Besarábie (rumunsky Basarabia, ukrajinsky Бесарабія, rusky Бессарабия, bulharsky Бесарабия, turecky Besarabya, německy Bessarabien) je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie. V současné době je rozděleno mezi Moldavsko a Ukrajinu. Jihovýchod Besarábie (pod moderním Moldavskem) ze nazývá Budžak. O Budžak je spor, zda je to samostatné území nebo součást Besarábie.
Poloha
Území je ohraničeno řekami Dněstr (na severu a východě), Dunaj (na jihu) a Prut (na západě) a Černým mořem (na jihovýchodě). Střední část Besarábie tvoří většinu území Moldavské republiky. Úzký pás na severu s městem Chotyn spadá pod ukrajinskou Černovickou oblast a Budžak čili jih Besarábie při Černém moři je součástí ukrajinské Oděské oblasti. Na jihu sousedí s Dobrudžou, na západě s Moldavskem a Bukovinou, na severovýchodě s ukrajinským Podolím.
Etymologie
Podle tradičního vysvětlení pochází název Besarábie ( rumunsky Basarabia ) od jména valašské dynastie Basarabů , o níž se předpokládá, že vládla jižní části tohoto území ve 14. století. Někteří učenci však tuto teorii zpochybňují a tvrdí, že:
- tento název byl původně exonymem používaným západními kartografy;
- název Besarábie byl v místních pramenech poprvé použit až na konci 17. století Ruskem
- pověst, že se týkala moldavských oblastí poblíž Černého moře, rezolutně odmítl moldavský kronikář Myron Kostin, který je zastáncem označení Moldávie (nezaměňovat s moderním Moldavskem)
zmatek mohli způsobit středověcí západní kartografové, kteří si polské zmínky o Valašsku špatně vykládali jako tehdejší Besarábii jako název samostatného pozemku mezi Valašskem a Moldavskem.
Podle Dimitrije Kantemira byl název Besarábie původně aplikován na část území jižně od Horní Trajanské zdi, tedy na zemi o něco větší než moderní Bujak a vlivem kartografů byla označena i východní část Moldávie. To potvrzují i další historické údaje, podle kterých je název Besarábie etnonymem odvozeným od lidu Bessa (valachy), který v této oblasti žil společně s Gety a také sem přivezenými arabskými otroky.
Dějiny
V letech 1812–1873 byla Besarábie oblastí, 1873–1917 gubernií Ruského impéria. Od 27. března 1918 až do roku 1940 patřila Rumunsku; poté byla stejně jako Severní Bukovina obsazena sovětskými vojsky a rozdělena na tři části: severní část se stala v rámci Ukrajinské SSR součástí Černovické oblasti, střed se stal součástí nově zřízené Moldavské SSR, jižní část území (Budžak) se v rámci Ukrajinské SSR stala Izmajilskou oblastí, která se 15. února 1954 stala součástí Oděské oblasti.
Kroj
Národní kroj prostého lidu Besarábie byl podobný ukrajinskému. Košile vyšívaná s páskem, (halenky s rozparkovanými rukávy a někdy bez rozparku), široké a úzké kalhoty, holínky, vycházkové boty, šedá čepice.
Externí odkazy
Slovníkové heslo Besarábie ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Besarábie na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Besarábie |
