Alfred Neumann (architekt)

Alfred Neumann
Narození	26. ledna 1900 Vídeň, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. října 1968 (68 let) Québec, Kanada Kanada
Příčina úmrtí	rakovina plic
Místo pohřbení	Notre-Dame de Belmont, Kanada
Vzdělání	Německá vysoká škola technická v Brně
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání	architekt
Zaměstnavatel	Technion
Ocenění	Behrensova cena Akademie výtvarných umění ve Vídni
Choť	Valerie Neumannová (roz. Šlampová) (1937–1948) Naomi Neumann (roz. Gottesman) (1962–)
Partnerka	Frence Grubner
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfred Neumann (26. ledna 1900, Vídeň – 23. října 1968, Québec) byl architekt původem z Vídně a Československa, který projektoval v řadě zemí světa, především v Izraeli.

Život

Narodil se ve Vídni a v deseti letech se spolu s rodinou přestěhoval do Brna, kde jeho otec provozoval stolařskou dílnu. Po studiu na německé státní průmyslové škole nastoupil po vzniku Československa na Německé vysoké škole technické v Brně. V roce 1922 byl přijat na vídeňskou Akademii, kde studoval pod vedením Petera Behrense. Po ukončení studií se ve 20. letech věnoval návrhům nábytku a následně i staveb, a to v Paříži (1925), Alžírsku (1928–1929) a krátce též v Jihoafrické republice. Během druhé světové války byl pro svůj židovský původ deportován posledním transportem^[1] do koncentračního tábora Terezín. Podařilo se mu přežít a vrátil se do Brna. O tom co za války zažil se však nikdy nikomu nesvěřil.^[2] Roku 1947 reprezentoval Československo na srazu Congrès International d'Architecture Moderne (CIAM) v anglickém Bridgwateru. Po únoru 1948 emigroval do Izraele, kde žil a působil až do roku 1965.^[3]

Do Izraele připlul v roce 1949^[1] a nastoupil do ateliéru k architektu Richardu Kaufmannovi. V letech 1950 až 1953 působil v Ústavu pro územní plánování. Vytvořil tehdy mimo jiné urbanistický plán města Bejt Šemeš. V roce 1952 začal učit na Izraelském technologickém institutu, známém jako Technion, v severoizraelské Haifě, kde se posléze stal děkanem fakulty architektury. Roku 1953 se opět zúčastnil srazu CIAM, tentokráte ve francouzském Aix-en-Provence, kde reprezentoval Izrael. V roce 1958 se vydal na cestu kolem světa, aby nalezl nové inspirace. O rok později založil vlastní architektonický ateliér, do něhož přizval dva své žáky z Technionu: Cvi Heckera a Eldara Šarona. Společně vyhráli mimo jiné soutěž na návrh budovy radnice ve městě Bat Jam. V letech 1961 až 1963 probíhala, souběžně s realizací projektu arabského města Ajn Rafa, výstavba nájemního domu Dubiner v Ramat Ganu dle návrhu Neumannova ateliéru.^[2]

Přímo v Haifě na Technionu Neumann společně s Heckerem realizoval budovu mechanických dílen strojní fakulty, známou jako Danzigerův dům. Vedení strojní fakulty však se stavbou nebylo spokojeno, chtělo architekty odvolat a výstavbu zastavit. Nakonec kvůli neustálým průtahům výstavby došlo i na soudní spor, kdy Neumann zažaloval rektora Technionu. Soud však prohrál a v roce 1965 se rozhodl z Technionu i Izraele odejít. Neumannovým posledním projektem, který započal ještě před konfliktem v Haifě, byla ústřední důstojnická škola v Micpe Ramon. Dokončení se dočkala až v roce 1969, tedy rok po Neumannově smrti. Její součástí je mimo jiné unikátní budova synagogy.^[2]

Mezitím Neumann ve svých šedesáti pěti letech z Izraele odešel a přestěhoval se do Kanady, kde začal učit na univerzitě Laval v Québecu. Podruhé se oženil, se svou bývalou studentkou, a narodilo se mu dítě. V roce 1968 však zemřel na rakovinu plic, kterou si způsobil silným kouřením.^{[2] [1]}

Dílo

• 1956: L’Humanisation de l’Espace: Le système Mφ^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

• Brněnští židovští architekti 1919–1939. Příprava vydání Petr Pelčák, Ivan Wahla, Jan Sapák. Brno: Obecní dům, 2000. 96 s. 
• Alfred Neumann. Příprava vydání Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec, Rafi Segal. Ostrava: Kabinet architektury, 2015. 192 s. ISBN 978-80-905953-1-6. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Neumann na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alfred Neumann (architekt)
• Šumné stopy: Alfred Neumann [online]. Česká televize [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. 
• GORYCZKA, Tadeáš; NĚMEC, Jaroslav. Architektura zmocňující se prostoru: Alfred Neumann – život a dílo [online]. Kabinet architektury Ostrava [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. 
• VOMÁČKA, Josef. Tři izraelské hvězdy v polském chrámu architektury [online]. Česká televize, 2015-06-27 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. 
• Alfred Neumann v informačním systému abART

Autoritní data	AbARTP: 45361 Biblio: d8fdde73-74c3-452b-a448-229dc47322d6 NKC: mzk2015874905 BNF: cb179301655 (data) GND: 1102188190 ISNI: 0000 0004 5004 6090 LCCN: no2016047247 NLI: 987007427794305171 PLWABN: 9811538538205606 SUDOC: 223489697 ULAN: 500250079 VIAF: 316391418 WorldCat Entities: E39PBJkXthJgpPBMFh4JVwpQMP