Rozbřesk: Zachrání Super-Mario (znovu) Evropu?

Bývalý šéf ECB Mario Draghi dostal od Evropské komise nelehký úkol – do konce června má jeho tým vypracovat zprávu, jak zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky, zejména ve vztahu k USA a Číně. První ochutnávku toho, jakým směrem se budou doporučení ubírat, nabídl Mario Draghi tento týden (https://bitly.ws/3ieQX). A jak sám zdůrazňuje – Evropa potřebuje radikální změny.

Evropa totiž dle Draghiho příliš dlouho (naivně) věřila v dodržování mezinárodních pravidel hry. Naše politiky, rozhodování a financování jsou nastaveny na svět, který ať už díky covidu, válce na Ukrajině nebo obecně volatilnější geopolitice jednoduše není. A Evropě chybí jasná strategie, jak se novému normálu přizpůsobit. Dobrým příkladem je evropský automobilový průmysl, který čelí nefér konkurenci ze strany čínských automobilek, vehementně subvencovaných domácí vládou.

Jak se s touto situací popasovat? Draghi zmiňuje tři pilíře nové evropské strategie. Za prvé, podpořit škálovatelnost našeho businessu. Evropské podniky v mnoha případech nedosahují velikosti amerických nebo čínských kvůli vysoké fragmentaci. Ta jim znemožňuje ukousnout si větší tržní podíl na globálním trhu a zároveň brzdí investice a inovace. Příkladem budiž rozdrobenost evropského obranného průmyslu – v Americe ovládá pět největších firem 80 % trhu, v Evropě pouze 45 %.

Za druhé jde o větší míru integrace v klíčových sektorech. Posílení evropské přenosové sítě by mohlo být zárodkem společné energetické unie. Podobně Draghi přemýšlí také o vzniku společného kapitálového trhu, jenž by měl rozpohybovat domácí kapitál a podpořit investiční aktivitu. A konečně zatřetí je dle bývalého šéfa ECB klíčové, aby si Evropa zajistila dostatek stabilních dodávek klíčových minerálů. Pokud se tak nestane, naše klimatické ambice povedou k podstatně vyšší závislosti na Číně.

Obecně platí, že Draghiho lékem na zhoršující se konkurenceschopnost je „více Evropy“. To ale nemusí být po chuti všem členským zemím, což si bývalý šéf ECB uvědomuje. Proto navrhuje, aby i část členských států mohla postupovat samostatně, ostatně podobně jako v případě eura. Jak to u podobných strategií bývá, nejdůležitější nakonec bude její konkrétní implementace. Ta rozhodně nebude bezproblémová, ale bez zásadních změn se Evropa jen těžko pohne z místa.


*** TRHY ***

Koruna
Koruna včera mírně ztrácela a znovu se vyhoupla nad hranici 25,20 EUR/CZK. Výsledek producentských cen za březen nepřinesl zásadnější překvapení, které by mělo korigovat sázky na pokles úrokových sazeb ze strany ČNB. Nadále proto – podobně jako trh – očekáváme na začátku května snížení repo sazby o půl procentního bodu na 5,25 %. Takto očekávané uvolnění měnové politiky by korunu nemělo zásadně rozhodit, rizikem však zůstává vývoj tržních sazeb na hlavních trzích směrem k vzhůru.

Eurodolar
Eurodolar včera provedl lehkou pozitivní korekci směrem k úrovni 1,07, která neměla oporu v konkrétních datech. Dolaru však nepomohlo neutrální vyjádření prezidentky clevelandského Fedu, která uvedla, že Fed později v průběhu roku sazby sníží (s tím, že netřeba pospíchat).
Dnes by mohl být ekonomický kalendář o něco zajímavější, když bude ve hře index podnikatelské nálady z Philadelphie a také pravidelná týdenní data z trhu práce.

Akcie
Hlavní akciové indexy v USA od začátku obchodní seance oslabovaly. Pod největším tlakem byly zejména technologické tituly a společnosti ze sektoru polovodičů. Společnost ASML včera oslabovala přes 6 %, společně se svezly i akcie AMD a Nvidie. Akcie AMD ztratily přes 5 %, Nvidia vzdorovala o trochu lépe a uzavřela se ztrátou okolo 3,5 %. Prudce posilovaly akcie United Airlines (UAL), které včera přidaly přes 17 %. Propad zažily opět společnosti s expozicí na kryptoměny, největší kryptoměna Bitcoin včera odevzdala přes 3,5 % a obchodovala se okolo úrovně 61 tisíc USD. Hlavní akciové indexy uzavřely včerejší den následovně: S&P 500 -0,58 %, Nasdaq 100 -1,24 % a Dow Jones -0,12 %.