| Antonín Skřivan | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. dubna 1818 Krucemburk nebo Křížová |
| Úmrtí | 9. května 1887 (ve věku 69 let) Praha |
| Povolání | spisovatel |
| Děti | Vladimír Skřivan[1][2] |
| Příbuzní | František Skřivan[3] (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Skřivan (7. dubna 1818 Krucemburk – 9. května 1887 Praha) byl pedagog a odborný spisovatel v oboru obchodu a účetnictví, autor českého názvosloví a zakladatel obchodní školy v Praze.
Po absolvování gymnázia v Německém Brodě nastoupil do zaměstnání v pražském obchodním domě Fr. Güllicha. Tam se z knih, které měl k dispozici, soukromě naučil účetnictví do té míry, že v roce 1839 začal tuto nauku sám vyučovat (k jeho žákům patřil např. Jindřich Fügner). Později působil jako úředník v různých obchodních firmách, zejména v německy mluvících oblastech (Úštěk, Višňová u Broumova). V té době také napsal odbornou práci o účetnictví, nikdo ji ale nevydal kvůli obavám z finančních ztrát.
V roce 1848 přijel do Prahy a zapojil se do činnosti vlasteneckého spolku Slovanská lípa ve výboru pro obchod a průmysl. Jeho snahou bylo, zavedení češtiny jako jazyka obchodu – náročný úkol vzhledem k tomu, že podnikatelská elita té doby vedla veškerou korespondenci v němčině. K tomu účelu vydal několik českých spisů, např. Nauka o slohu kupeckých listů (1850) a Počtářství pro život obecný se zvláštním zřetelem k třídě obchodní (1851 – 52). Roku 1851 pracoval na vytvoření české kupecké a směnečné terminologie v Komisi pro názvosloví vědecké, jejímž předsedou byl Pavel Josef Šafařík. V letech 1851 – 72 vyučoval účetnictví, směnkářství a počty na nedělní obchodní škole a psal další publikace o obecních spořitelnách, státních dluhopisech apod. V roce 1856 založil v Praze vlastní obchodní školu (kupecké učiliště), kterou během dalších 30 let navštěvovalo přes 5000 žáků. Vedle toho pomáhal při finanční organizaci českých spolků, byl členem pražského obecního zastupitelstva a správní rady pražských plynáren. Od roku 1861 vydával na pokračování Kupeckou bibliotheku, která seznamovala podnikatele s právními předpisy, účetními zásadami i obchodními zvyklostmi.
Svou publikační a pedagogickou činností se zasloužil o vychování národně uvědomělé třídy českých podnikatelů a živnostníků v druhé polovině 19. století. [4] [5] [6]
Reference
- ↑ Národní listy, 28. 10. 1924, roč. 64, č. 298, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Jindřicha, sign. JCH N24, s. 168. Dostupné online.
- ↑ Skřivan, Franz. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich.
- ↑ J. T. Antonín Skřivan. Zlatá Praha. 5. 1884, roč. 1, čís. 18, s. 215 a 218. Dostupné online.
- ↑ Antonín Skřivan. Humoristické listy. 2. 1883, roč. 25, čís. 6, s. 42. Dostupné online.
- ↑ Antonín Skřivan. Světozor. 11. 1884, roč. 18, čís. 49, s. 590–591. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Skřivan na Wikimedia Commons 
Autor Antonín Skřivan ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Skřivan
- Digitalizovaná díla Antonína Skřivana v Národní digitální knihovně.
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Antonín_Skřivan |
