| Prof. PhDr. Alexandr Stich, CSc. | |
|---|---|
 Prof. A. Stich se svými studenty | |
| Narození | 10. března 1934 Nitra |
| Úmrtí | 26. ledna 2003 (ve věku 68 let) Praha |
| Místo pohřbení | Vršovický hřbitov |
| Povolání | spisovatel, vysokoškolský učitel, bohemista, jazykovědec a učitel |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Témata | bohemistika |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexandr Stich (10. března 1934 Nitra – 26. ledna 2003 Praha) byl český jazykovědec a literární historik, bohemista, od roku 1992 profesor české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Život
V letech 1952 až 1957 na Filozofické fakultě UK vystudoval bohemistiku a slavistiku. Potom působil na Ústavu pro jazyk český, odkud musel odejít v roce 1974. V sedmdesátých a osmdesátých letech pracoval v nakladatelství Československý spisovatel, kde uspořádal několik vydání českých spisovatelů, většinou pod cizím jménem. V roce 1990 se vrátil na Filozofickou fakultu, kde působil až do smrti na Katedře českého jazyka a teorie komunikace. V roce 1991 byl jmenován docentem a o rok později profesorem české literatury. Od roku 1997 byl členem Učené společnosti ČR.[1]
Byl proti zmasovění studia na Univerzitě Karlově, nechtěl z ní dělat "Karlovu měšťanku a diplomy rozdávat rovnou". Sám sebe označoval za elitáře.[2]
Dílo
Alexandr Stich se specializoval na zkoumání baroka a jeho literatury a jazyka, dějiny české literatury 19. a poč. 20. století (Karel Havlíček Borovský, František Halas, Jan Neruda), na českou slovotvorbu a na otázky textologie a editologie. Specifickým přínosem A. Sticha je koncept tzv. "lingvoliterární historie", de facto pojmu příbuznému intertextualitě. Lingvoliterární historie má sledovat a zkoumat konotace a významy uchovávané v jazyce (slovní spojení, styl atd.) a migrující mezi literárními díly. Stich tak upozorňoval na podle něj zhoubné odtržení literární vědy a jazykovědy.
Trivia
Alexandr Stich byl nadšeným cyklistou, i ve vyšším věku jezdil po Praze na kole.[2]
Citát
„Bohemista bez latiny je jednonohý, bohemista bez němčiny je beznohý.“[2]
Publikace
- Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi (lingvoliterární studie), 1996, ISBN 80-85639-84-X
- Seifertova světlem oděná (interpretace: pokus a výzva), 1998, ISBN 80-7203-104-X (váz.), ISBN 80-7203-105-8 (chyb.)
- Jazykověda – věc veřejná, 2004, ISBN 80-7106-678-8
- Sabina - Němcová - Havlíček a jiné textologické studie* , 2011, ISBN 978-80-85778-81-6
Reference
- ↑ Stich Alexander | Zesnulí členové | Učená společnost České republiky. www.learned.cz [online]. [cit. 2020-07-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Jan Chromý, Jan Hon: Věčný provokatér, milovaný učitel. In: časopis TÝDEN 6/2003, s. 97
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Stich
- Alexandr Stich ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Fotogalerie na stránkách časopisu Souvislosti
- Slovník osobností jazykovědné bohemistiky PedF UK Archivováno 5. 4. 2016 na Wayback Machine. (html)
- Vzpomínky na Alexandra Sticha v revui Souvislosti
- Se Stichem nebylo studium pouhým memorováním - zamyšlení Tomáše Bernhardta pro Český rozhlas Plzeň, 23. září 2013
- Čeští bohemisté
- Čeští lingvisté
- Čeští literární historikové
- Čeští profesoři
- Editoři historických pramenů
- Pracovníci Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky
- Narození v roce 1934
- Narození 10. března
- Úmrtí v roce 2003
- Úmrtí 26. ledna
- Pedagogové na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
- Lidé Učené společnosti České republiky
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Stich |
