ROZHOVOR: Jsme zvědavé, jak diváci přijmou nový program, který nyní připravujeme společně se SL’UKem, říká Klára Blažková

Naším největším projektem, kterého jsme v letošním roce součástí, je celovečerní program „Balady“. Jedná se o produkci SL’UKu (Slovenského l’udového umeleckého kolektívu), a bude to komponovaný hudebně-taneční program českých, moravských a slovenských balad. Připravujeme ho nejen s pěveckou a taneční složkou kolektivu, ale také ve spolupráci s kapelou Ensemble FLAIR.

Za navázání spolupráce vděčíme Ensemble FLAIR, a taky naší snaze o dlouhodobě poctivou hlasovou práci. V covidové době jsme byly přizvány k rozhlasovému natáčení 2CD s názvem „Do dřeva zakletá“, které se věnuje tématu balad. Myšlenka na toto CD se zrodila u Jana Rokyty v době, kdy o stejném tématu začal přemýšlet také Juraj Hamar, generální ředitel SĽUKu. Slovo dalo slovu a Ensemble FLAIR navázal se SL’UKem spolupráci. Díky tomu, že také naše pěvecká skupina byla k natáčení CD přizvána, vyplynula z toho spolupráce rovněž pro nás, a za to jsme velmi vděčné.

Je to pro nás čest a velká radost, ale také velká zodpovědnost, která přináší i stres. Projektu se účastní velké množství lidí z různých koutů Slovenska a Moravy. V tuto chvíli jsme ve fázi příprav a v první polovině května nás čeká první společná zkouška v Bratislavě.

Program „Balady“ je víceletý projekt, který má pod svými křídly SĽUK a v nadcházejících letech bude součástí jeho programové nabídky, od čehož si všichni slibujeme, že jej budeme moct prezentovat na festivalových a koncertních scénách v Česku a na Slovensku.

Ano, na zpracování je to velmi těžké téma, a proto věnujeme naši pozornost právě tomuto projektu. Premiéra proběhne v rámci letošního Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice, jako hlavní večerní program. Samotné jsme velmi zvědavé, jak program publikum přijme, protože velmi často je hlavním tématem balad mord, smrt a neštěstí. Myslíme si však, že se jich program dotkne svou hloubkou, emocí a propracovaností. V řadě čísel vystupujeme na jevišti všichni, 16členný sbor složený ze zpěvaček SĽUKu a nás BLAženek, za doprovodu obou orchestrů. Do toho kostýmy, světelný design, projekce a tma určitě udělají své.

Jak jsem zmínila, v roce 2022 jsme se podílely za doprovodu Ensemble FLAIR na natáčení 2CD balad „Do dřeva zakletá“. To jsme nahrávali v Českém rozhlase Ostrava. Soutěž Grand Prix Svetozára Stračinu je mezinárodní rozhlasová soutěž hudebního folkloru pod hlavičkou EBU (The European Broadcasting Union). Nahrávku mohou přihlásit pouze veřejnoprávní rozhlasové stanice. Každá z nich v zastoupení maximálně čtyř nahrávek. Konkurence je tedy už od počátku poměrně veliká a velmi si vážíme toho, že jsme se do užšího výběru za Český rozhlas dostaly díky naší nahrávce Jój, jój, jój – Balada o Ondrášovi. Soutěž nám umožnila na sebe tímto snímkem ještě více upozornit na Slovensku, kde jsme měly o uplynulých Vánocích koncert v Trnavě.

Máme již stálý repertoár, a kromě něj na svatbách čepíme nevěsty. Nové číslo za sezónu ale vždycky máme. Nebráníme se ani novým spolupracím nebo nadžánrovým přesahům. V loňském roce jsme se podílely na realizaci etnojazzového projektu Baroši & BLAženky Mariana Friedla v Brně, který navazoval na jeho počin „Beránci a vlci“, ověnčený cenou České hudební akademie Anděl 2017. Přípravy byly docela náročné, protože jsme zkoušeli zvlášť a potkali se až na pódiu. Podobně tomu bylo také u nového vánočního programu, který nám hudebně zaranžoval Jan Rokyta. Zaujmout vánočním programem, který byl primárně bez doprovodu a rafinovaně to obsáhnout vícehlasem, který byl už opravdu vyšší stylizací, nás mnoho naučilo, poučilo, občas i potrápilo. Posunulo nás to však opět o kus cesty dál. Nejtěžší a psychicky nejnáročnější, už i skrz budíček ve 2 hodiny ráno, bylo naše vystoupení v několika vstupech vysílání Dobrého rána České televize. Zpívat live tak technicky propracované aranže po ránu, to byla veliká škola. Doufáme, že na tento vánoční program ještě navážeme a budeme jej moct předvést i v našem regionu.

Profesionální nahrávání s sebou nese profesionální podmínky, ale zároveň očekávání profesionálního výkonu a odpovědnost. Naše nahrávky nevznikají někde v obýváku, tudíž, když už se člověk ocitne v profesionálním studiu, může na něj dolehnout tíha situace, případně nezkušenost.

S BLAženkama však máme za sebou už několik nahrávání a zkušenost jsme zúročily na dvou profilových albech, která vznikla v Českém rozhlase Ostrava. Musím říct, že když porovnám naše první nahrávání v roce 2019, tak vidím, jak velký pokrok každá udělala například v koncentraci či vnímavosti. Většinou nám stačí čtyři pokusy a máme natočeno. Zpěv je pro holky sice stále hlavně koníčkem, ale snaží se jej dělat, jak nejlépe mohou.

To se nám zatím nestalo, protože jsme zároveň i tanečnice. A myslím, že nejde o to, kdo má větší pozornost, ale aby se vše dobře propojilo. Pokud bude mým zpěvem doprovázen tanec, nevnímám to tak, že bych se měla cítit upozaděna. Každý divák bude stejně věnovat pozornost tomu, čemu on sám nejlépe rozumí. Muzikant muzice a zpěvu a tanečník tanci. Důležité však je, aby to harmonicky fungovalo jako celek.

V loňském roce na jaře jsme pořádaly veřejný konkurz, abychom naše řady doplnily. Moc nás potěšil zájem 10 přihlášených žen a dívek, které stály o to zpívat v řadách BLAženek. Nyní je nás 14. Sladit 14 diářů, 14 žen, z toho některé jsou maminky, některé ještě studují, to už mi v organizaci dává občas pořádně zabrat. Za těch 15 let se v BLAženkách, dříve pěvecké skupině Kotár, vystřídalo na 30 zpěvaček. Myslím, že jsme za ty roky už sžitý a dobře pulsující kolektiv, což mě těší. Nové členky jsme tak vybíraly všechny společně.

Důležitá je pro mě dobře fungující a přímá komunikace, aktivní přístup, podpůrné férové a inspirativní prostředí a samozřejmě je potřeba, aby každá BLAženka uměla zpívat. Jednou se mě někdo ptal, proč vedu pěvecký sbor a dobrovolně si tak vychovávám konkurenci. Já to tak nevnímám. Sólově samozřejmě stále vystupuju, koneckonců i v programu „Balady“, jsem sólistkou projektu. O to náročnější to pro mě častokrát je, najít klid soustředit se i sama na sebe. Nicméně, když vidím, že to holky opravdu baví, těší, dokáží si vážit veškerého vkladu, který je s tím spojený, moc ráda jim věnuju svůj čas, protože vzniká něco smysluplného, a protože je mám opravdu ráda. Sborový způsob zpěvu je něco zcela jiného, než sólové vystupování, a umožňuje nám tak zcela jiné prožitky a spolupráci.

Budete-li mít štěstí, na svatbě ??

22. 6. MFF Vsetínský krpec

27. 6. Martin (SK)

29.-30. 6. MFF Strážnice

5. 7. Festival Dambořice

9. 8. Moravské chodníčky, Napajedla

28. 9. FolkExpo, Bratislava (SK)

Zpracovala: Anna Lambert