| Alois Grebeníček | |
|---|---|
| Narození | 5. ledna 1922 Jalubí |
| Úmrtí | 27. července 2003 (ve věku 81 let) nebo 19. července 2003 (ve věku 81 let) Praha |
| Povolání | politik |
| Ocenění | Československý válečný kříž 1939 |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Choť | Božena Skrášková |
| Děti | Miroslav Grebeníček, Milan Grebeníček |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alois Grebeníček (5. ledna 1922 Jalubí – 27. července 2003 Praha) byl československý vyšetřovatel Státní bezpečnosti a dlouholetý předseda Jednotného zemědělského družstva ve Starém Městě u Uherského Hradiště, otec bývalého předsedy Komunistické strany Čech a Moravy Miroslava Grebeníčka. Od roku 1997 byl trestně stíhán a policejním orgánem obviněn a Státním zastupitelstvím obžalován kvůli mučení vězňů, kterého se měl dopustit na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století. Kvůli průtahům a špatnému zdravotnímu stavu obžalovaného ale soud nerozhodl o vině a trestu.[1]
Život
Narodil se v Jalubí (okres Uherské Hradiště), kde absolvoval osm let školní docházky. Vyučil se řezníkem a tuto profesi také před válkou a po jejím počátku vykonával. V roce 1942 byl zatčen gestapem pro ilegální činnost, poté byl nacisty vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald. Po válce mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 za osvobození Československé republiky.[2]
V letech 1945 až 1951 pracoval Alois Grebeníček jako vyšetřovatel Státní bezpečnosti na Krajském velitelství StB v Uherském Hradišti. Postupně se vypracoval z řadového vyšetřujícího příslušníka až do hodnosti podporučíka, na pozici zástupce velitele vyšetřovacího oddělení. Jako vyšetřovatel, podle svědectví některých politických vězňů, během výslechů krutě týral a mučil vyšetřované.[3][4] Pro neshody s nadřízenými Alois Grebeníček 31. ledna 1952 z řad Státní bezpečnosti sám na vlastní žádost odešel. V roce 1954 podal žádost o znovupřijetí do řad StB, ta však byla zamítnuta.[5][6][4]
Po odchodu z řad StB pracoval Grebeníček krátce jako dělník ve slévárně, potom v letech 1952 – 1954 jako kontrolor krajské pobočky ministerstva státní kontroly, mezi léty 1954 a 1956 jako tajemník místního národního výboru. Od roku 1956 pracoval Alois Grebeníček v zemědělství, stal se předsedou Jednotného zemědělského družstva ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V roce 1979 odešel do důchodu.[7]
Po roce 1989 šetřil činnost Aloise Grebeníčka coby vyšetřovatele uherskohradišťské StB Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. ÚDV nakonec v roce 1996 navrhl podat na Aloise Grebeníčka obžalobu pro trestný čin ublížení na zdraví. Návrh byl podán také na další dva bývalé příslušníky StB v Uherském Hradišti, a to na Vladimíra Zavadilíka a Ludvíka Hlavačku.
Státní zastupitelství v Uherském Hradišti podalo na všechny tři zmíněné osoby obžalobu v únoru 1997. Soudní líčení s Aloisem Grebeníčkem se mělo konat v dubnu 2002. Bylo však několikrát odročeno, jednou pro nemoc obhájce obžalovaného, jinak pro špatný zdravotní stav Aloise Grebeníčka. Předseda Konfederace politických vězňů České republiky Stanislav Drobný kritizoval postup soudu, a vyslovil domněnku, že soudkyně Radomíra Veselá, bývalá členka Komunistické strany Československa, protahuje řízení záměrně, aby Grebeníčkovi pomohla.[8] Soudní stíhání bylo nakonec zastaveno v červenci 2003 z důvodu úmrtí obžalovaného, soud tak nikdy nevynesl pravomocný rozsudek o vině nebo nevině obžalovaného Grebeníčka.[9]
Umělecké zpracování
Stal se podnětem pro jednu z postav seriálu Na lavici obžalovaných justice.[zdroj?]
Odkazy
Reference
- ↑ Miloš Slabák: [Třetí odboj], 1995, ISBN 80-85867-54-0
- ↑ GREBENÍČEK, Miroslav. Hradba vzdoru. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-7360-925-2. Kapitola Kobra inkviziční versus Grebeníček starší, s. 75..
- ↑ Sviňáci, teď vám předvedeme, co nás Němci naučili, řval Grebeníček. Echo24 [online]. Echo media, a.s., 19.3.2016. Dostupné online.
- ↑ a b Grebeníček popsal mučení. E15.cz [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online.
- ↑ POSPÍŠIL, Jaroslav. Hyeny v akci. Vizovice: Nakladatelství Lípa, 2003. ISBN 80-86093-68-9. S. 442–443.
- ↑ Zemřel Jan Janků. Alois Grebeníček mu při mučení vyrazil zuby. Blesk.cz [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online.
- ↑ GREBENÍČEK, Miroslav. Hradba vzdoru. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-7360-925-2. Kapitola Kobra inkviziční versus Grebeníček starší, s. 72 a n..
- ↑ ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Soud s Aloisem Grebeníčkem opět odložen. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2002-04-12 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Přehled případů vyšetřovaných Policií České republiky Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ve kterých bylo nebo je vedeno trestní stíhání a k jejichž zveřejnění daly policejní orgány souhlas [online]. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování, 2008 [cit. 2014-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.
Externí odkazy
- Kauza Uherské Hradiště, Česká televize 2007, 57 min
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Grebeníček |
