Bavorské království

Bavorské království Königreich Bayern ↓ 1806–1918  →  → vlajka znak
Hymna Heil unserm König, Heil!
Motto Gerecht und Beharrlich
Geografie Lokalizace Bavorského království v roce 1815 Bavorsko v rámci Německého císařství v roce 1871
Hlavní město	Mnichov
Rozloha	75 865 km² (1910)
Nejvyšší bod	Zugspitze (2962 m n. m.)
Nejdelší řeka	Dunaj
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	6 524 372 (1910)
Národnostní složení	Bavorští Němci
Jazyky	bavorština, hornoněmecké dialekty
Náboženství	římskokatolické (státní), menšiny: protestantské (luteránské a reformované), judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Mateřská země	Rýnský spolek Rýnský spolek (1806–1813) Německý spolek Německý spolek (1815–1866) Německá říše Německá říše (od 1871)
Měna	bavorský gulden (1806–1873) německá zlatá marka (1873–1914), německá papírová marka (1914–1918)
Vznik	1806
Zánik	1918
Státní útvary a území
Předcházející Bavorské kurfiřtství Přední Rakousy Ortenburské říšské hrabství Pappenheimské hrabství Falcko-neuburské vévodství Řezenské knížectví Würzburské velkovévodství Následující Lidový stát Bavorsko Bavorská republika rad

Bavorské království (německy Königreich Bayern) je historická země na území dnešního Německa. Vzniklo jako nástupce Bavorského kurfiřtství (resp. Bavorského vévodství) po spojení s velkou části Frank a Švábska po pádu Svaté říše římské v roce 1806. Existovalo až do roku 1918, kdy byl vyhlášen Svobodný stát Bavorsko. Hlavním městem byl Mnichov.

Historie

Bavorskému kurfiřtství byla při konečném rozdělování říšského území přiřčena velké část Frank a Švábska. Po bratislavském míru, podepsaném napoleonskou Francií a odstupujícím císařem Františkem II., se několik německých knížectví stalo Napoleonovými spojenci. Vévoda Maxmilián IV. Bavorský - od roku 1799 panovník dvojitého falcko-bavorského kurfiřtství a od roku 1803 také velké části Frank a Švábska - se od 1. ledna 1806 začal oficiálně titulovat králem Maxmiliánem I. Bavorským. V tentýž den byl také v Mnichově prohlášen králem.

Maxmilián byl předtím vévodou ze Zweibrückenu, kterým se stal po smrti svého předchůdce Karla II. v srpnu roku 1795. Po vymření starší bavorské linie Wittelsbachů získal jako představitel mladší linie moc nad Bavorskem a později se stal králem. Jeho ministr, Maxmilián hrabě z Montgelas, je považován za tvůrce moderního bavorského státu. V roce 1808 byl sepsán zákon, který zaručoval práva svobody a rovnosti, a v neposlední řadě také definoval krále jako orgán státní moci. Panovník musel zákon podepsat, čímž zaručil, že ho bude dodržovat. Zákon také zrušil všechny pozůstatky nevolnictví, které se však v Bavorsku již tak jako tak nevyskytovalo. S novým trestním zákoníkem, navrženým Anselmem z Feuerbachu, bylo roku 1813 zrušeno mučení.

Po smrti svého otce Maxmiliána, 13. října 1825, nastoupil na trůn Ludvík I. Ten vytvořil z Mnichova, hlavního města Bavorska, centrum umění a kultury. V roce 1848 však odstoupil po právní aféře s Lolou Montez. Na trůnu ho vystřídal jeho syn, Maxmilián II. Ten byl bavorským králem do roku 1864. V roce 1866 vstoupilo Bavorsko po boku německých spolkových zemí a Rakouska do prusko-rakouské války. Ta skončila drtivou porážkou Rakouska i jeho spojenců. 22. srpna 1866 podepsal král Ludvík II. smlouvu s Pruskem, která de facto ukončila bavorskou nezávislost.

18. ledna 1871 bylo Bavorsko prohlášeno částí nově vzniklé Německé říše. Jako druhý největší německý spolkový stát však získalo určité výsady, jako ponechání si vlastní armády a vlastní sítě pošt a železnic. Bavorští králové si ponechali svůj titul a své diplomatické jednotky.

9. června 1886 byl Ludvík II. bavorskou vládou zbaven svéprávnosti. Jako regent se ujal trůnu jeho strýc Luitpold. 13. června byl však Ludvík II. nalezen mrtvý. Králem se stal Ota I., který však nebyl kvůli duševní nemoci schopný vládnout. Nadále tak jako regent vládl Luitpold, třetí syn Ludvíka I. a bratr Maxmiliána II. Po jeho smrti se ujal vlády jeho syn Ludvík, nejprve jako regent a později, po změně ústavy, jako právoplatný král Ludvík III.; Ota I. však zůstal až do své smrti "čestným králem" Bavorska.

Po 1. světové válce, kdy bylo v listopadu 1918 Císařství zrušeno, se musel Ludvík III., poslední bavorský král, vzdát trůnu. Konec monarchie znamenal zároveň vyhlášení svobodného státu Bavorsko.

Bavorští králové

• Maxmilián I. Josef, 1806-1825
• Ludvík I., 1825-1848
• Maxmilián II., 1848-1864
• Ludvík II., 1864-1886 (roku 1886 zbaven svéprávnosti)
  • princ regent Luitpold, 1886
• Ota I., 1886-1913 (nebyl kvůli duševní nemoci schopen vládnout)
  • princ regent Luitpold, 1886-1912
  • princ regent Ludvík (III.), 1912-1913
• Ludvík III., 1913-1918

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Königreich Bayern na německé Wikipedii.

Související články

• Bavorské korunovační klenoty
• Bavorské kurfiřtství
• Bavorské vévodství
• Bavorsko
• Pohřebiště bavorských panovníků
• Seznam bavorských panovníků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bavorské království na Wikimedia Commons
• (německy) Bavorské království na deutsche-schutzgebiete.de
• (německy) Dějiny Bavorska na Geschichte.hdbg.de

Členské státy Rýnského spolku
Království	Bavorské království**, Württemberské království**, Saské království**, Vestfálské království*
Velkovévodství	Bádenské**, velkovévodství Berg*, Hesensko-Darmstadtské**, Würzburské*, Frankfurtské*1
Vévodství	Anhaltsko (Bernburg, Dessau, Köthen), Lauenbursko, Meklenbursko (Střelicko, Zvěřínsko), Nasavské vévodství (Nasavsko-Usigen, Nasavsko-Weilburg), Oldenburské vévodství, Sasko (Gothajsko-Altenbursko, Kobursko-Saalfeldsko, Meiningensko, Eisenašsko, Výmarsko , Výmarsko-eisenašsko)
Knížectví	Aschaffenburské knížectví*2, Řezenské knížectví*2, Hohenzollernsko (Hechingen, Sigmaringen), Isenburg-Birstein, Leyen*, Lichtenštejnsko, Lippe, Reuss (Ebersdorf, Greiz, Lobenstein, Schleiz), Salm5, Schaumburg-Lippe, Schwarzbursko (Rudolstadt, Sondershausen), Waldeck
1 od roku 1810, 2 do roku 1810, 3 do roku 1809 (spojeno), 4 od roku 1809, 5 do roku 1811, * vytvořeno Napoleonem, ** povýšeno Napoleonem

Členské státy Německého spolku
Rakouské země	České království, Rakouské arcivévodství, Horno- a Dolnoslezské vévodství, Štýrské vévodství, Salcburské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství, Vorarlbersko, Moravské markrabství a Rakouské přímoří
Království	Bavorské království, Hannoverské království, Pruské království, Saské království, Württemberské království
Velkovévodství	Bádenské velkovévodství, Hesenské velkovévodství, Sasko-Výmarsko-Eisenašsko, Lucembursko, Meklenbursko-Střelicko, Meklenbursko-Zvěřínsko, Oldenburské velkovévodství
Vévodství	Anhaltsko (Bernburg1, Dessau1, Köthen2), Brunšvické vévodství, Holštýnsko, Lauenbursko, Sasko-Altenbursko, Sasko-Meiningensko, Sasko-Kobursko-Gothajsko
Knížectví	knížectví Lippe, knížectví Reuss, Schaumburg-Lippe, Schwarzbursko-Rudolstadtské vévodství, Schwarzbursko-Sondershausenské vévodství, Waldeck, Hohenzollernsko, Hesenské kurfiřtství (lantkrabství)
Svobodná města	Brémy, Frankfurt, Hamburk, Lübeck
1 sloučeno roku 1863, 2 do roku 1847, 3 do roku 1839, 4 od roku 1826, 5 do roku 1826, 6 do roku 1850

Spolkové země Německého císařství
Království	Bavorské království, Pruské království, Saské království, Württemberské království
Velkovévodství	Bádenské velkovévodství, Hesenské velkovévodství, Sasko-Výmarsko-Eisenašsko, Meklenbursko-Střelicko, Meklenbursko-Zvěřínsko, Oldenburské velkovévodství
Vévodství	Anhaltské vévodství, Brunšvické vévodství, Sasko-Altenbursko, Sasko-Meiningensko, Sasko-Kobursko-Gothajsko
Knížectví	knížectví Lippe, Reuss , Schaumburg-Lippe, Schwarzbursko-Rudolstadtské vévodství, Schwarzbursko-Sondershausenské vévodství, Waldeck, Hohenzollernsko
Svobodná města	Brémy, Hamburk, Lübeck
Ostatní území	Alsasko-Lotrinsko, kolonie (Německá Nová Guinea, Německá východní Afrika, Německá jihozápadní Afrika, Togoland)