| Alena Ladová | |
|---|---|
| Narození | 29. prosince 1925 Praha |
| Úmrtí | 25. června 1992 (ve věku 66 let) Praha |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
| Povolání | malířka, spisovatelka a ilustrátorka |
| Rodiče | Josef Lada |
| Příbuzní | Eva Ladová (sestra) Jan Vrána (manžel) Josef Lada (*1960, syn) |
| Podpis |  |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alena Ladová (29. prosince 1925, Praha – 25. června 1992, tamtéž) byla česká malířka, ilustrátorka a scénografka, dcera Josefa Lady.
Život
Narodila se v Praze jako první dítě malíře a spisovatele Josefa Lady a jeho ženy Hany. Dětství prožila částečně v Praze v Podskalí a částečně v Hrusicích. Měla mladší sestru Evu, která ve svých 16 letech zahynula při spojeneckém bombardování Prahy 14. února 1945. Po smrti matky žila s otcem ve společné domácnosti až do jeho smrti. V roce 1959 se provdala za otcova tajemníka a spolupracovníka Jana Vránu. Ponechala si své dívčí jméno a jejich syn Josef dostal jméno i příjmení po dědečkovi.
Po absolvování reálného gymnázia studovala tři roky kresbu na Státní grafické škole pod vedením profesora Karla Tondla. Za okupace pracovala rok ve filmových ateliérech Zlín-Kudlov v oboru loutkového a kresleného filmu (unikla tak totálnímu nasazení). Po válce pak studovala u profesora Emila Filly na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde své umělecké vzdělání zakončila absolutoriem v roce 1948.
Hlavní oblastí její činnosti byla knižní ilustrace. Ilustrovala převážně dětské knihy, ale kreslila i do různých časopisů (např. Mateřídouška, Vlasta, Květy, Dikobraz) a tvořila pohlednice. Věnovala se také divadelní, filmové a televizní scénografii a navrhování kostýmů. Scénograficky se podílela na inscenacích v pražském Divadle 5. května, ve Státním divadle v Brně a naposledy v roce v 1986 v kladenském divadle. V letech 1970-1980 spolupracovala na několika animovaných filmech (např. Kocour Mikeš), navrhla výtvarné dekorace, kostýmy a rekvizity do nejméně šestnácti pořadů Československé televize.[1] Měla řadu samostatných výstav, zabývala se i volnou tvorbou.
Zemřela v Praze po dlouhé nemoci a je pochována v rodinném hrobě na Olšanských hřbitovech.[2]
Dílo
Mezi lety 1946 a 1992 vytvořila přes 2400 ilustrací pro 87 knižních titulů.[2]
Ke známým a opakovaně vydávaným knihám s jejími ilustracemi patří například:
- Kluci, holky a Stodůlky (Eva Bernardinová)
- Lotta z Rošťácké uličky (Astrid Lindgrenová)
- Abeceda (Miloš Holas)
- Alena Ladová dětem
Svému otci věnovala knihu vzpomínek Můj táta Josef Lada, kterou napsala i ilustrovala (poprvé vyšla v roce 1963).
Ilustrovala také učebnici pro první třídu Živá abeceda, která poprvé vyšla v roce 1991 a v roce 2011 se dočkala již 9. vydání.
O její dílo se stará její syn Josef Lada (* 1960), který je také pořadatelem a vydavatelem díla Josefa Lady (tuto činnost převzal po svém otci).[3] Ukázky její tvorby jsou součástí stálé expozice Památníku Josefa Lady a jeho dcery Aleny v Hrusicích.
Odkazy
Reference
- ↑ Alena Ladová. hrusice.muzeumbrandys.cz [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Malířka Alena Ladová nejen v otcových stopách. České galerie [online]. 2022-11-25 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Ivan. O muži v lenonkách [online]. 2010-11-23 [cit. 2013-12-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alena Ladová
- Památník Josefa Lady v Hrusicích - Alena Ladová
- Alena Ladová na stránkách www.joseflada.cz
- Alena Ladová v informačním systému abART
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alena_Ladová |
