| Albert Abraham Michelson | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. prosince 1852 Strzelno |
| Úmrtí | 9. května 1931 (ve věku 78 let) Pasadena |
| Bydliště | Spojené státy americké |
| Alma mater | Námořní akademie Spojených států amerických (do 1873) Humboldtova univerzita |
| Povolání | fyzik, důstojník a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Case Western Reserve University Chicagská univerzita Clark University |
| Ocenění | Rumfordova cena (1888) zahraniční člen Královské společnosti (1902) Matteucciho medaile (1903) Nobelova cena za fyziku (1907) Copleyho medaile (1907) … více na Wikidatech |
| Choť | Margaret Hemingway Edna Stanton |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Albert Abraham Michelson (19. prosince 1852, Strzelno – 9. května 1931, Pasadena) byl americký fyzik narozený v Polsku do židovské rodiny. V roce 1907 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za své přesné optické přístroje a výzkum pomocí nich prováděný.
Život
Jako dvouletý odešel s rodiči z Německa do Spojených států. Vyrůstal v San Francisku. Po skončení studia vykonal v letech 1880–1882 studijní cestu po různých vědeckých institucích v Evropě. Pak se stal profesorem na universitě ve Worcesteru a později v Chicagu. V letech 1923–1927 byl prezidentem Národní akademie věd USA.
Protože pracoval v oblasti fyzikální optiky a zabýval se analýzou světla a světelných jevů, zaujaly ho úvahy o tzv. éterovém větru. V té době některé teorie předpokládaly, že šíření světla (a elektromagnetického vlnění obecně) umožňuje látka nazývaná éter a mnozí fyzikové se snažili zjistit, jak je toto prostředí ovlivňováno pohybem Země kolem Slunce. Pokud by byl éter nehybný, pohyb Země by vyvolával jakýsi éterový vítr, pokud by jej Země strhávala, byl by vůči předmětům a přístrojům na zemském povrchu v klidu. Michelson navrhl a uskutečnil pokus, který byl teoreticky zcela názorný a uskutečněný s velkou jistotou. Srovnával v něm rychlosti, jimiž se pohybuje světlo různými směry vůči pohybu Země. A závěry byly ohromující. Kdyby éterový vítr existoval, působil by mezi naměřenými rychlostmi rozdíly. Avšak Michelson žádné rozdíly nenaměřil. První pokusy udělal na studijní cestě v Berlíně v letech 1880–1881. Když ho však v roce 1884 H. A. Lorentz upozornil na některé nedostatky, v roce 1887 pokus opakoval v Clevelandu s americkým fyzikem E. W. Morleyem, a to s ještě větší přesností.
Michelson zjistil, že rychlost světla ve směru pohybu Země a ve směru kolmém na směr jejího pohybu je stejně velká – tedy že světlo se šíří všemi směry stejnou, neměnnou rychlostí, nezávisle na pohybu jeho zdroje. Tento absurdní výsledek měl pro fyziku obrovský význam. Vedl A. Einsteina k formulaci základního postulátu teorie relativity – k principu konstantní rychlosti světla.
Ke svému pokusu Michelson zkonstruoval zvláštní přístroj – interferometr, se kterým provedl i další významné experimenty. V letech 1892–1893 jím srovnával délku metru s délkou světelné vlny a zkoumal strukturu spektrálních čar. V letech 1914–1918 rozpracoval problémy aplikace interferenční metody v astronomii a sestrojil hvězdný interferometr, který umožňoval měřit úhlové průměry hvězd. Nic ho však již tolik neproslavilo jako „Michelsonův pokus“, resp. „Michelsonův–Morleyův experiment“.
Externí odkazy
Galerie Albert Abraham Michelson na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Abraham Michelson na Wikimedia Commons
- Američtí fyzici
- Židovští fyzici
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
- Židovští nositelé Nobelovy ceny
- Narození v roce 1852
- Úmrtí v roce 1931
- Držitelé Zlaté medaile Královské astronomické společnosti
- Američtí Židé
- Němečtí Židé
- Židovští vědci
- Držitelé Copleyho medaile
- Absolventi Humboldtovy univerzity
- Američané polského původu
- Úmrtí 9. května
- Narození 19. prosince
- Absolventi Námořní akademie USA
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Albert_Abraham_Michelson |
