Boris III.

Boris III. Bulharský
Narození	30. ledna 1894 Sofie
Úmrtí	28. srpna 1943 (ve věku 49 let) Sofie
Pohřben	Rilský klášter a Vranský palác
Potomci	Marie Luisa Bulharská a Simeon II.
Otec	Ferdinand I. Bulharský
Matka	Marie Luisa Bourbonsko-Parmská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boris III. (30. ledna 1894 Sofie – 28. srpna 1943 tamtéž) byl od 3. října 1918 až do své smrti bulharský car (král).

Panování

Na trůně vystřídal svého otce Ferdinanda I., který abdikoval po bulharské porážce v první světové válce. Panovníkem se stal 3. října 1918, ve chvíli nejtěžších politických, ekonomických a náboženských krizí. Hned po nástupu do funkce musel svou monarchii bránit proti dvěma republikánským^[zdroj⁠?] stranám – Agrární straně Alexandra Stambolijského a komunistické straně.

Stejně jako jako jeho otec Ferdinand, také Boris byl rozvážný a tichý panovník, který nikdy nešel do sporů. Po převratu dne 9. června 1923 se rozpadla agrární strana a v září téhož roku ji následovala strana komunistická. Jeho postavení se upevnilo. Od té doby mohl začít reformovat církev, s jejíž pomocí se dokázal v 30. letech zviditelnit jakožto její první reformátor.

V září 1940 získalo Bulharsko za Hitlerova zprostředkování od Rumunska jižní Dobrudžu a Borisovi se v této souvislosti dostalo titulu car sjednotitel. Na počátku druhé světové války se připojil ke státům Osy s cílem znovu získat Makedonii ztracenou po 2. balkánské válce a bulharská vojska se aktivně podílela na porobení Řecka.

Na jaře 1943 sice odmítl německý požadavek na vydání bulharských Židů, povolil však extradici více než jedenácti tisíc Židů z Bulharskem okupovaných území. Boris odolával Hitlerovu naléhání na aktivní zapojení se do války proti Spojencům (k oficiálnímu vyhlášení války Spojeným státům americkým a Velké Británii došlo sice ze strany Bulharska v prosinci 1941, stále však byla zachovávána neutralita vůči SSSR). V této souvislosti byl v srpnu 1943 povolán na setkání s Adolfem Hitlerem, v jehož rámci se Hitler snažil panovníka donutit k větší aktivitě vůči SSSR. Krátce po návratu z této návštěvy Německa Boris dne 28. srpna 1943 náhle zemřel. Příčinou smrti bylo patrně selhání srdce způsobené pomalu působícím hadím jedem. Dlouho poté se právě kvůli souvislosti se setkáním s Hitlerem věřilo, že to byl právě nacistický Vůdce, který si objednal carovu vraždu, tato teze je stále rozšířená, přes neustálé zpochybn´ování.

Borisovou manželkou byla Jana Savojská a jeho synem a následníkem car Simeon II.

Vývod z předků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boris III. Bulharský na Wikimedia Commons
• Eretz.cz – Posmrtné ocenění bulharského cara za záchranu Židů (04/2010)

Bulharští princové
Praotec	Ferdinand I.
1. generace	Boris III. Kyril
2. generace	Simeon II.
3. generace	Kardam Kyril Kubrat Konstantin-Assen
4. generace	Boris Beltrán Tassilo Mirko Lukás Tirso Umberto
Viz také Sasko-Kobursko-Gothajští

Autoritní data	AbARTP: 78754 Biblio: d9a9bc84-1121-4358-acf5-3b83fb66fb55 NKC: jo2003168193 BNE: XX1404348 BNF: cb120505167 (data) GND: 119165538 ISNI: 0000 0000 5509 9846 LCCN: n85157841 NLG: 227631 NLI: 987007273902405171 NLP: a0000001212461 NTA: 072575891 PLWABN: 9810597792605606 SELIBR: 352464 SUDOC: 076895211 VcBA: 495/131805 VIAF: 64024407 WorldCat Entities: E39PBJc7YPVmxjfWVhkFWXRFrq