August Wieser

JUDr. August Wieser
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1894 – ???
Starosta města Brna
Ve funkci: 5. srpna 1894 – 27. března 1916
Předchůdce	Gustav Winterholler
Nástupce	Ferdinand Schnitzler
Člen obecního výboru města (Zastupitel města) Brna
Ve funkci: 1892 – ???
Stranická příslušnost
Členství	Německá pokroková strana
Narození	17. května 1847 Brno Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	27. března 1916 (ve věku 68 let) Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	advokát a politik
Ocenění	Řád Františka Josefa Čestné občanství města Brna
Commons	August Wieser
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Wieser rytíř z Mährenheimu (17. května 1847 Brno^[1] – 27. března 1916 Brno^[2]) byl moravský liberální politik, poslanec zemského sněmu a dlouholetý brněnský starosta (1894–1916).

Mládí a studium

Narodil se v rodině Josefa Wiesera, sekretáře moravských stavů a později císařského rady povýšeného v roce 1877 do rytířského stavu,^[3] a jeho ženy Marie Sturmové, neteře poslance Eduarda Sturma a praneteře brněnského starosty Rudolfa Otta. Strýcem Augusta Wiesera byl teolog a rektor olomoucké univerzity Franz Christian Wieser.^[4] Vystudoval brněnské gymnázium a práva na univerzitě ve Vídni. V roce 1875 se stal advokátem.

Poprvé se oženil v roce 1871 s Idou Leitnerovou,^[5] která zemřela roku 1907. Po její smrti se v roce 1908 podruhé oženil s vdovou Justýnou Rosolovou, rozenou Bumbalovou.^[6]

Politická činnost

Od roku 1882 byl členem obecního výboru města Brna, roce 1894 byl zvolen brněnským starostou. Politicky se řadil k německým liberálům, i když od konce 90. let nepatřil k jejich vedoucímu křídlu.

Během jeho vedení města Brna byl vybudován vodovod z Březové nad Svitavou, elektrifikována brněnská tramvaj, vznikla městská plynárna (1896), elektrárna (1897) a spalovna odpadu (1905). V letech 1896–1916 proběhla převážná část asanace historického centra Brna. Zasloužil se o zřízení Městského muzea a angažoval se i v Uměleckoprůmyslovém muzeu. V hospodářské politice zastával národnostně smířlivá stanoviska, byl však odpůrce zřízení české univerzity v Brně. Působil ve vedení řady spolků a Zemské hypoteční banky.

Od roku 1894 byl také poslancem moravského zemského sněmu.

Stal se čestným občanem Brna, roku 1904 obdržel řád Františka Josefa. V letech 1903–1922 po něm byla pojmenována dnešní Dvořákova ulice v centru Brna, v letech 1922–1946 současná Helceletova ulice ve Stránicích (zpočátku její část, od roku 1942 celá).

Odkazy

Reference

Literatura

• FASORA, Lukáš. Wieser z Mährenheimu, August. In: MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 793–794.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu August Wieser na Wikimedia Commons
• August Wieser v Encyklopedii dějin města Brna

Autoritní data	NKC: mzk2009553457 GND: 1315791021 VIAF: 106941119