Text opery vychází ze čtvrtého dílu Zeyerova díla Vyšehrad, nicméně jeho zhudebnění nebylo bez problémů.[1] Antonín Dvořák, na jehož žádost byl text sepsán, váhal s jeho zhudebněním. Bedřich Smetana, kterého Zeyer oslovil, pro změnu zhudebnění odmítl a tak bylo dílo vydáno knižně. Po jeho vydání se prací na něm ujal v roce 1887 Leoš Janáček, který po 6 měsících práce měl připraven klavírní výtah celé opery.[1] Janáček následně konzultoval své vznikající dílo s Dvořákem, který neměl významnějších výhrad, načež se Janáček obrátil na Zeyera s prosbou o svolení zhudebnit jeho libreto. Zeyer nicméně opakovaně nesouhlasil se zhudebněním.[1] I to byl jeden z důvodů, proč Janáček práce na opeře na 30 let odložil.[1]
