Ministerstvo zdravotnictví spustilo pilotní projekt, jehož cílem je změřit zátěž sester a upravit jejich pracovní podmínky

Ministerstvo zdravotnictví spustilo pilotní projekt s názvem Měření ošetřovatelské zátěže. Jeho cílem je zmapovat činnosti sester na jednotlivých pracovištích a na základě dat ze sledování upravit jejich pracovní podmínky a optimalizovat personální zabezpečení.

Pro zdravotnické pracovníky referenčních nemocnic byla ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky a náměstkyněmi ošetřovatelské péče vypracována metodika popisující postupy, parametry a ukazatele měření. První vyhodnocení pilotního projektu se předpokládá koncem roku 2024.

Mezi jednotlivými pracovišti bude mimo jiné sledována:

• časová náročnost poskytované péče dle vykázaných individuálních výkonů,
• denní obrátka pacientů,
• průměrná délka hospitalizace propuštěných pacientů daného pracoviště
• podíl standardních ošetřovacích dnů u pacientů sledovaných pracovišť
• důvod přijetí pacienta na sledované pracoviště
• vykázané kategorie pacienta
• počet vykázaných ošetřovacích dnů dle kalendářních dnů
• počet zemřelých pacientů na pracovišti

„Vítám spuštění tohoto pilotního projektu. S ohledem na dynamický rozvoj medicíny, demografické změny a stárnutí obyvatel, nárůst poskytovaných zdravotních služeb, zvyšující se poptávce po kvalitních a dostupných službách, kterou lze uspokojit nejen prostřednictvím dostatečného počtu kvalifikovaného odborného zdravotnického personálu, ale i personálu fyzicky a psychicky zdatného, je žádoucí upravit pracovní podmínky v personální oblasti,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Podle stávajících podmínek vykazování zdravotních výkonů je většina výkonů prováděných všeobecnými sestrami, dětskými sestrami, praktickými sestrami a porodními asistentkami v rámci péče o hospitalizované pacienty agregována do ošetřovacího dne, proto jsou mnohdy evidovány pouze ve zdravotnické dokumentaci pacienta, nikoli v nemocničních informačních systémech. Některé činnosti nejsou předmětem seznamu zdravotních výkonů, proto nejsou ani evidovány. Na základě výsledků pilotního projektu je tak následným záměrem jednání o počtu a struktuře personálního zabezpečení u poskytovatelů zdravotních služeb.

„Měřením ošetřovatelské zátěže u vybraných výkonů se získají objektivní údaje, které pomohou posoudit zátěž všeobecných sester, dětských sester, praktických sester a porodních asistentek v čase a mohou pomoci při prosazování změn vedoucích k optimalizaci počtu ošetřovatelského personálu,“ sdělila Alice Strnadová, ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání, Hlavní sestra ČR.

Související témata