Itálie varuje, že dohoda o globální minimální dani nebude kvůli výhradám včas

Dohoda o globální minimální dani pro nadnárodní společnosti nebude dokončena do června, jak se původně plánovalo. Před dnešním zasedáním ministrů financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 to řekl italský ministr hospodářství Giancarlo Gioretti, který jednání předsedá. Důvodem podle něj je, že Spojené státy, Indie a Čína mají proti podmínkám dohody výhrady.

Daň se zaměřuje hlavně na digitální giganty sídlící v USA. Takzvaný první pilíř má za cíl přerozdělit daňová práva na zisky podniků zhruba za 200 miliard USD (4,6 bilionu Kč) do zemí, kde tyto firmy podnikají.

Giorgetti v rozhovoru s novináři řekl, že dohodu neratifikují všechny země, které by se měly v červnu zúčastnit mnohostranné podpisové konference. "Tato práce nebude dokončena, a to není dobře," prohlásil ministr na jednání ve Strese na severu Itálie. Ministři G7 se tam sešli ve čtvrtek a jednat budou až do soboty o různých tématech, včetně geopolitického napětí.

Itálie minulý týden uvedla, že podpoří intenzivní jednání na poslední chvíli, aby zabránila selhání plánů.

První pilíř má umožnit překonat spor, kvůli kterému Washington hrozí odvetnými cly evropským zemím, jako je Itálie, které oznámily nebo zavedly domácí digitální daň. Spojené státy pohrozily zavedením cla až 25 procent na dovoz řady zboží, od kosmetiky po kabelky, v hodnotě více než dvě miliardy dolarů z Itálie, Rakouska, Británie, Francie, Španělska a Turecka.

Itálie chce podle zdroje agentury Reuters dojednat s Washingtonem dohodu, která by zrušila tato cla a zároveň jí umožnila zachovat daň. Cla jsou nyní zmrazena do června. Do jednání chce italská vláda vtáhnout i další evropské země, protože Řím se domnívá, že společný postup na úrovni EU by byl efektivnější, dodal zdroj.

Zatímco jednání o prvním pilíři se zasekla, země zavádějí druhý pilíř dohody o globální minimální dani. Tato část dohody se snaží zajistit, aby globální minimální daňová sazba pro firmy s příjmy nad 750 milionů eur (18,5 miliardy Kč) činila 15 procent, a to tak, že umožní vládám uplatňovat doplňkovou daň na výnosy dosažené v zemích s nižšími sazbami.