V prostoru Hradiště hřmí děla, vrcholí tu cvičení Joint Fires

Autor: major Richard Maňásek

Ve dnech 13. až 24. května vrcholí jedno z největších letošních cvičení Pozemních sil AČR s názvem Joint Fires 2024. Cvičení je organizováno velitelstvím pozemních sil jako součást přípravy 7. brigádního úkolového uskupení. Vojenským újezdem Hradiště tak duní střelba z děl, minometů a tanků, vedle mechanizované brigády a dělostřeleckého pluku jsou ale zapojeny prakticky všechny jednotky napříč pozemními silami včetně jejich velitelství.

Nedílnou součástí cvičení jsou také příslušníci vzdušných a kybernetických sil, celkem je do prostor újezdu vyvedeno na 800 vojáků s více jak stovkou kusů vojenské techniky. Nechybí samozřejmě samohybné houfnice, minomety, tanky T-72 CZM4 a T-72M1 nebo bezpilotní průzkumné prostředky, bez kterých se soudobé bojiště neobejde. Společným cílem všech cvičících je sladit poskytování různých druhů palebné podpory všem nasazeným bojovým jednotkám 7. brigádního úkolového uskupení.

Cvičení Joint Fires původně vzniklo jako cvičení dělostřeleckého pluku, které se poprvé konalo v roce 2016. V průběhu let se ale postupně rozšířilo a stalo se jedním z nejdůležitějších a největších cvičení pozemních sil. „Letošní Joint Fires je zaměřené na organizaci palebné podpory bojujícím štábem 7. brigádního úkolového uskupení. Jde o to, abychom si rozuměli a jednotky v boji dostaly přidělené palby co nejrychleji a co nejvhodnějším způsobem. Postupy plánování a vyžadování například dělostřelecké podpory mají své zákonitosti. Vojáci z dělostřeleckého pluku svou práci samozřejmě dobře ovládají, ale čím lépe si štáby ony zákonitosti osvojí, tím účinnější budou. Pokud stojíte na předním okraji a potřebujete pomoct, to poslední, co chcete, je s někým se dohadovat, co vlastně potřebujete a kam,“ přibližuje hlavní cíle cvičení brigádní generál Róbert Dziak, zástupce velitele pozemních sil, který je zároveň řídícím celého cvičení.

Nezanedbatelnou roli v procesu vyžadování a přidělení odpovídající palebné podpory představují průzkumné jednotky. Ty získávají důležité informace o nepříteli, které předávají na místa velení, která jsou důležitá pro rozhodovací proces velitele při řízení boje a následné efektivní vedení střelby palebných systémů. Část příslušníků pluku průzkumu a elektronického boje ale po celou dobu cvičení simuluje nepřítele. Pokouší se například rušit komunikaci jednotek nebo dokonce provést kybernetické útoky. K tomu jim slouží například unikátní rušič STARKOM.

Skupina informačního boje kybernetických sil zase využije sonické dělo LRAD. To představuje nesmrtící zbraň, používanou například pro kontrolu rozvášněných davů nebo ovlivňování psychiky nepřítele přímo na bojišti. Dokáže totiž velmi reálně a hlasitě imitovat zvuky vojenské techniky a zmást tak nepřátelské vojáky. Kybernetické síly jsou do cvičení zapojeny i dalším způsobem, kdy testují odolnost míst velení a cvičících vojáků vůči hrozbám v kybernetickém prostoru. Cílem mimo jiné je, aby si vojáci uvědomili, jak málo stačí, aby prostřednictvím svých mobilních telefonů či použití sociálních sítí rozkryli například postavení vlastních jednotek na bojišti.

„Letošní cvičení se od předchozích ročníků liší také v tom, že poprvé procvičujeme palebnou podporu těžké brigády, tedy mechanizovaných jednotek operujících na pásových vozidlech. Přináší to s sebou odlišný styl manévru a s tím spojené logistické zabezpečení, než na jaké jsme byli v minulých letech zvyklí. Letos také veškerá komunikace jednotek probíhá pomocí moderního datového provozu a poprvé jsme do tohoto cvičení zakomponovali schopnosti ženistů v dálkovém pokládání minových polí. Máme zde také zahraniční hosty, americké pozorovatele, kteří jsou přičleněni na jednotlivá velitelská stanoviště,“ rozvádí novinky a změny oproti předchozím ročníků Joint Fires plukovník Vlastimil Urban, zástupce velitele 13. dělostřeleckého pluku a duchovní otec celého cvičení.