| Alberto Moravia | |
|---|---|
 Alberto Moravia a Gina Lollobrigida, 1954 | |
| Rodné jméno | Alberto Moravia |
| Narození | 28. listopadu 1907 Řím Itálie  Itálie |
| Úmrtí | 26. září 1990 (ve věku 82 let) Řím, Itálie Itálie |
| Místo pohřbení | Campo Verano |
| Pseudonym | Alberto Moravia |
| Povolání | novinář, romanopisec, scenárista, dramatik, politik, básník, spisovatel, filmový režisér a kritik |
| Žánr | román, scénář a esej |
| Ocenění | Cena Strega (1952) Vena Marzotto (1954) Mezinárodní cena Viareggio-Versilia (1983) Cena za literaturu Viareggio |
| Politická příslušnost | Italská komunistická strana |
| Manžel(ka) | Elsa Morante (1941–1961) Carmen Llera (1986–1990) |
| Partner(ka) | Dacia Maraini (1962–1978) |
| Příbuzní | Adriana Pincherle (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alberto Moravia [morávja], vlastním jménem Alberto Pincherle (28. listopadu 1907 Řím, Itálie – 26. září 1990 Řím), byl italský spisovatel, novinář a literární kritik. Byl významným představitelem italského literárního neorealismu.
Původ a mládí
Alberto Pincherle se narodil v římské Via Sgambati do zámožné rodiny. Svůj literární pseudonym „Alberto Moravia“ si zvolil podle latinského znění názvu historické země Morava, čímž připomněl původ své babičky, matky svého otce. Jeho otec pocházel ze židovské rodiny původem z Benátek a byl architektem a malířem. Matka Teresa Iginia de Marsanich byla katolička z rodiny, jejíž kořeny byly původně v Dalmácii.
Roku 1916 se u něho projevila kostní tuberkulóza a poté se několik let léčil v různých sanatoriích v Alpách, proto vzdělání získal především od soukromých učitelů.
Ve třicátých letech poměrně úspěšně bojoval s tehdejší fašistickou cenzurou. Jelikož pocházel z částečně židovské rodiny, během druhé světové války téměř nemohl publikovat. Byl na něj vydán zatykač, o kterém se však zavčas dozvěděl, a tak se skrýval mezi dělníky.
Spisovatelská dráha
Jeho poválečná literatura a názory vedly ke sporům s katolickou církví, která v roce 1952 zařadila jeho spisy na Index zakázaných knih.[1] Od roku 1958 do roku 1970 poměrně hodně cestoval, navštívil Anglii, Francii, USA, Mexiko, Čínu. Již ve třicátých letech navštívil i Sovětský svaz.
Přes své ne zcela běžné názory se stal v letech 1959–1962 předsedou Mezinárodního PEN klubu.
Dílo
Moravia se ve svých dílech zabýval úpadkem rodiny, motivy odcizení a krachem lidských vztahů. Jeho nejtypičtějším tématem je nuda a její vliv na člověka. Později se zabýval také antifašistickou tematikou.
Postupem času se Moravia dostával stále více k sexuální tematice, na jeho díle je patrné ovlivnění neorealismem a surrealismem a Sigmundem Freudem, tento trend se projevoval už v předválečných dílech, ale plně toto téma rozvinul až na sklonku svého života. V těchto dílech se pro něho sex stal základním momentem lidského života, díla jsou proto eroticky velmi otevřená.
Mnoho z jeho románů a povídek bylo zfilmováno.
Romány
- Zklamané naděje
- Marné ctižádosti (1935)
- Lhostejní 1929 román, je kritickým obrazem úpadku italské měšťanské rodiny
- Maškaráda (1941)
- Neposlušnost (1948)
- Láska manželská (1949)
- Římanka - 1947, román o krásné Adrianě, která se stala prostitutkou ze sociálních důvodů, aby uživila matku. Sama sní o tom, že bude mít hodně peněz a bude mít dítě s vrahem (dítě prostitutky a vraha má být silné). Její sny se však nevyplní a její život vyprchá.
- Pohrdání (1954)
- Horalka (1957)
- Nešťastná milenka (1943)
- Konformista
- Nuda (1960) - psychologický román o vztazích malíře, jenž je znuděn životem
- Pozornost
- Já a on (1971)
- Cesta do Říma
- Leopardí žena
- 1934 - Přežít vlastní smrt
- Voyeur aneb Muž, který se dívá - 1985
Povídky a novely
- Epidemie
- Římské povídky (1954)
- Nové římské povídky (1959)
- Agostino (1944)
- Automat (1963)
- Nešťastný milenec (1943)
Dramata
- Beatrice Centi
- Život je hra
Publicistické knihy
- Člověk jako cíl
- Představa Indie
- Měsíc v Sovětském svazu
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alberto Moravia na anglické Wikipedii.
- ↑ „His writings, often pivoting around the role of sex, were placed on the Catholic Church's Index in 1952." → BLAKESLEY, Jacob. Great Italian Short Stories of the Twentieth Century / I grandi racconti italiani del Novecento: A Dual-Language Book. Edited and Translated by Jacob Blakesley. Dover Publications, Inc., Mineola, New York, 2013. 259 s. [Viz str. 74.]
Literatura
- MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl. 2. svazek, M–Ž. 1. yd. Praha: Odeon, 1988. 459 s. Stať o románu Alberta Moravii „Nuda" je na str. 75–76; autorka Marie Mravcová.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alberto Moravia na Wikimedia Commons 
Osoba Alberto Moravia ve Wikicitátech- Moravia na iliteratura.cz
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alberto_Moravia |
