Základní informace

Veřejnosprávní kontrolu upravuje zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále „zákon o finanční kontrole“). Veřejnosprávní kontrola je zákonem o finanční kontrole definována jako „kontrola skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky zejména při vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití“. Zaměření veřejnosprávní kontroly se liší podle toho, kdo je kontrolovanou osobou, a lze rozlišovat:

1. veřejnosprávní kontrolu hospodaření v rámci které orgán veřejné správy kontroluje hospodaření a prověřuje přiměřenost a účinnost nastavení vnitřního kontrolního systému zřizované organizační složky státu či příspěvkové organizace a
2. veřejnosprávní kontrolu veřejné finanční podpory (dotací) v rámci které orgán veřejné správy kontroluje žadatele a příjemce veřejné finanční podpory, které těmto žadatelům a příjemcům poskytuje.

Tato stránka obsahuje informace týkající se veřejnosprávních kontrol hospodaření. Pro informace týkající se veřejnosprávních kontrol veřejné finanční podpory (dotací) pokračujte na tento odkaz.

Kontrola hospodaření a prověřování přiměřenosti a účinnosti nastavení vnitřního kontrolního systému

Ministerstvo financí má podle zákona o finanční kontrole obecnou kontrolní působnost. Kontrola vykonávaná Ministerstvem financí u kontrolovaných osob podle § 7 zákona o finanční kontrole je veřejnosprávní kontrolou. Ke kontrole hospodaření a prověřování přiměřenosti a účinnosti nastavení vnitřního kontrolního systému uvnitř orgánů veřejné správy slouží podle ustanovení § 11 odst. 5 zákona o finanční kontrole následná veřejnosprávní kontrola, která podle ustanovení § 11 odst. 4 ověřuje mimo jiné to, zda byly při nakládání s veřejnými prostředky dodrženy právní předpisy, uzavřené smlouvy a dohody, rozpočet, a další závazná pravidla a principy účelnosti, hospodárnosti a efektivity a zda byly orgánem veřejné správy (kontrolovanou osobou) řízena rizika ohrožující plnění úkolů a cílů a ohrožující účelný, hospodárný a efektivní výkon veřejné správy. Pravomoc Ministerstva financí k výkonu veřejnosprávní kontroly hospodaření uvedených orgánů veřejné správy může být omezena nebo vyloučena jiným právním předpisem, např. zákonem o Nejvyšším kontrolním úřadu, který v ustanovení § 33 odst. 2 stanoví, že kontrolu hospodaření NKÚ provádí Poslanecká sněmovna nebo orgán, který si pro tento účel zřídila nebo kontrolou pověřila.

Každý správce kapitoly státního rozpočtu je odpovědný podle zákona o finanční kontrole za nastavení systému finanční kontroly jak svého hospodaření, tak hospodaření svých podřízených organizací (státní příspěvkové organizace a organizační složky státu). Tato odpovědnost správce kapitoly státního rozpočtu je primárně upravena v zákoně o rozpočtových pravidlech (§ 39 odst. 1). Správce kapitoly státního rozpočtu je oprávněn v rámci veřejnosprávní kontroly kontrolovat hospodaření a ověřovat nastavení systému finanční kontroly u svých podřízených organizací. Správce kapitoly státního rozpočtu je oprávněn u svých podřízených organizací vykonávat veřejnosprávní kontrolu předběžnou, průběžnou a následnou. Proces výkonu této kontroly je upraven zákonem o finanční kontrole (§ 11 a 13) a kontrolním řádem.

Územní samosprávné celky vykonávají kontrolu a prověření přiměřenosti a účinnosti systému finanční kontroly u sebe i u svých podřízených organizací (veřejnosprávní kontrolu) v samostatné působnosti. Zákony o územních samosprávných celcích (zákon o obcích, zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze) přímo odkazují na zajištění finanční kontroly podle zákona o finanční kontrole. Působnost územních samosprávných celků k veřejnosprávní kontrole je upravena zákonem o finanční kontrole (§ 9) a zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (§ 15), podle kterých jsou územní samosprávné celky povinny provádět kontrolu hospodaření u jimi zřizovaných příspěvkových organizací. Organizační složky územního samosprávného celku nejsou právnickou osobou s vlastní subjektivitou, proto je jejich kontrola zahrnuta ve vnitřním kontrolním systému územního samosprávného celku.

Dobrovolné svazky obcí vykonávají kontrolu a prověření přiměřenosti a účinnosti systému finanční kontroly u sebe i u svých podřízených organizací (veřejnosprávní kontrolu). Působnost dobrovolných svazků obcí k veřejnosprávní kontrole je upravena zákonem o finanční kontrole (§ 9a) a zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (§ 15), podle kterých jsou dobrovolné svazky obcí povinny provádět kontrolu hospodaření u jimi zřizovaných příspěvkových organizací.

Zákon o finanční kontrole nestanoví, jak často má zřizovatel provádět veřejnosprávní kontrolu. Proces výkonu veřejnosprávní kontroly na místě se řídí kontrolním řádem, který stanoví, že kontrola má být primárně vykonávána na základě plánu. Při sestavování plánu veřejnosprávních kontrol musí orgán veřejné správy vycházet zejména z cílů finanční kontroly (§ 4 zákona o finanční kontrole), tedy je potřeba kontroly plánovat a organizovat s ohledem na výskyt rizik u podřízených organizací a zásady účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti. Pokud územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí (zřizovatel) tímto způsobem vyhodnotí, že každoroční veřejnosprávní kontrola není účelná, hospodárná a efektivní, protože neodráží míru rizik souvisejících s hospodařením s veřejnými prostředky svěřenými příslušným podřízeným příspěvkovým organizacím, není nutné každoročně provádět veřejnosprávní kontrolu na místě. Územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí jsou u svých podřízených organizací oprávněny vykonávat veřejnosprávní kontrolu předběžnou, průběžnou a následnou.