| Alfred Jodl | |
|---|---|
 Alfred Jodl | |
| Narození | 10. května 1890  Würzburg, Německé císařství |
| Úmrtí | 16. října 1946 (ve věku 56 let) .svg) Norimberk, Německo |
| Choť | Luise Jodl |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | Generaloberst (generálplukovník) |
| Doba služby | 1910–1945 |
| Sloužil | .svg) Německé císařství (do roku 1918).svg) Výmarská republika (do roku 1933).svg) Třetí říše |
| Složka | .svg) Reichsheer (do roku 1918).svg) Reichswehr (do roku 1933)Wehrmacht |
| Velel | Šéf operačního štábu Wehrmachtu |
| Války | První světová válka Druhá světová válka |
| Bitvy | Bitva o Berlín |
| Vyznamenání | Rytířský kříž s dubovými ratolestmi |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
Alfred Josef Ferdinand Jodl (10. května 1890, Würzburg – 16. října 1946, Norimberk; rodným jménem Alfred Baumgärtler) byl německý důstojník zastávající funkci náčelníka operačního štábu německých ozbrojených sil (OKW) za druhé světové války a byl zástupcem Wilhelma Keitela.
Životopis
Narodil se jako nemanželský syn Therese Baumgärtlerové a Johannese Jodla a teprve v 9 letech po jejich sňatku přijal příjmení po otci.
Sehrál klíčovou roli v německých válečných akcích od roku 1939. Byl poradcem Adolfa Hitlera ve všech důležitých vojenských a technických záležitostech. Podepsal bezpodmínečnou kapitulaci Německa 7. května 1945 v Remeši jako vyslanec Karla Dönitze. Poté byl zatčen a uvězněn v zajateckém táboře ve Flensburgu.
Poté byl souzen Mezinárodním vojenským tribunálem pro válečné zločiny během Norimberského procesu. Byl odsouzen za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Klíčovým bodem obžaloby bylo zejména, že distribuoval některé zločinné rozkazy, například rozkaz o komisařích. Byl uznán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. Trest smrti byl vykonán, jeho žádost o změnu způsobu popravy na zastřelení před popravčí četou byla zamítnuta.
Jeho odsouzení vyvolalo rozporuplné reakce, protestoval proti němu např. i hlavní francouzský soudce u tribunálu, Henri Donnedieu de Vabres, který označil popravu vojáka, který nebyl nacistou, za naprosté selhání spravedlnosti. Britský válečný hrdina a politik Airey Neave, který sloužil u Norimberského tribunálu, napsal ve své knize, že si zasloužil vězení, ale ne smrt.
V roce 1953 soud v Mnichově, který přezkoumával rozhodnutí Norimberského tribunálu, dospěl k závěru, že se neprovinil válečnými zločiny trestanými podle mezinárodního práva smrtí a zprostil jej 2. března 1953 kompletně viny. Na vysoký nátlak vysokého komisaře USA byl však tento rozsudek napřed zrušen, a až po mimosoudní dohodě advokátů Jodlovy vdovy s americkými okupačními úřady došlo 3. září 1953 k odvolání zrušení rozsudku[zdroj?].
Jeho případ zůstává jedním z hlavních argumentů skupin[kdo?] prosazujících názor, že Norimberský tribunál byl nespravedlivý a představuje typický příklad spravedlnosti vítězů. Přes všechny nedostatky však Norimberský proces zůstává přelomovou událostí v mezinárodním právu především proto, že vítězná strana iniciovala a uspořádala nezávislé soudní přelíčení proti válečným zločincům a neuplatnila spravedlnost vítězů.[zdroj?]
Shrnutí vojenské kariéry
Data povýšení
- praporčík – 10. července 1910
- poručík – 28. říjen 1912
- nadporučík – 14. ledna 1916
- kapitán – 28. září 1921
- major – 1. února 1931
- podplukovník – 1. října 1933
- plukovník – 1. srpna 1935
generálmajor – 1. dubna 1939
generálporučík – 19. července 1940- generál dělostřelectva – 19. července 1940
generálplukovník – 30. ledna 1944
Vyznamenání
Rytířský kříž železného kříže – 7. května 1945
Dubové ratolesti k rytířskému kříži železného kříže (865. držitel) – 7. května 1945
Zlatý stranický odznak – 30. ledna 1943
Německý kříž – 30. dubna 1942
Finský řád kříže svobody I. třídy s hvězdou a meči – 25. března 1942
Spona k pruskému železnému kříži I. třídy – 23. prosince 1939
Spona k pruskému železnému kříži II. třídy – 30. září 1939
Pruský železný kříž I. třídy – 3. května 1918
Pruský železný kříž II. třídy – 20. listopadu 1914
Odznak na rány ve Sliveru (první světová válka)
Bavorský vojenský řád za zásluhy IV. třídy s meči (první světová válka)- Bavorská medaile prince regenta Luitpolda (první světová válka)
Rakouský vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou ozdobou (první světová válka)
Odznak za zranění za 20. 7. 1944 v černém
Královský rumunský řád Michala Vítěze II. třídy – 23. prosince 1943- Královský rumunský řád Michala Vítěze III. třídy – 23. prosince 1943
Německý sportovní odznak v bronzu
Kříž cti
Sudetská pamětní medaile
Medaile za Anschluss
| 
| 
| 
Služební vyznamenání Wehrmachtu od IV. do I. třídy
.svg)
_4Jahre_BAR.svg)
_18Jahre_BAR.svg)
_12Jahre_BAR.svg)
_25Jahre_BAR.svg)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Jodl na Wikimedia Commons
- Generálplukovníci nacistického Německa
- Němečtí velitelé druhé světové války
- Nositelé Rytířského kříže Železného kříže
- Nositelé Medaile za Anschluss
- Nositelé Sudetské pamětní medaile
- Nositelé Kříže cti
- Nositelé Řádu Michala Chrabrého
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Odznaku za zranění (Německo)
- Nositelé Vojenského záslužného řádu (Bavorsko)
- Nositelé Řádu kříže svobody
- Nositelé Železného kříže
- Nositelé Zlatého stranického odznaku NSDAP
- Němci odsouzení k trestu smrti
- Popravení oběšením
- Odsouzeni v norimberských procesech
- Narození 10. května
- Narození v roce 1890
- Narození ve Würzburgu
- Úmrtí 16. října
- Úmrtí v roce 1946
- Úmrtí v Norimberku
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alfred_Jodl |
