Krátká životnost zvonku ze Špitálského kostela sv. Petra a Pavla v Trutnově (dokončení)

Životnost malého zvonu pocházejícího ze Špitálského kostela sv. Petra a Pavla v Trutnově nebyla dlouhá, trvala jen 279 let. Skončila po 64 letech od jeho přenesení do Markoušovic. Proto jsem se rozhodla oslovit a poprosit o vyjádření, co se asi mohlo přihodit, odborníka, památkáře, historika a kampanologa Mgr. Radka Lungu, kterému tímto velmi děkuji za pochopení a rychlou odpověď.

Podle něho je při správném zacházení a náležité údržbě životnost zvonu neomezená. Běžně se dnes ještě používají zvony staré 500 či více let. Puknutí zvonu bylo však běžnou záležitostí, která nastávala někdy dříve (již po desítkách let od ulití), jindy později.

Zápis ve farní kronice uvádí, že byl zvon již dříve poškozen. Poškození mohlo být různé. To znamená, že z něho byl např. vylomen nějaký kousek na spodním okraji, chybělo ucho koruny, vytrhlo se vnitřní závěsné oko pro srdce. Anebo, což je pro náš případ asi nejpravděpodobnější, měl zvon někde trhlinu. K jeho puknutí došlo při zvonění 2. února, kdy se slaví Hromnice, jeden z nejvýznamnějších mariánských svátků v roce.

V zimních měsících bývá puknutí časté. Má-li zvon trhlinu a používá se dál, trhlina se zvětšuje, může se větvit a následkem toho může zvon prasknout a kus se z něho může odlomit. Také se může rozpadnou celý, což u menších zvonů by bylo i možné.

Pokud měl náš zvon hmotnost jen 12 kg, pak měl průměr cca 25 až 30 cm a jednalo se opravdu o malý zvonek.

Svou roli mohlo sehrát i složení bronzu, ale daleko větší roli hraje četnost, šetrnost a způsob používání a technické příslušenství zvonu, zvláště náležité srdce. Pokud je srdce příliš těžké, nebo tluče do nesprávného místa, pak zvon extrémně opotřebovává až ničí.

Brzy se však podařilo tento zvonek nahradit novým zvonem. O tom hovoří druhý zápis datovaný o necelý rok později!

6. ledna 1853 se za přítomnosti mnoha farníků podařilo šťastně zavěsit na věž kostela zvon vážící 213 lb, vyrobený firmou Synové Patew…? Po přednášce o významu zvonů byl tento ještě jednou požehnán. Na poděkování Bohu 6. ledna tento zvon zazněl při následující bohoslužbě s TeDeem. Dle nařízení duchovního správce bude zvon používán pouze při mši svaté, při procesí a také při pohřbu, bude-li o to požádáno. Ave Maria bude zahajováno zvonem, kterým se oznamovalo dříve.

Asi již tušíte, že jde o zvon, který se ve věži markoušovického kostela nachází dodnes. Zajímavé je, že jeho váha je stejná jako váha všech tří předchozích zvonů. Jako obrazovou přílohu Vám dnes posílám detail tohoto dochovaného zvonu se zvláštními iniciálami.

Fotografie je zveřejněna s laskavým souhlasem duchovního správce kostela sv. Jana Křtitele v Markoušovicích P. ThDr. Andrzeje Götze, kterému opět velmi děkuji. Velké poděkování náleží také panu Ing. Karlu Müllerovi. Bez jeho obětavosti bychom se o dalším osudu tohoto zajímavého zvonu nikdy nedozvěděli.

Mgr. Alena Křivská

kronikářka města Trutnova

Související témata