měsíčně.[8]
V obci se nachází též Záchranná stanice volně žijících živočichů.
Ochrana přírody
V katastru obce se nacházejí tato chráněná území:
- Přírodní rezervace: Holý kopec
- Přírodní památky: Barborka, Makovica, Maršava
- Evropsky významné lokality: Chřiby
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Udělené symboly – Buchlovice [online]. 1994-09-02 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ http://www.buchlovice.cz/buchlovice/mestys/Mindex.php?mestys=zpravodaj&rocnik=2010[nedostupný zdroj]
Literatura
- NEKUDA, Vladimír; JANÁK, Jan; MICHNA, Pavel. Uherskohradišťsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1992. 855 s. ISBN 80-85048-39-6.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Buchlovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Buchlovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Buchlovice |
