Rezervoár talentů v EU – nástroj řešení migrace do EU?

Ekonom Jaroslav Ungerman se ptá, zda návrh mít v EU rezervoár talentů představuje nástroj k řešení migrační otázky, nebo je jen pokračování kolonialismu jinak?

Na jednání Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu byl minulý měsíc předložen návrh Evropské komise (EK) na zřízení Rezervoáru talentů EU. Přitom bylo řečeno, že EU migraci pracovních sil potřebuje, protože pociťuje nedostatek pracovních sil a zejména kvalifikovaných pracovních sil. Právě fakt, že do EU přichází málo kvalifikovaných lidí je nutno změnit.

Proč vytvořit Rezervoár talentů

Evropská komise se domnívá, že legální způsoby migrace mohou účinně snížit nelegální migraci a současně zaplnit mezery na trhu práce v EU. Proto navrhuje vytvořit Rezervoár talentů.

Vychází z toho, že pokud si členské státy ponechají právo určit si množství osob ze třetích zemí, jimž povolí vstup za účelem zaměstnání, potom společná migrační politika EU musí vycházet z integrace ekonomik EU a brát v úvahu vzájemné závislosti trhů práce členských států. To v pojetí EK předpokládá určitou regulaci trhů práce i mezi státy – a vůbec nevylučuje přesuny pracovních sil přicházejících ze států vně EU mezi členskými státy EU. Musí přitom také – jak je obvyklé – podporovat rovné podmínky a vysvětlovat výhody členství v EU k přilákání talentovaných lidí z oblastí mimo Evropu.

Zaměstnavatelé v EU, zejména malé a střední podniky, se podle názoru EK potýkají s akutním a strukturálním nedostatkem pracovních sil a zejména kvalifikovaných pracovníků v mnoha profesích. Například přechod EU na zelenou a digitální ekonomiku vytváří vysokou poptávku po specifických dovednostech v určitých odvětvích a vyžaduje restrukturalizaci ekonomik a trhů práce.

Stejně tak se ukázalo v souvislosti s pandemií covid-19, že je nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví. Kromě toho, stárnutí populace a snižující se počet obyvatel v produktivním věku spolu s málo efektivním fungováním trhu práce představují významný tlak na schopnost EU a jejích členských států účinně řešit tento nedostatek.

EU tyto nedostatky chce řešit komplexním přístupem, především aktivizací neaktivního obyvatelstva EU, změnou kvalifikace a prohlubováním dovedností u stávající pracovní síly, zlepšováním pracovních podmínek a usnadněním mobility v rámci EU.

To vše však nestačí, a tak je nutné přilákat talenty a kvalifikované pracovníky ze zemí mimo EU způsobem, který přispěje k řešení stávajícího i budoucího nedostatku pracovních sil a zejména kvalifikovaných pracovníků. Rovněž bude motivovat potenciální ekonomické migranty, aby do EU přicházeli legální cestou, což přispěje ke snížení tlaku nelegální migrace.

Dosavadní pokusy o legalizaci migrace

EK ve svém výkladu také uvádí, že zaměstnavatelé a uchazeči o zaměstnání ze třetích zemí se však stále potýkají s řadou problémů při mezinárodním náboru. Zejména mezinárodní zprostředkování zaměstnání je těžkopádné a neúčinné, vzhledem k nedostatku informací o náborových procesech, stejně jako vysokým nákladům takového zprostředkování. Je zde i riziko vykořisťujících pracovních podmínek pro příslušníky třetích zemí při hledání pracovních příležitostí v EU.

Jednou z hlavních překážek, které odrazují zaměstnavatele v EU a případné zájemce ze třetích zemí o práci, je nejistota ohledně přesnosti, kvality a srovnatelnosti kvalifikací a dovedností získaných v zahraničí. Kromě toho existuje nejednotný a roztříštěný přístup ke spolupráci se třetími zeměmi v oblasti legální migrace, což EU brání přilákat talenty, které potřebuje, a plně využít potenciál přínosné spolupráce v oblasti celkového řízení migrace.

Rezervoár talentů

EU přjala nový pakt o migraci a azylu, který výslovně uznal potřebu dále zkoumat rozvoj Rezervoáru talentů EU. Tato iniciativa byla oficiálně oznámena ve sdělení Evropské komise „Přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků do EU“ z dubna 2022.

Cílem Rezervoáru talentů EU je částečně řešit výše uvedené problémy tím, že usnadní získat nabídky práce pro uchazeče o práci. Tato nabídka práce je nezbytným předpokladem pro získání víza nebo povolení k pobytu v souladu s právním migračním rámcem EU. Kromě toho poskytne jasnější a transparentnější informace o pravidlech přistěhovalectví, zaměstnávání a uznávání kvalifikací v členských státech, a tím usnadní přístup k imigračním řízením a řízením o uznávání kvalifikací.

Rezervoár talentů EU se stane první celounijní platformou, jejímž cílem bude zjednodušit mezinárodní nábor uchazečů o zaměstnání ze třetích zemí, kteří mají zájem a současně i dovednosti potřebné pro práci v profesích, jež jsou nedostatkové v celé EU. Online platforma bude zajišťovat přiřazování volných pracovních míst zaměstnavatelů registrovaných v Unii k profilům uchazečů o zaměstnání ze třetích zemí, kteří mají bydliště mimo Unii. Bude se jednat o dobrovolný nástroj pro zainteresované členské státy. Bude přístupný uchazečům o zaměstnání s nízkou, střední a vysokou kvalifikací.

Rezervoár talentů EU se prvořadě zaměří na nedostatkové profese na všech úrovních kvalifikace. Platforma IT bude rovněž poskytovat další služby na podporu mezinárodního náboru, včetně poskytování informací o pravidlech náboru a přistěhovalectví, jakož i o postupech uznávání, pracovních a životních podmínkách a specifické podpoře ze strany vnitrostátních kontaktních míst v zúčastněných členských státech.

Tolik stručně výklad Evropské komise k založení Rezervoáru talentů.

Problémy

Prvním problémem je samotný fakt, že zde Evropská komise vystupuje v pozici evropské vlády, která rozhoduje za jednotlivé členské státy. Prostě EK dospěla k názoru, že je nedostatek pracovních sil v EU, a proto rozhoduje o nutnosti je dovézt. Když to shrneme do nějakého stručného sdělení – my v EK nevíme, jak tento nedostatek řešit jinak než dovozem dalších pracovních sil a vy v národních státech si s tím nevíte rady.

V této výchozí pozici se ukazuje mentalita myšlení západoevropských politických elit. Připomeňme, že v padesátých až osmdesátých letech do západní Evropy přicházel určitý omezený počet migrantů – většinou z bývalých kolonií, také proto, že jim bývalá koloniální mocnost dala takovou možnost (např. Francie pro Alžířany). Nedostatek pracovních sil zejména v padesátých letech podobným způsobem řešilo Německo, postižené ztrátami pracovních sil za války, které dováželo Turky.

Byla za tím jednoduchá myšlenka – chybí nám lidi především na „podřadné“ profese – popeláři, ale i do průmyslu pro obslužné profese. Nabízí se tam nízká mzda, a proto domácí lidé takovou práci nechtějí dělat. Proto máme řešení: dovezeme si takové pracovní síly, které tam budou rády pracovat.

Tento příliv pracovních sil měl nesporně pozitivní vliv na ekonomický růst v západní Evropě. V devadesátých letech, když se otevřela možnost příchodu pracovních sil z východní Evropy, se znovu podařilo doplňovat chybějící pracovní síly z těchto zdrojů, např. jen z Polska odešlo do západní Evropy kolem 1,5 milionu osob.

Po roce 2000 s nástupem „arabského jara“ – nepokoje na severu Afriky, rozvrácení Libye a stejně tak války na středním Východě, Afghánistán, Sýrie apod. – začal další příliv migrantů. Jenomže na rozdíl od minulosti se tohoto migračního proudu chopila mafie zajišťující transport migrantů přes moře stejně jako některé neziskovky. Ten vývoj je obecně znám.

Dnes chce EU pokračovat v hospodářském růstu stále stejným způsobem – dovozem dodatečných pracovních sil. Přitom EU není schopna tento příliv migrantů účinně zvládnout. Proto dnes přichází s návrhem přeměnit tento ilegální migrační proud na řízenou legální migraci v domnění, že se tak podaří její růst ilegální migrace zastavit, resp. zpomalit.

Je tu ještě další problém. EK zde chce politiku pracovní migrace řídit namísto národních vlád. To je něco, co jde nad rámec kompetencí národních vlád, protože otázky migrace či příchodu pracovních sil na své území mohou řídit národní vlády, které nejlépe znají svoji situaci. Co když to bude naopak – k dosavadní neřízené migraci se přidá ještě migrace řízená?

V systému Rezervoáru talentů bude umísťování těchto talentů probíhat pod kontrolou EK – z toho, co bylo dosud publikováno, to vyplývá. Bude tam řídící rada tohoto rezervoáru, která bude pracovní síly z tohoto systému umisťovat na vybraná pracovní místa v celé EU.

EK si zjevně myslí, když se snaží prosadit tato opatření, že migranti do Evropy přicházejí s cílem zde pracovat. Možné to jistě je, ale nemalá část z nich ví o tom, že v Evropě jsou k dispozici štědré sociální programy. V kontrastu s tím, co mají ve svých domovských zemích, jde o jistě o podstatné kritérium pro jejich odchod do Evropy.

Úplně zásadní problém tvorby tohoto Rezervoáru talentů je v tom, že EU se zde snaží získávat kvalifikované pracovní síly ze zemí, které je samy potřebují. Lidé odcházejí ze zemí, kde je nízká úroveň rozvoje ekonomiky.

Zamysleme se nad tím, kdo v těchto zemích, vytváří bohatství společnosti a rozvíjí jejich ekonomiku. Bezpochyby ti, co pracují a především kvalifikovaná pracovní síla. Bude-li jí v těchto zemích méně, odejdou-li kvalifikovaní lidé do Evropy, budou na tom tyto země lépe nebo hůře? Odpověď je snad jasná.

Navíc bychom si měli také uvědomit, že tyto země (jejich vzdělávací systém) musely na vzdělání těchto lidí vynaložit určité prostředky. A po získání kvalifikace si tyto vzdělané lidi převezme EU? Proč EU chce podporovat tento odliv mozků?

To je podle mého soudu ten hlavní problém. EU si s migračním přílivem neví rady a tak sahá k návrhu, vzít si kvalifikované lidi a na tomto základě se pokusit příliv migrace zastavit s tím, že právě takto těmto zemím pomohla.

V souhrnu je tento postup jen pokračováním koloniálního přístupu k rozvojovým zemím. Bývalé koloniální mocnosti, které dnes rozhodující měrou ovlivňují politiku EU, to tak dělaly minulých zhruba dvě stě let, ne-li ještě déle. Ve vzdálené minulosti otroctví, na kterém se tyto země podílely, nebylo ničím jiným než transportem pracovních sil za prací.

Dnes je jejich snahou dostat rozvojové země do pozice, že budou zásobárnou nikoli již jenom surovin, ale i kvalifikované pracovní síly pro Evropu. To je způsob, který nutně vzbudí odpor právě v těchto dotčených zemích třetího světa.

Pokud chce EU řešit problém nelegální migrace, pak je potřeba změnit životní podmínky v zemích, odkud tato migrace do EU přichází. Zásadní je přece udržet obyvatelstvo ve svých zemích tím, že mu zlepšíme jeho životní podmínky. Je nutno tam vybudovat infrastrukturu: školství, zdravotnictví i dopravní síť, rozvinout zemědělství, vybudovat výrobní kapacity atd., kde bude tato pracovní síla pracovat.

Jen na závěr připomínám, že nějak tak funguje Čína v Africe – staví tam silnice, průmyslové kapacity, školy i nemocnice atd. Přitom přírodní bohatství těchto zemí také náležitě využívá. A taky zde přirozeně nalézá odbytiště pro svoji produkci. To je cesta, kterou by EU měla sledovat…

Než se pustíme do vytváření rezervoáru talentů EU, tak by bylo dobré se ještě zamyslet nad tím, jaké budou souvislosti probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Jak se to projeví v pohybu pracovních sil? Dnes je v EU kolem 4 milionů osob z Ukrajiny, nemálo také v ČR – 400 tis.? Mnohé zde také pracují, ale mnozí se patrně nemají kam vrátit. Budou také v rezervoáru talentů?

Závěrečná poznámka. Tento návrh by měl být projednán také Evropským parlamentem. Zatím tomu tak pravděpodobně nebylo – je to neobyčejně citlivé téma před evropskými volbami. Přepokládám, že by to zatím Parlament neodsouhlasil. Počká se, až jak dopadnou volby.

Úplně na závěr: nemělo by uniknout pozornosti, že v souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

Proč takové možnosti nemá také Česká republika? Udělali snad někde vyjednavači našeho přistoupení k EU chybu?