Evropská komise zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,2 procenta, eurozóna poroste o 0,8 %

Evropská komise (EK) dnes zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky Evropské unie na jedno procento. V předchozí únorové prognóze letošní růst odhadovala na 0,9 procenta. V příštím roce čeká zrychlení růstu na 1,6 procenta. Komise to dnes uvedla ve svém jarním hospodářském výhledu.

Evropská komise nadále předpokládá, že v samotné eurozóně se letos hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 0,8 procenta. Napřesrok pak v zemích používajících euro očekává zrychlení hospodářského růstu na 1,4 procenta.

V loňském roce ekonomika v EU i eurozóně vzrostla o 0,4 procenta. "Překvapivě silný růst na začátku roku 2024 a pokračující pokles inflace vytvářejí prostor pro postupné rozšiřování hospodářské aktivity," uvedla komise. Za růstem ekonomické aktivity v letošním a příštím roce by podle ní měla stát zejména zvyšující se soukromá spotřeba.

Průměrná inflace v EU se letos podle komise sníží na 2,7 procenta z loňských 6,4 procenta. V příštím roce by pak měla klesnout na 2,2 procenta. Míra nezaměstnanosti v EU letos podle prognóz zůstane na 6,1 procenta, napřesrok by se však měla snížit na šest procent.

Lepší výhled i pro ČR

Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se podle její nové prognózy letos zvýší o 1,2 procenta, zatímco v únoru EK jeho růst odhadovala na 1,1 procenta. V příštím roce nadále počítá se zrychlením růstu na 2,8 procenta. "Po poklesu o 0,3 procenta v roce 2023 se předpokládá, že reálný HDP v Česku vzroste v roce 2024 o 1,2 procenta a v roce 2025 o 2,8 procenta, protože klesající inflace pomáhá obnovovat kupní sílu," uvedla unijní exekutiva. Průměrná inflace v ČR by podle ní měla letos klesnout na 2,5 procenta a v příštím roce na 2,2 procenta.

Komise upozornila, že díky výraznému poklesu inflace se obnovil růst reálných mezd. Předpověděla, že ve spotřebě domácností by tak měl v letošním roce po dvou letech poklesu nastat obrat, ke kterému by měla přispět rovněž vysoká úroveň úspor. Spotřeba domácností by se tak podle komise měla znovu stát hlavním motorem růstu české ekonomiky.

Komise rovněž předpověděla, že růst vládní spotřeby v důsledku opatření ke konsolidaci veřejných financí zpomalí. Se zpomalením růstu počítá rovněž u veřejných investic. Předpokládá, že rozpočtový deficit se letos sníží na 2,4 procenta HDP a napřesrok klesne na 1,9 procenta HDP.