Mírné ochlazování pracovního trhu pokračuje

8. 11. 2024 Autor: Vít Hradil

Tento výsledek byl v souladu s většinovým očekáváním. Úřady práce evidovaly 289 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o zhruba 2 tisíce méně než před měsícem a o 28 tisíc více než před rokem. Vybírat si mohli z 266 tisíc volných pracovních míst, kterých tak bylo o zhruba 1 tisíc více než před měsícem a o 15 tisíc méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo 1,1 uchazeče.

Z geografického pohledu byl nejvíce nezaměstnaným okresem jako vždycky Most (8,4 %), následovaný okresy Karviná (8,3 %) a Bruntál (7,0 %). Nejnižší míru naopak hlásí okresy Praha-východ (1,4 %), Praha-západ (1,6 %) a Plzeň-jih (2,1 %). Nejvíce uchazečů na jedno volné místo připadalo v okresech Karviná (10,5), Děčín (6,5) a Bruntál (6,2), nejméně pak v okresech Mladá Boleslav (0,2), Praha-východ a Praha-západ (shodně 0,3).

Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce září a Česku v nich náležela pozice druhé nejméně nezaměstnané země Evropské unie s hodnotou 3,0 %. Na prvním místě bylo Polsko (2,9 %), na třetím pak Malta (3,0 %). Na opačném konci žebříčku nalezneme Španělsko (11,3 %), Řecko (8,3 %) a Švédsko (8,2 %), průměr EU činí 5,8 %. Připomínáme, že metodika výpočtu nezaměstnanosti používaná Eurostatem se liší od té reportované českým ministerstvem práce.

Říjnový pokles míry nezaměstnanosti je ve skutečnosti spíše důsledkem zaokrouhlení, reálně se snížila pouze o zanedbatelných 0,03 procentního bodu. Již to svědčí o pokračujícím mírném ochlazování tuzemského pracovního trhu, jelikož říjen historicky přinášel výraznější pokles. Uchazečů o práci je na říjnové poměry nejvíce od roku 2016, volných pracovních míst naopak nejméně od roku 2017. Dlužno ovšem dodat, že právě přibližně od té doby byl český pracovní trh až nezdravě přehřátý a jeho mírné ochlazovaní tak lze chápat spíše jako návrat blíže k normálu.

Otázkou nyní zůstává, jak daleko toto ochlazování ještě může pokročit. Situace v průmyslovém sektoru zůstává napjatá a již delší dobu odtud přicházejí signály o úmyslu snižovat stavy. Vzhledem k pokračující mizérii německé ekonomiky přitom výraznější odražení ode dna stále není na dohled. Stavebnictví vstupuje do zimní utlumené sezony a hlad po pracovnících tak může přetrvávat vlastně pouze v sektorech služeb a obchodu. Ty ovšem stále marně vyhlížejí hromadnější návrat koupěchtivých zákazníků, kteří ve svých útratách nadále zůstávají spíše opatrní. Nejpravděpodobnější tak podle nás je, že ve zbytku roku bude pracovní trh dále mírně chladnout, přičemž koncem roku by se míra nezaměstnanosti měla přehoupnout přes 4 procenta. Letošní průměr by tak měl dosáhnout 3,8 procent, což ovšem na české i evropské poměry představuje bezpečnou hodnotu.