Bombardování Iráku 1998 (kódový vojenský název: operace Desert Fox, česky: operace Pouštní liška[2][3][4]) bylo významnou čtyřdenní bombardovací kampaň probíhající od 16. prosince[5][6][7] do 19. prosince1998, kterou vedly Spojené státy a Velká Británie proti vybraným iráckým cílům. Tyto údery byly nařízeny americkým prezidentem Billem Clintonem a byly podniknuty jako reakce na vytrvalé odmítání Iráku podrobit se rezolucím Rady bezpečnosti OSN a současně neustále zasahování do činnosti komise zvláštních inspektorů OSN (UNSCOM). Komise přitom během svého působení shromáždila dost důkazů o tom, že Irák tajně pracuje na vývojových projektech a připravuje výrobu balistických raket. Cílem všech řízených střel a bombardovacích útoků bylo proto maximálně omezit schopnost Saddáma Husajna vyrábět zbraně hromadného ničení.
Operace Desert Fox byla charakteristická masovým použitím řízených střel s plochou dráhou letu vypouštěných z lodí a letounů B-52 Stratofortress a taktikou komplexního umlčování protivzdušné obrany protivníka SEAD. V menším měřítku byly použity taktické letouny. Celý systém velení, řízení a spojení byl téměř kompletně zničen. Hlavně byla zasažena většina objektů a zařízení na výrobu balistických raket.
Američané a Britové napadli asi 100 různých cílů především ve střední a jižní části Iráku. Hlavním cílem všech útoků se stala irácká zařízení na vývoj a výrobu protizemních střel a jejich bojových hlavic. Údery dále směřovaly na více než 30 postavení protivzdušné obrany, šest letišť, dvě desítky velitelských i komunikačních center. Spojenci napadli také deset postavení Republikánských gard a některé další cíle (telefonní ústředny, rafinérie ropy a podobně). Nedošlo však k napadení známých skladů chemických a biologických zbraní z obavy před rozšířením jedovatých látek do vzduchu.