Angelo Sodano

Jeho Eminence Angelo Sodano
kardinál
Církev	římskokatolická
Heslo	„Ut unum sint“ „Aby byli jedno“
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	23. září 1950
Biskupské svěcení	15. ledna 1978 světitel Antonio Samorè 1. spolusvětitel Agostino Casaroli 2. spolusvětitel Nicola Cavanna
Kardinálská kreace	28. června 1991 kreoval Jan Pavel II.
Titul	Kardinál-biskup
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Titulární arcibiskup z Nova Cæsaris (30.11.1977–28.6.1991) Apoštolský nuncius v Chile (30.11.1977–23.5.1988) Kardinál (od 28.6.1991) Kardinál biskup z Albana (od 10.1.1994) Kardinál biskup z Ostie (od 30.4.2005 do 21.12.2019) Děkan kolegia kardinálů (od 30.4.2005 do 21.12.2019)
Osobní údaje
Datum narození	23. listopadu 1927
Místo narození	Isola d'Asti, Italské království Italské království
Datum úmrtí	27. května 2022 (ve věku 94 let)
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Angelo kardinál Sodano (23. listopadu 1927 Isola d'Asti – 27. května 2022) byl italský katolický duchovní a kardinál státní sekretář Vatikánu.

Život

Narodil se v italském Piemontu jako druhé ze šesti dětí. Jeho otec Giovanni Sodano byl poslancem italského parlamentu. Kněžské svěcení Angelo Sodano přijal 23. září 1950. Do Služeb Svatého stolce vstoupil o devět let později. Po absolvování Papežské církevní akademie pracoval na nunciaturách v Jižní Americe (v Ekvádoru, Uruguayi a Chile). Od roku 1968 působil ve vatikánském Státním sekretariátu.

Biskupem ho vysvětil papež Pavel VI. v roce 1977 a jmenoval ho nunciem v Chile. V roce 1988 ho papež Jan Pavel II. povolal do Vatikánu, od roku 1990 se stal nástupcem kardinála Agostina Casaroliho ve funkci vatikánského státního sekretáře. Členem kardinálského kolegia jmenoval Angela Sodana papež Jan Pavel II. při konzistoři 28. června 1991. Kardinál Sodano se stal členem kardináské třídy kardinál-biskup.^[1][2] Jeho nástupcem ve funkci státního sekretáře se stal 15. září 2006 kardinál Tarcisio Bertone.^[3] Od roku 2005 do roku 2019 byl děkanem kardinálského kolegia. Byl prvním děkanem, který reformou papeže Františka nezůstal v úřadu na doživotí.

Vyznamenání

• velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 19. listopadu 1988^[4]
• velkokříž Řádu Kristova – Portugalsko, 21. prosince 1990^[5]
• Národní řád za zásluhy – Malta, 4. února 1995^[6]
• velkokříž Řádu Karla III. – Španělsko, 14. dubna 1997^[7]
• Řád bílého dvojkříže I. třídy – Slovensko, 14. listopadu 1997^[8]
• Řád přátelství – Kazachstán, 2001
• Řád zvěstování – Savojští, 2002^[9]
• velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 2004^[10]
• velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 2006^[11]
• velkokříž Řádu svatého Mauricia a svatého Lazara – Savojští

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam žijících kardinálů
• Seznam kardinálů jmenovaných Janem Pavlem II.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Angelo Sodano na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: xx0025135 BNC: 000043426 BNF: cb12432022j (data) GND: 12044819X ICCU: UBOV888696 ISNI: 0000 0001 2096 5289 NLP: a0000001244171 NSK: 000208534 PLWABN: 9810595959305606 SUDOC: 033456526 VcBA: 495/149801 VIAF: 302416231 WorldCat Identities: viaf-302416231